Demokracie

Ø  Charakteristika demokracie

• -   demokracie pochází z řeckého slova demos=lid, kratos= vláda
• -   jedná se o formu politického zřízení, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast na správě a řízení státu
• -   je založena na principu podřízení se menšiny většině a uznání svobody a rovnosti občanů
• -   mezi základní principy demokracie patří:
• Ø suverenita lidu – suverénem, tedy tím, komu je svěřena moc, je lid
• Ø časově omezné vládnutí – je zaručeno pravidelnými volbami
• Ø právní stát
• Ø dělba státní moci
• Ø pluralita politických subjektů
• Ø svoboda projevu, tisku
• Ø politická rovnost a rovnost lidí před zákonem
• Ø soukromé vlastictví

Ø  Vývoj demokracie

• -   počátky demokracie sahají do antického Řecka, kde se na vládě v polis mohli podílet pouze svobodní občané  - muži (ženy, otroci nikoliv), kteří se scházeli cca 40x za rok → velmi často se volilo podle losu, uplatňovala se především demokracie přímá
• -   ve středověku téměř zaniká a znovu se objevila až v obodobí renesance, k masovému šíření docházelo od 18. století
• -   americký politolog Rober Dahl přišel v souvislosti s demokracií s pojemem polyarchie – je přesvědčen o tom, že ideál demokracie nelze v dnešním světě zcela naplnit, proto všechny vlády, které se demokracii nejvíce blíží, nazývá polyarchie
• -   demokracie je dnes považována za nejlepší politický systém, protot se za demokracie vydává i řada autoritativních režimů →více než polovina lidstva žije v nedemokratických režimech, největší paradox je KLDR (Korejská lidově DEMOKRATICKÁ republika), což je pravděpodobně nejtěžší totalita na světě

Ø  Druhy demokracie:

a)    PŘÍMÁ

• -       je založena na přímé účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných → v čiské formě existovala jen v antickém Řecku (přímé hlasování umožňoval nižký počet svobodných občanů)
• -       základní formy přímé demokracie:

Ø referendum=hlasování oprávněných voličů o významné otázce (např. vstup státu do nadnárodní organizace), k platosti referenda je třeba 25% orpávněných voličů, k přijetí je třeba nadpoloviční většina hlasujících (např. v roce 2003 se konalo celostátní referendum o vstupu do EU, kterého se zúčastnilo 55,2%, pro bylo 77,33%)

-       existují 3 typy:

• a)    referendum se silou zákona – co je rozhodnuto v referendu se stává platným zákonem
• b)   referendum jako sonda politiků mezi občany – je to impulz pro občany, aby vyjádřili svůj názor, ale rozhodnutí je na politicích
• c)    referendum jako součást občanské iniciativy – rozhodnutí referenda je impulzem pro nějaký orgán, aby začal jednat
• Ø  přímá volba prezidenta – poprvé Češi budou volit prezidenta přímo v lednu 2013
• Ø  plebiscit – hlasování občanů na sporném území o tom, ke kterému státu chtějí patřit, případně zde se osa.

b)    ZASTUPITELSKÁ (NEPŘÍMÁ)

• -           občan se účastní polického rozhodování zprostředkovaně, delegováním svého podílu na moci na své zvolené zástupce, kteří naplňují jeho vůli v orchgánech státu, obce, regionu
• -          základní formou nepřímé demokracie jsou volby, díky kterým jsou každému občanovi bez rozdílu dodržování nezadatelných lidských práv a svobod
• -          nepřímá demokracie zachovává všechny základní principy demokracie →je liberální a umožňuje všem občanům bez rozdílu dodržování zadazdatelných lidských práv – občanských i společenských
• -          o moderní demokracii hovoříme jako o pluralitně– konsensuální (pluralitní systém nakonec vyústí v konsens)

Ø  Přednosti a nedostatky demokracie

-          demokracie není dokonalý politický systém, ale žádný lepší doposud nebyl objeven

Volby a volební proces

•      Charakteristika voleb

• -          volba je akt, při kterém voliči volí své zástupce do určitých funkcí a orgánů, jedná se o základní participaci občanů na vládě státu (viz demokracie nepřímá)
• -          svobodné, pravidelné volby jsou základním principem demokracie → voličem se stává člověk, kterému je nejpozději v den voleb 18 let-         
• podmínky svobodných, demokratických voleb

Ø všeobecné - volí všichni, kdo mají patřičný věk a jsou právně způsobilí

Ø rovné – hlask každého občana má stejnou váhu

Ø tajné -  povinnost jít za plentu, aby byl hlas platný; za komunistů se vyžadovalo, aby bylo voleno před komisí – manifestačně (vedly se evidence kdo a  jak volil)

Ø přímé -  do obecních a krajských zastupitelstev, do poslanecké sněmovny – volíme přímo své zástupce

Volební právo

Ø aktivní

• -          právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let
• -          překážkou výkonu volebního práva je omezení z důvodu ochrany zdraví lidu a zbavení občana způsobilosti k právním úkonům
• -          volební právo mají všichni občané České republiky, bez ohledu na to, zda mají bydliště na území státu či nikoli
• -          pro volby do Poslanecké sněmovny je umožněno občanům volit na zastupitelských úřadech ČR
• -          do Senátu však mohou občané volit jen v případě, pokud se dostaví na území České republiky v den voleb

Ø  pasivní

• -          pasivní volební právo pro Poslaneckou sněmovnu vzniká ve věku 21 let a náleží všech občanům s volebním právem aktivním
• -          pasivní volební právo do Senátu je od 40 let věku

Organizace voleb

• -          volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním
• -          voliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličů, popřípadě ve zvláštních seznamech voličů (zvláštní seznam je určen pro osoby, které nemohou volit v místě svého trvalého bydliště, zvláštní seznam je veden také při zastupitelských úřadech pro občany žijící v zahraničí)
• -          pro hlasování do Poslanecké sněmovny je vytvořeno 14 volebních krajů
• -          pro hlasování do Senátu je vytvořeno 81 volebních obvodů, v nichž se volí vždy jeden senátor
• -          hlasování probíhá ve stálých volebních okrscích vytvořených podle zákona o volbách do zastupitelstev v obcích
• -          volby jsou řízeny Státní volební komisí, v okrscích je hlasování organizováno okrskovými volebními komisemi
• -          výsledky voleb zpracovává Český statistický úřad

 Volební kampaň

• -          pro volební kampaň může starosta obce vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb
• -          možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic, popřípadě kandidátů při volbách do Senátu
• -          pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany, politická hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím rovným dílem
• -          v den voleb je zakázána volební agitace pro politické strany, koalice a kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí

Charakteristika volebních systémů

• -          volební systém je Ústavou či zákoném stanovený způsob voleb do zastupitelských sborů
• -          podle toho, jak jsou získaným hlasům přidělovány manáty, rozlišujeme volební systémy:

POMĚRNÝ SYSTÉM = proporcionální

• -  odráží nejpřesněji názory veřejnosti, v nejčistší podobě získá strana téměř stejné procento mandátů jako hlasů, vede k systému více stran
• -  po volbách sečtou se hlasy→ kolik strana získala hlasů, tak podle toho by měla získat i poměrný počet mandátů (10% hlasů=10% křesel) → aby se strana dostala do parlamentu nebo zastupitelstva, tak existuje síto (hranice)→  u nás je to 5% = uzavírací klauzule = míra, aby daná kandidátka uspěla a její kandidáti byli zvoleni
• -  5% pustí malé strany, které by nepustil systém většinový, ale zároveň nepustí ty nejmenší
• -  hlasy, které u voličů propadly (např. strana se 4% hlasů, jiná 2%) – se sečtou, udělá se 100% a proporcionálně se rozdělí mezi ty strany, co uspěly
• -  v různých zemích existují různé metody přerozdělování hlasů

VĚTŠINOVÝ SYSTÉM = majoritní

• -  mandát připradne tomu, kdo získá nejvíce hlasů, hlasuje se tedy pro konkrétní kandidáty
• -  v ČR se tento systém užíván při volbách do Senátu
• -  stát bývá dělen na tolik obvodů, kolik je volebních míst – obvody jsou zpravidla jednomandátové (co obvod, to jeden zástupce)
• -  volební systém většinovž může být:
• o  jednokolový s prostou většinou (např. parlametní volby ve VB - zvítězí ten, který získá jakoukoli většinu, „vítěz bere vše“, ať zvítězí v jakémkoli poměru)
• o  dvoukolový systém s absolutní většinou ( v prvním kole vítězí ten, kdo má nad 50% hlasů, v případě že nemá nikdo, tak postupují dva kandidáti do druhého kola a mezi nimi se rozhoduje →zvítězí ten, kdo má více = nadpoloviční většina, pokud rovnost, tak los) → ČR
• o  dvoukolový s absolutní a prostou většinou (např. Francie → v prvním kole vítězí ten, kdo získá nadpoloviční většinu → pokud ne, tak do druhého kola postupují vždy alespoň tři kandidáti → může být i více, všichni, kdo dosáhnou víc než 12,5%→ v druhém kole už vyhrává ten, kdo má nejvíce s prostou většinou)

•      Srovnání většinového a poměrného systému

•  Typy voleb v ČR

• -   volby jsou časově vymezený postup, v němž jednotlivé subjekty mají pravomoci, práva či povinnostijako účastníci vystupují organizátoři a realizátoři ústavních práv

Ø Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

• -       volí se 200 poslanců na 4 roky, pasivní volební práve je v ČR od 21 let
• -       volit mohou i osoby ve výkonu trestu a osoby, které se nemohou dostavit na volební místo, dále i občané bez trvalého pobytu v ČR
• -       volí se poměrným volbevní systémem z kandidátních listin politických stran
• -       na hlasovacím lístku je uveden název volebního kraje, vylosované číslo, název a kandidátní listina jedné politické strany
• -       u kandidátů se uvádí jméno a příjmení, věk, povolání a příslušnost k dané policitcké straně
• -       lístky jsou doručeny na adresu trvalého bydliště nejpozději 3 dny před volbami
• -       volí se politické strany, jednoltivým kandidátům je možné dávat preferenční hlasy, pokud kandidát získá alespoň 10% preferenčních hlasů od voličů dané strany, získá mandát přednostně, jinak rozhoduje pořadí na kandidátní listině

Ø  Volby do Senátu

• -       občan smí volit jen v místě trvaného bydliště (nevydávají se voličské průkazy)
• -       funkční období senátorů je 6let, pasivní volební právo je od 40 let
• -       volí se absolutním většinovým systémem – v prvním kole získá mandát kandidát, který obdrží více než 50% hlasů, jinak se koná šestý den po prvním kole 2. kole, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů – vítězem se stává ten úspěšnější, při rovnosti rozhoduje los

Ø  Volby do Evropského parlamentu

-        do EP se volí 22 poslanců na funkční období 5let, volební právo mají i občané jiných státu EU s trvalým pobytem na území v ČR

Ø  Volby do zastupitelstev krajů

• -       volí se poměrným volebním systémem na 4 roky
• -       počet členů zastupitelstva se odvozuje od velikosti kraje
• -       volí se z kandidátních lsitin s možností 4 preferenčních hlasů
• -       pasivní volební právo je od 18let, je vázáno na trvalý pobyt v kraji

Ø  Volby do zastupitelstev obcí

• -       volí se poměrným volebním systémem na funkční období 4 roky
• -       počet zastupitelů vychází z velikosti obce (5-50)
• -       volební právo je vázáno na trvalý pobyt v obeci

Ø  Přímá volba prezidenta

• -       upravena ústavním zákonem 71/2012 Sb.
• -       volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva
• -       prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů → není-li takový kandidát, koná se za čtrnáct dní po začátku prvního kola volby druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola → při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů
• -       prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém kole volby nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů →  je-li takových kandidátů více, prezident republiky není zvolen a do deseti dnů se vyhlásí nová volba prezidenta republiky
• -       navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky
• -       navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů

• Politika a politické strany

• Ø  politika = společenský činnost spočívající v účasti politických sbujetků na státních náležitostech → nástrojem k prosazení cílů a zájmů je politická moc, o jejíž získání usilují subjekty různými prostředky
• -         politika je také uměním řídit stát a vztahy mezi státy, dosahovat kompromisu = politika jako umění možného – mezi politickými subjekty dochází ke střetům, ke střídání konfliktů a kompromisu→pokud se nalezní kompromisu zbytečně odkládá, hovoříme o politické krizi

• Ø  politik = osoba angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, je volen v rámci zastupitelské demokracie, jedná se prakticky o zaměstnání, za které politici dostávají plat (základní plat politika, senátora činí cca 55 000Kč)
• -       v ČR mají poslanci tzv. poslaneckou imunitu → poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech
• -       za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat → poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem
• -       poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem → odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno
• -       prozatím je uzákoněna doživotní poslanecka imunita, ale vláda v současnosti (listopad 2012) uvažuje o zrušení doživotnosti

• Ø politický program = systém politických představ, vycházejících z ideologického směřování dané strany a současně ze zohlednění stavu spolčnosti
• -       politický program je dlouhodobý (obecné), ale i určený na kratší časový úsek (volební, vládní)

• Ø politický systém-je tvořen politickými isntuticemi, jedná se o politické zřízení a metody vládnutí
• -       v rámci daného politického systému subjekty bojují o politickou moc, kterou potřebují k naplňování svého pragramu

Ø politické strany

• -       politické strany jsou dobrovolná sdružení občanů za účelem účasti na politickém životě, zejména k vytvářezní zákondárných sborů a orgánů místní samosprávy
• -       politické strany jsou nejdůležitější subjekty politického pluralismu, jsou nutné pro fungování zastupitelské demorakcie→ve vzájemné soutěži se uchází o podporu voličů, aby mohly realizovat svůj program
• -       má princip přísného členství (přísné stanovy) – jsou pevně stanoveny práva a povinnosti členů
• -       vyžaduje se stranická disciplína
• -       strana musí každoročně podat výkaz o hospodaření

-       aby byla strana legální:

• o  musí se zaregistrovat u Ministerstva vnitra ČR
• o  musí získat 1000 podpisů občanů, kteří registraci podporují (nemusí být členy strany)
• o  musí předložit stanovy, program strany

-       zákaz politické strany → může udělit pouze Ústavní soud, když prokáže, že strana porušuje či směřuje k porušení Ústavy ČR či Listiny základních práv a svobod

Financování politické strany

• •  členské příspěvky
• •  finanční dary (v souvislosti s finančními dary docházelo u nás často k aférám - dary nebyly zdaněny, dar poskytl i podnik, který byl zčásti státní, což je protizákonné)
• •  v některých zemích mohou strany podnikat (u nás NE)
• •  státní příspěvky (u nás jsou odvozeny od počtu odevzdaných hlasů dané straně - na státní příspěvek má nárok strana, která získá ve volbách minimálně 1, 5 % hlasů)

-       druhy politických stran

-       dle programu a „filozofie“ strany lze provést základní dělení na:

o  pravicové strany

• -       pravice chce, aby stát plnil co nejméně funkcí, pouze právní, obrannou, bezpčenostntí (stát má být nočním hlídačem) – vše ostatní by měl vyřešit trh a lidská solidarita (viz ekonomie – zásahy státu jsou nežádoucí)
• -       čím více zasahuje stát, tím menší jsou svobody občanů – podproruje soukromé podnikání a vlastnictví, rovnost příležitostí, klade důraz na jednotlivce

o  levicové strany

• -       podporují více zásahů státu do ekonomiky, zdravotnictví, školství, kultruy
• -       stát by měl vyrovnávat nespravedlnosti a nerovnosti vzniklé na trhu, mírnit hospodářeské otřesy, zabezpečit rovný přístup ke vzdělání, zdravotní péči atd.
• -       bez zásahu státu hrozí mnohým lidem chudoba
• -       levicové myšlení je kolektivistickéo 
• středové strany – mohou díky svému programu uzavřít kolaici s levicí i pravicí, mají tzv. velký koaliční potenciál

Úkol: Rozmístěte české politcké strany na levo-pravém spektru

Ø koalice stran

• -       spojení několika stran za účelem dosažení společného cíle
• -       cílem volební koalice je získat více zastupitelů a vzájmenou podporu při volbách (např. Top 09 a Starostové)
• -       cílem vládní koalice je získat dostatečný počet křesel pro vyslovení důvěry vlády a důležité zákony
• -       vládní prohlášení a rozdělení postů ministrů je pak otázkou kompromisu mezi koaličními stranami
• -       slabinou koalci je fakt, že voličč dopředu neví, jaká koalice vznikne
• -       strana, kterou volil, se může spojit se stranou, kterou si nepřál, není také jasné, kdo je zodpovědný za jaké rozhodnutí a kdo nese odpovědnost
• -       naopak výhodu koalic je skutečnost, že více stran lépe odráží různé názory ve společnosti

Ø opozice

• -       opozice v politickém životě jsou politické strany a jejich představitelé nebo skupiny obyvatel, kteří se nepodílejí na vládě
• -       opozice plní důležitou úlohu kontroly a kritiky vlády, funguje jako nabídka alternativ k vládní politice a je připravena vládu v případě potřeby nahradit

Ø lobbista

-  cílené ovlivňování poslanců, zákonodárné i výkonné moci

Ø občanská společnost

• -       je založena na dobrovolnosti občanů a je výrazem jejich politické participace a zájmu o dění ve státě
• -       občanská společnost své iniciativy provádí skrz média, zájmové skupiny, občanská sdružení, nadace, petice, stávky, demonstrace