Spánek mohl mít obrovský evoluční význam pro vývoj lidí.
Lidský spánek je o proti spánku ostatních primátů neobyčejně krátký, zato je však velice hluboký. Tento fakt podle nejnovějších výzkumů mohl mít význam na rozvoj lidské mysli.
Teorii, že na vývoj lidské mysli měl neobyčejný vliv spánek uvedli evoluční biolog Charles Nunna a David Samson v odborném magazínu Evolutionary Anthropology.
Samson infrakamerami pozoroval 19 druhů opic a jejich spánkové návyky. Např. pozorováním orangutanů zjišťoval, kdy upadnou do REM fáze spánku (v REM fázi se lidem zdají sny) a svým pozorováním zjistil, že lidé spí nejkratší dobu ze všech opic a primátům. Např. menší druhy opic spí okolo 17 hodin denně, lidé v průměru spí okolo 7 hodin denně.
Tyto menší druhy opic spí vícekrát během dne v kratších intervalech. Dále vědci svým pozorováním zjistili, že doba strávená spaním se u primátů shoduje s jejich velikostí a dalšími faktory, přičemž významnou vyjímku zde tvoří člověk, který spí "pouhých" 7 hodin denně.
Tato doba spánku u lidí (7 hodin denně) je tedy znatelně menší, než jakou bychom jí měli čekat při znalosti výsledků pozorování.
Lidé během spánku čas od času upadají do REM fáze spánku, kde sní a u standardního jedince tvoří REM fáze 22% doby spánku, což je největší podíl mezi všemi primáty. Vědci se všeobecně shodují na tom, ýže REM fáze spánku, je pro nás velice důležitá jak z hlediska třídění informacíí, tak z hlediska jejich ukládání do dlouhodobé paměti.
Návrat do dávné minulosti:
Pro předchůdce lidí a opice žijící na stromech bylo velice obtížné při spánku dosáhnout REM fáze spánku, protože je ve spaní vyrušoval vítr, hadi a ostatní druzi (doměnka je založená na detech získaných při pokusech s dnešními opicemi).
Fosilní nálezy nám dále ukazují, že přibližně před 20 miliony let se předchůdci člověka přesunuli z větví na zem. Důvod změny těchto spacích návyků byl nejspíše poměřně prostý - byli příleš vgelcí na to, aby spali na větvích.
Samson a Nunn tvrdí, že první "lidé" spali v tlupách na zemi okolo ohňů, které odháněly predátory.Toto spaní na zemi zvýšilo šance jedinců na kvalitní REM spánek. Samson dále dodal, že mohou s jistotou říci, že Homo Erectus (člověk vzpřímený) spal na zemi.
Lidé se tak v průběhu let dokázali dostat do REM fáze spánku znatelně rychleji než ostatní opice a primáti, což jim dovolilo spát denně méně hodin a zbytek času věnovat rozvoji činností a dovedností, což bylůa značná výhoda.