Reklama:
Sociální komunikace a její nezbytnost
- - sociální interakce
- - typy, formy, druhy komunikace
- - sociální percepce
- - konflikty a jejich zvládání
- - reakce na zátěžové situace
Sociální interakce
- - proces vzáj. působení jedinců (téhož druhu) na sebe
- - nastává tehdy,jestliže jednání jedné osoby nebo skupiny vyvolává jednání jiné osoby nebo skupiny, zahrnuje poznávání druhý lidí a sebe sama v síti sociálních vztahů a komunikaci
- - důležitý je proces sociálního poznávání, které je znesnadňováno chybami: halo efekt (necháme se unést jedním nápadným rysem), prvním dojmem, efektem sociálního postavení (vlastnosti posuzujeme např. podle povolání), projekcí (své názory očekáváme od jiného člověka), předsudky a stereotypy (zjednodušování, zkreslování – např. podle rasy, národa, pohlaví apod.)
- - součástí sociální interakce je komunikace, u které rozeznáváme tři typy: meziosobní, skupinovou, masovou
Typy, formy, druhy komunikace
Komunikace
- = způsob dorozumívání
- = proces, v jehož rámci se sdělují či vyměňují informace
- = prostředek sociální interakce
- - není specificky lidským procesem (narozdíl od řeči)
- - vyplývá z potřeby člověka vyměňovat si informace
- - izolace od informací vyvolává u člověka ps. deprivaci
Vývoj komunikačních systémů:
- 1) znamení a signály
- 2) mluvení
- 3) psaní
- 4) tisk
- 5) masová komunikace
Proces komunikace:
- komunikátor (sdělení od ní)
- komuniké (obsah sdělení)
- komunikant (přijímá sdělení)
- účinek vyvolaný komunikací
Druhy:
- - verbální (jen 20% monolog, dialog..) / neverbální (mimika, gesta..80%)
- - symetrická (všichni účastníci stejnou měrou) / asymetrická
- - harmonická / konfliktní
- - soutěživá / spolupracující
- - formální / neformální
- - řetězová / ohnisková / kruhová podle prostředníka
Formy:
- - přímá reakce -> signalizuje urč. význam
- - gesta -> mimika (pohyb obličejových svalů) např. úsměv – vyjadřuje povzbuzení / souhlas / ironizaci / pochvalu / pohrdání..
- pantomimika (pohyb končetin a celého těla)
- - jednání neverbální vyjádření úmyslu, úsilí
- - obrazová reprezentace
- - symbolická komunikace - různé formy řeči / ostatní vyjádření = předání květiny / umělecká produkce
- - významné i citový přízvuk, výraz
- - ovliv. kom.- metakomunikační hříchy – koketérie, zabarvení hlasu, ironie, sarkasmus
- - způsob jednání:
- - submisivní (pasiv.)
- - dominantní (aktiv.)
- - asertivní
Sociální percepce
- – obraz si tvoříme podle naší kognitivní(poznávací) komplexnosti
- 1) určité třídění ( kategorizace ) člověka
- 2) většinou podle toho, co činí ( chování ), co řídí, jaký má vzhled(sociální status)
- Chyby v procesu sociálního poznávání:
- - Haló efekt: při poznávání druhých se necháme unést jen jediným nápadným rysem, ať už příznivým, nebo nepříznivým. Tento rys „přehluší“ všechny ostatní, které pak posuzujeme stejně (pozitivně/negativně)
- - První dojem : PD z percepce toho druhého zobecníme a dovolíme, aby ovlivňoval naše další poznávání.
- - Logická chyba: na základě jistých zkušeností se domníváme, že některé vlastnosti spolu logicky souvisejí. (např. opakovaně se setkáváme s několika vysokými muži, kteří jsou rozhodní a energičtí, to ale neplatí pro všechny vysoké muže)
- - Efekt mírnosti: nám sympatické a milé osoby obvykle posuzujeme mírněji, méně kriticky
- - Efekt sociálního postavení: většinou přisuzujeme neprávem lidem se známým sociálním postavením, vlastnosti, které jsou pro výkon dané profese/postavení charakteristické
- - Projekce: máme tendenci očekávat, že ostatní lidé mají podobné motivy, zájmy, postoje a názory jako my. Své promítáme do druhého
- - Předsudky a stereotypy: stereotypní hodnocení zahrnuje zpravidla zjednodušování a zkreslení (např. Němce považujeme za pořádné, tak Hans je také pořádný-> jednomu příslušníkovi skupiny přisuzujeme rysy, které jsou typické pro danou skupinu. Předsudek je intenzivním stereotypem, špatně se odstraňuje, těžko se argumenty mění ->ulpívání na chybných teoriích (rasové)
Konflikty a jejich zvládání
Konflikt, konfliktní situace:
- a) obsahové, věcné, racionální
- b) emocionální(iracionální)
- - vnitřní, vnějšně vnitřní, vnější
- - boj protichůdných sil, 1 složka je racionální, 1 iracionální
- - 3 zákl. typy chování u konfliktu:
1) konfrontace
2) únik
3) popření
4) řešení(vyřešení)
Zdroje konfliktů:
- - objektivní překážky
- - vlastnosti jiných lidí
- - povahové osobní vlastnosti
- - nepřiměřené požadavky
- - chyby výchovy
- - nedostatek zkušeností, schopností
Reakce na zátěžové situace
Stres = stav psych. zátěže
- - vzniká působením rušivého faktoru na člověka během dosahování cíle/uspok. potřeb
- - při prohloubení a chronickém působení konfliktu
- - individuální odolnost, různé činitele
Frustrace = stav vyvolaný překážkou na cestě k cíli / uspok. potřeb
- - aktivuje tzv. obranné frustrační mechanismy
- - různá náchylnost, různá odolnost (frustrační tolerance->dlouhé snášení
- - negativně ovlivňuje chování člověka, ale může vyvolat i motivaci -> zvýšené úsilí
Reakce na zátěžovou frustrační situaci:
- - agrese (4 stupně: 1) pouze v myšlení, 2) projeví se nadávkou navenek, 3) destrukce / rozbíjení předmětů, 4) fyzické napadení osoby)
- - bagatelizace (snižování hodnoty cíle)
- - racionalizace (hledání rozumového vysvětlení problému)
- - kompenzace (snaha vyvážit neúspěch úspěchem v jiné oblasti)
- - únik (vyhýbání se povinnostem / nepříjemnostem....např. nemoc)
- - somatizace (přenesení psych. napětí do těles. oblasti -> civilizační choroby)
- - projekce (svalování vlastní viny za neúspěch na někoho jiného)
- - regrese (únik z napjatých situací k nepřiměřenému jednání)
Deprivace (strádání) = chronické neuspokojení potřeb / nedosahování cílů
- - když jsou základní potřeby uspokojovány na úrovni existenčního minima , nebo pod její úrovní
- - různé podoby:
- – fyzická (nedostatek spánku)
- - psychická (chronické neuspokoj. psych. potřeb)
- - senzorická (nedostatek podnětů)
- - sociální (velká soc. izolace)