Jedná se o motor používaný především v letectví, protože je schopen při stejné hmotnosti a rychlosti poskytnout dvakrát tak větší výkon než pístový motor.
Proudový motor funguje na základě 3. Newtonova zákona, tedy zákona o akci a reakci.
Jako palivo se pro proudové motory používá kerosin. Kerosin je uhlovodíková kapalina podobná naftě - laicky řečeno je to druh petroleje.
TROCHA HISTORIE:
Proudový motor je vynálezem z 30. let 20. století. Současně na jeho vývoji pracovali 2 muži. Prvním mužem byl Brit Frank Whittle a druhým konstruktérem byl Němec Hans von Ohain.
White si svůj motor nechal v roce 1930 patentovat, ale ke zkouškám v praxi došlo až v roce 1941 (letadlo Gloster E.28/39), tedy v době, kdy byla druhá světová válka v plném proudu. V boji Spojenci využili tento motor až v roce 1944.
Němci byli v tomto směru rychlejší, neboť jejich první letadlo na proudový pohon vzlétlo už v roce 1939 a to Heinkel He 178. Další typ německé proudové stíhačky je messerschmitt me 262.
Nevýhodou těchto válečných letadel bylo to, že se jejich motory docela rychle opotřebovávali, na jejich výrobu bylo potřeba slušně velké množství ušlechtilých kovů, po jejich nahrazení levnějšími a dostupnými kovy vydržel motor asi jen 4-5 hodin letu než potřeboval vyměnit.
FUNGOVÁNÍ:
Do přední části motoru - do vstupního ústrojí se do motoru dostává vzduch, který je dále nasáván kompresorem a stlačován.
Do stlačeného vzduchu se následně vstřikne palivo, tzv. Kerosin. Po zažehnutí směsi dochází ke vzniku tepelné energie a horkých plynů. Tyto horké plyny následně odcházející ze spalovací komory přes turbínu, kterou roztáčejí. Turbína je hřídelí propojená s kompresorem, který tím pohání.
Za turbínou je výstupní tryska, ve výstupní trysce je vysoký tlak a tepelná energie se mění na energii kinetickou, čímž vzniká tah motoru.
DNEŠNÍ VYUŽITÍ:
Proudový motor je schopen vyvinout vysokou rychlost, k dalším jeho kladům patří také rychlejší manipulovatelnost s letadlem a také relativně vysoký dostup.
V dnešní době se jednoproudový motor používá především pro vojenská letadla, která jsou vybavena i forsáží, tedy přídavným spalováním.
A v civilním, tedy dopravním letectví se používá dvouproudový motor.
Dvouproudý pohon se od klasického liší tím, že navíc obsahuje dmychadlo ''ventilátor'' a nízko tlaký kompresor, které jsou poháněny další turbínou. A pohonnou jednotkou letadel se stal především od 80. let 20. století.
