Výbušniny - všichni víme, že je to nebezpečná věc, ale většina z nás nezná přílišné detaily.
Výbušniny známe především ze zpravodajství o teroristických útocích, ale jen málokdo ví, co se za slovem "výbušniny" skrývá.
Pár pojmů pro začátek:
1) Explozivní hoření
Toto hoření se šíří menší rychlostí než-li je rychlost zvuku a od normálního hoření liší tím, že není vázáno na vzdušný kyslík.
2) Detonace
Je chemický výbuch, který se šíří rychlostí něž-li je rychlost zvuku (ta je okolo 300m/s) a rychlosti detonace se pohybují obvykle v rozmezí 1000 až 10000 m/s.
Typy výbušnin
a) Třaskavina
Je snadno vznítitelná výbušina, které obvykle slouží k iniciaci výbuchu trhavin nebo střelivin. Při praktickém použití je přítomna pouze v nepatrném množství, např. třaskavina v roznětce nábojnice, či rozbušky. Nejběžnějšími třaskavinami jsou azid olovnatý, velmi rozšířený je například fulminát rtuťnatý (třaskavá rtuť). Jiné třaskaviny se v praxi téměř nevyskytují pro malé iniciační (zážehové) schopnosti, extrémní citlivost (nestabilitu). Na rozdíl od trhavin mají nízkou výbušnou sílu.
b) Trhavina
Za normálních podmínek není citlivá na jednoduché podněty, ale po aktivaci intenzivním podnětem, dojde k detonaci o velké trhavé síle. Rychlost detonace trhavin, je vyšší než u třaskavin. Kvůli jejich ničivému účinku se používají jako náplně do granátů, pum, náloží atd. Do trhavin se dávají také příměsi, které zvyšují jejich bezpečnost např. v oblastech, kde se střílí atd.
c) Střeliva
Se používají jako výmetná náplň v nábojích do střelných zbraní. Jejím účelem je uvolnit energii rychlým, avšak kontrolovaným vývinem velkého množství plynů a vypuzením střely z hlavně zbraně – zde je využito explozivní hoření. Např. střelný prach nebo bezdýmý střelný prach -nitrocelulóza.
- Střelný prach -je směsí jemně mletého draselného ledku neboli dusičnanu draselného (KNO3), dřevěného uhlí a síry.
- Nitrocelulóza - vzniká působením kyseliny dusičné na celulózu za přítomnosti kyseliny sírové nebo fosforečné
d) Pyrotechnická slož
Využívá se pro svoje efekty : světelné, kouřové, zvukové apod. Normálně se používá v zábavní pyrotechnice, v armádě se používá v dýmovnicích, světlicích, imitace výstřelů a výbuchů a jako stopovka – ta zajišťuje že střelec vidí kam letí jeho střeli a jestli zasáhl svůj cíl. Pyrotechnická slož se také používá při výcviku vojáků.
Jedny z nejznámějších výbušnin, které zná snad každý:
C4
Kompozice C-4 je nejčastěji používaná vojenská plastická trhavina. Je to bílá plastická vysoce výbušná látka silnější než TNT, používá se k trhání kovů, dřeva, betonu atd.
Nitroglycerin
Je to jedna z nejcitlivějších výbušnin, která reaguje na sebemenší otřesy.
Termit
Je to směs oxidu železitého s hliníkovým práškem. Při zapálení hliníku začne žár z oxidu železitého postupně vytahovat kyslík. Při této reakci vznikají teploty až 2200°C.
Semtex
Je to víceúčelová plastická trhavina, používá se jako komerční trhavina, při demolicích a pro vojenské účely. Je oblíben mezi teroristy, kvůli jeho těžké zjistitelnosti. Byl vyvinut v Československu.