Silnější a chytřejší
Původ měli pravděpodobně v Evropě. V podvědomí dnešních lidí šlo o velice primitivního předchůdce, který podlehl tlaku našich vyspělejších, chytřejších a civilizovanějších předků. Ale to, že by byli primitivní se rozhodně říci nedá.
Nejen, že měli robustnější postavu než dnešní homo sapiens sapiens, ale měli i větší mozkovnu (ta byla o něco málo větší než je ta naše) a ani jejich nástroje nezaostávaly.
V Iráckém Kurdistánu byla objevena kostra muže starého 40 – 50, což byl na tu dobu velmi neobvykle dlouhý věk (dalo by se to přirovnat cca k 80 letům dnešního člověka). Tehdejší průměrná délka života byla 25 let. Kostra muže měla na sobě známky dobře zahojené amputované ruky. Další nalezená kostra byla neandrtálci pohřbena s náležitými obřadními poctami. Nejvýraznější odlišností byla ustupující brada a nižší čelo.
Mezidruhové páření:
Neandrtálci a moderní lidé měli v Evropě společné potomky. vyplývá to z analýzy DNA, kterou vědci provedli ze vzroku ze 40 000 let staré čelistní kosti, kterou objevili v Rumunsku. Podle vedoucího studie Pääbola nelze říct, jak často se takové mísení vyskytovalo. Křížení zajistili moderním lidem lepší imunitu (mělo vliv na 4% lidského genomu) - skupina genů HLA (human leucotype antigen); mezi těmito geny spatřují experti důkaz mezidruhového páření, jež naši předci museli po určitou dobu provozovat. Další varianta z Denisovanů, kteří měli geneticky blíže k Neandrtálcům než dnešním lidem. Rovněž se zvýšila genetická životaschopnost a odolnost proti infekci a virům.
Pralidé nechodili k zubaři
V zubním kameni našli stopy škrobu, luštěnin, masa (kromaňonci nebyli tolik vybíraví). Péči o chrup nezanedbávali - archeologové poblíž Madridu našli zuby staré 63 000 let na nichž byly zřejmé stopy po špičatém předmětu.
Bílé "zrzavé" vrány
Vědecký tým vedený Holgerem Roemplerem došel k zajímavému zjištění: genetická mutace u některých neandrtálců způsobila, že někteří z nich mohli nít nejen světlou pleť, ale třeba i zarzavé vlasy. Hlavně v oblasti Evropy, kde není tak silné sluneční záření. Nejednalo se však o masový jev, a tak zůstává nezodpovězená otázka jak se k nim ostatní neandrtálci chovali. Tento lidský druh už mezi sebou dokázal komunikovat řečí. Nosili totiž úplně stejný gen, který i u nás ovlivňuje právě řeč.
Neandrtálci možná vyhynuli kvůli příliš velkým očím
Dnes existuje mnoho teorií o tom, jak neandrtálci vymřeli. Toto je jedna z nich: Na zpracování zrakových vjemů tak museli používat větší část mozku než moderní člověk Homo sapiens (sapiens), který se tak mohl věnovat i abstraktnějšímu myšlení, což mu nejspíše umožnilo přežít dobu ledovou. Srovnání lebek 13 neandrtálců a 32 moderních lidí bylo zještěno, že neandrtálci měli v průměru o 6 mm větší oční důlky.
