Reklama:
Ideologie a ideologické proudy
1. Vymezení základních pojmů
ideologie (idea=myšlenka)
- - soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny, zabývá se základními problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politiky, problematikou hospodářského a sociálního vývoje
- - ideologie je univerzální pohled, soubor hodnot postojů na svět
- - ideologie je soubor idejí nebo názorů, jehož prostřednictvím člověk ukazuje svůj politický program, ideu, představu)
doktrína
- - (z lat. slova doctrina = učení)
- - souhrn politických ideálů a praktických politických postupů do jednotného systému
- - často se tento termín používá pro činnost státu v určitých oblastech – obrana, diplomacie
2. Funkce ideologie
existují čtyři základní funkce ideologie:
- 1) pomáhají vysvětlovat politické jevy a události (příčiny krizí, válek)
- 2) poskytují hodnotový systém a jeho kritéria (co je dobré, co je horší)
- 3) poskytují vědomí identity a sounáležitosti k určité sociální skupině
- 4) nabízejí základní rysy politického programu a cíle politické činnosti
3. Politologický trojúhelník
- - vývoj západní demokracie byl ovlivněn střetáváním 3 ideologických proudů: liberalismu, konservatismu a socialismu
- - uplatňovaly se ale i ideologie, které vystupovaly proti demokratickým principům: anarchismus, komunismus či fašismus
4. Hlavní ideologie s největším politickým dopadem
Liberalismus:
- - nejstarší ideologie, vzniká v 17. století v Anglii; jejím představitelem je empirický filozof John Locke
- - liberty = svoboda – ústřední hodnota je svoboda jednotlivce a důraz na jeho individualitu
- - stát by měl plnit pouze funkce ochrany svobody a majetku občanů proti vnějšímu nepříteli a zachování vnitřního řádu
- - maximálně omezeny mají být pravomoci vlády ve prospěch svobody podnikání
- - vládní formou liberalismu je parlamentní demokracie
- - občané se podílejí na správě věcí veřejných prostřednictvím svých svobodně vytvořených organizací, svobodné diskuse a všeobecného a rovného hlasovacího práva
- - „laisser fair“ – stát nemá zasahovat do ekonomiky – soukromý majetek je dobrý, právo je ale přísné, rychlé a vymahatelné (A.Smith – Bohatství národů; Jeremy Bentham)
Konservatismus
- - vzniká v reakci na VFR – zrychlené tempo vývoje společenských změn
- - klade důraz na tradice, historii, rodinu, na řád, autoritu = hodnota sama o sobě
- - ústavu vnímají jako kroniku, hodně citlivě
- - silný důraz na stát a soukromý majetek
- - sociální rovnost je nemožná – rozdíl mezi lidmi je přirozený
- - snaha o jiný přístup z hlediska ekonomiky – keynesiánství – snaží se udělat kompromis mezi tvrdou linií a laisser fair, stát zasáhne při problému (př. M. Thatcher; R. Reagan; H. Kohl)
- - konzervatismus neodmítá společenský vávoj, ale vývoj překotný, revoluce, reformy, chaos – jako jednu z nejvyšších hodnot vyznává řád a stabilitu
- - v ČR je představitelem konzervatismu strana TOP 09, KDU-ČSL
Socialismus
- - politická a ekonomická koncepce vedená ideálem spravedlnosti a bratrství
- - snahou je podřídit jedince společnosti, která si stanoví za cíl vítězství obecného dobra nad individuálním zájmem
- - odmítáním volné konkurence a soukromého vlastnictví výrobních prostředků stojí v protikladu vůči individualismu a ekonomickému liberalismu
- - společenská nerovnost je umělá, a tudíž je odstranitelná
- - kladen důraz na vzdělání
- - jako ideologie rovnostářská a antikapitalistická získávala podporu ve společnosti díky prohlubujícím se sociálním rozdílům
každý člověká má mít stejnou startovací pozici v těchto oblastech:
- • shodný přístup ke vzdělání
- • bezplatné zdravotnictví
- • sociální podpory (podpora v nezaměstnanosti, důchody, přídavky, minimální mzda)
- • ekonomická a občanská práva
Komunismus
- - communis (= společné)
- - politická ideologie, která odmítá soukromé vlastnictví, třídní rozdíly mezi lidmi, hlásá společné vlastnictví
- - nejvýznamnějšími představiteli byli Karel Marx (1818 – 1883) a Friedrich Engels (1820 – 1895)
- - díla: Manifest komunistické strany (1848), Kapitál, Kritika politické ekonomie (1867 – 1894)
Karl Marx
- - přichází s teorií třídního boje – vykořisťování na základě vztahu k výrobním prostředkům (kapitalisté x proletariát)
- - marxismus považuje dosažení komunismu za nutný výsledek dějinného procesu a ekonomických sil - dějiny se jeví jako posloupnost stádií, definovaných především výrobním způsobem, tedy ekonomickou základnou společnosti
- - již počínaje otrokářstvím již existuje vykořisťování: vládnoucí třída si přivlastňuje nadhodnotu vytvořenou ovládanými třídami
- - v kapitalismu jako vrcholném stádiu vykořisťovatelských společností však vzniká dělnická třída, která bude jednou schopna dosáhnout poslední fázi dějin, opět spravedlivou komunistickou společnost
Vztah komunismu a socialismu
- - vyznačují se vizí společnosti založené na rovnosti a sociální spravedlnosti, odsuzují kapitalistický ekonomický systém a vykořisťování dělnické třídy
- - komunismus je pro rovoluci vedenou komunistickou stranou, na rozdíl od socialismu, který upřednostňuje postupnou nenásilnou změnu