Zapomenuté olympijské disciplíny: ještěže už zmizely!

Ne že by řada dnešních olympijských disciplín nebyla divná. Ale proti tomu, v čem museli zápolit atleti v minulosti, je to ještě pohoda.

Pankration – boj bez pravidel

Představte si kombinaci boxu, zápasu a karate – jen bez zákazů. A přesně tak vypadala nejoblíbenější sportovní disciplína antických olympijských her. Tedy, nějaká pravidla tam byla: nesmělo se kousat a bodat do očí – historici však dokazují, že se oba zákazy porušovaly prakticky pořád. Není divu, že celá řada sportovců při těchto zápasech zemřela po jediném úderu.

Nechvalně se proslavil například jistý Kleomodes, který nepovoleným chvatem zabil svého protivníka. Za to byl z her vyloučen. Tím to však nekončí: když se vzteklý vrátil do svého rodného města Astypalaie, ve vzteku z prohry tam ve škole strhl sloup, jenž budovu podpíral. Padající střecha pak zabila 60 dětí. Tak to alespoň popsal historik Pausaniás.

Plavání pod vodou

První moderní olympijské hry se konaly opravdu hlavně kvůli sportovcům a na diváky se při nich moc nemyslelo. Jinak by těžko vznikla sportovní disciplína jménem „plavání pod vodou“. Mohli ji vidět (vlastně vidět ne) návštěvníci letních olympijských her v Paříži roku 1900.

Tato disciplína vypadala přesně tak, jak zní její název: 14 účastníků naskákalo do řeky, kdy se pokusili uplavat co nejrychleji co nejdelší trasu pod vodou. Diváci pochopitelně neviděli vůbec nic – neexistovaly vodotěsné kamery, takže se jen čekalo, až a kde (a jestli vůbec) se plavci vynoří. Vítěz (jistý Charles de Vendeville) pokořil nakonec 60 metrů v čase těsně nad jednu minutu.

Plavání přes překážky

Ve vodě se odehrával další netradiční olympijský sport. A také na letních olympijských hrách v Paříži roku 1900. Tehdejší hry byly totiž spojené se Světovou výstavou, takže diváků moc neměly – lidé víc obdivovali zázraky moderní techniky než sportovce, kteří se ztrapňují v podivných disciplínách. Jednou z těch úplně nejhorších bylo plavání přes překážky.

O bazénu si tehdy mohli sportovci nechat jen zdát – a tak se plavalo v Seině. To nevypadá jako žádná velká výhra, ale ani jako extrémní průšvih. Nezapomeňte však na to, že roku 1900 do Seiny odtékala většina domovního odpadu, a tak plavci museli v průběhu závodu čelit nejen překážkám připraveným, ale také těm kanální povahy… Oficiální překážky byly tři: plavci museli vyšplhat na tyč zaraženou do dna a pak překonat dvě řady lodí – jednu museli přelézt, druhou podplavat.

Přetahování

Ano, na olympijské hry se dostalo i přetahování. Asi vás nepřekvapí, že i ono mělo premiéru roku 1900 v Paříži. Vynikalo tím, že se v něm soutěžilo v mezinárodních týmech – a tak se prvním vítězem stala skupina tří Švédů a tří Dánů, kteří přetáhli domácí francouzské družstvo.

Přetahování patřilo mezi atletické disciplíny, ale dnes už je z této kategorie vyřazeno. Na olympijských hrách se přetahování objevovalo do roku 1920, kdy zmizelo pro malou atraktivitu. Utkání totiž byla extrémně zdlouhavá a nudná – soupeře se často nepodařilo přetáhnout dlouhé desítky minut. Diváci od sportu tím pádem prchali, třeba na něco ledově namraženého…

Články

V tomto článku jsme pro vás shrnuli důležité změny, které nás čekají v příštím roce.     1. Se můžeme těšit na zvýšení minimální mzdy: Ze součastných 9200 Kč se zvedne na 9900 Kč. Dále se zvedne minimální hodinová mzda z 55 na 58,70Kč. A nejnižší možná mzda pro postižené se zvýší na...
Dvoudobý spalovací motor neboli dvoutaktní motor či dvoutakt. Za jeho vynálezce je považován Skotský inženýr Dugald Clerk, který v roce 1878 vynalezl 1. funkční dvoudobý spalovací pohon na světě. V Anglii mu byl patentován v roce 1881.   Jeho pracovní cyklus probíhá za...
Jedná se o motor používaný především v letectví, protože je schopen při stejné hmotnosti a rychlosti poskytnout dvakrát tak větší výkon než pístový motor.   Proudový motor funguje na základě 3. Newtonova zákona, tedy zákona o akci a reakci.  Jako palivo se pro proudové motory...
Lidský spánek je o proti spánku ostatních primátů neobyčejně krátký, zato je však velice hluboký. Tento fakt podle nejnovějších výzkumů mohl mít význam na rozvoj lidské mysli.   Teorii, že na vývoj lidské mysli měl neobyčejný vliv spánek uvedli evoluční biolog Charles Nunna a David Samson v...
<< 2 | 3 | 4 | 5 | 6 >>