CHKO Český kras a pár informací o něm:
Český kras byl 19. Března 1972 vyhlášen Chráněnou krajinou oblastí. Rozloha je 128 km2.
Kde Český kras nejdeme?
Leží ve Středočeském kraji mezi Prahou a Berounem. Je to v nejcennější části Barrandienské pánve (Barrandien = oblast mezi Prahou a Plzní, jmenuje se podle francouzského paleontologa Joachima Barrande, který tuto oblast zkoumal). Leží v nadmořské výšce 208 m – 499 m. Je to plošně nejrozsáhlejší krasová oblast v České Republice.
Proč se Český kras jmenuje tak a ne jinak?
Jméno Českému krasu dal badatel Jaroslav Petrbok (český paleontolog, speleolog, archeolog, botanik a spisovatel).
Podklad geologické stavby je zde především z prvohorních usazenin (vápencový a břidlicový). Podklad je rozryt kaňony a roklemi, je zde také mnoho jeskyní (např. Koněpruské jeskyně), ale je zde také mnoho lesů, rostlin a živočichů, zkrátka krajina Českého krasu je velice rozmanitá a romantická, a tak se nemůžeme divit (také i vzhledem k tomu, že je tak blízko u Prahy), že tam proudí mnoho turistů, ale také vědců, kteří tuto krajinu studují. Byly zde uskutečněny světově významné nálezy zkamenělin.
CHKO Český kras není jen geologickou a přírodopisnou památkou – je totiž také historickou památkou, jelikož zde nechal Karel IV. vystavět Karlštejn (gotický hrad, který měl sloužit k uschování korunovačních klenotů).
CHKO Český kras je ještě rozdělen na maloplošná chráněná území (pouze v nejvzácnějších oblastech) -> největší je Národní přírodní rezervace Karlštejn (1546 Ha)
Zde jsou další maloplodá chráněná území:
- NPR (Národní Přírodní Rezervace) Karlštejn – velikost = 1546 Ha
- NPR Koda - velikost =463,64 Ha
- NPP (Národní Přírodní Památka) Černé Rokle - velikost = 13,26 Ha
- NPP Klonk – velikost = 8,91 Ha
- NPP Kotýz – velikost = 31 Ha
- NPP Zlatý kůň – velikost = 37 Ha
- PR (Přírodní Rezervace) Kralické údolí – velikost = 214,11 Ha
- PR Klapice – velikost = 16,17 Ha
- PR Kobyla – velikost = 18,50 Ha
- PR Kulivá hora – velikost = 22,23 Ha
- PR Radotínské údolí – velikost = 130 Ha
- PR Staňkovka – velikost = 44,47 Ha
- PR Tetínské skály – velikost = 18,08 Ha
- PR Voškov – velikost = 29,88 Ha
- PP (Přírodní památka) Hvížďalka – velikost = 1,31 Ha
- PP Krásná stráň – velikost = 20,20 Ha
- PP Lom Kozolupy – velikost = 2 Ha
- PP Syslí louky u Loděnice – velikost 4,71 Ha
- PP Špičatý vrch – Barrandovy jámy – velikost = 2,80 Ha
- PP Zmrzlík – velikost = 16,35 Ha
Také máme maloplodá chráněná území, která nejsou přímo na území CHKO Českého krasu, ale spadají pod CHKO Český kras:
- NPR Větrušické rokle – velikost = 24,72 Ha
- NPP Medník – velikost = 19,02 Ha
- NPP Požáry – velikost = 3,5 Ha
- NPP Dalejský profil – velikost = 23,78 Ha
- NPP U Nového mlýna – velikost = 12,69 Ha
- NPP Barrandovské skály – velikost = 11,57 Ha
- NPP Lochkovský profil – velikost = 39,14 Ha
- NPP Cikánká I – velikost = 4,55 Ha
- NPP Letiště Letňany – velikost = 75,17 Ha
Koněpruské jeskyně:
Koněpruské jeskyně jsou nejdelším jeskynním komplexem v České Republice. Nacházejí se ve Zlatém koni (návrší) nad obcí Koněprusy (cca 5 km od Berouna). Jsou rozsáhlý třípatrový vápencový komplex. Kdy byly tyto jeskyně objeveny moderním člověkem? První nález se datuje roku 1950, kdy bylo objeveno prostřední patro (bylo to náhodou, protože se to stalo při odstřelu skály), v roce 1959 byly Koněpruské jeskyně zpřístupněny. Nejmenší je vrchní patro, nejrozsáhlejší je střední patro a spodní patro je nepřístupno. Jeskyně byly vytvořeny dešťovou vodou, která do nich pronikala (proniká) komíny a puklinami -> postupně rozpouští vápencovou horninu, čímž dává vzniku krasu a krasových jevů (vznik stalagmitů, stalaktitů a stalagnátů). Zvláštností jsou tzv. Koněpruské růžice, které obsahují opál. V jeskyních žije značné množství netopýrů (kolem 300 ks).
Vstupné:
- Dospělí - 130 Kč
- Snížená cena - 90 Kč
Archeologické nálezy v jeskyních:
Archeologové v jeskyních objevili mnoho zvířecích kostí (stáří kostí je z dob před zhruba 600 000 – 13 000 lety), také objevili kosterní pozůstatky Homo sapiens sapiens, které byli cca 13 000 let staré. Ovšem Koněpruské jeskyně nebyly využívány vždy jen pro turisty nebo kvůli přístřeší (toto zmiňuji kvůli kosterním nálezům), ale v 15. Století sloužili jako skrýš padělatelů mincí.
Pro vědce mají tyto jeskyně význam především kvůli zkoumání geologického vývoje středních Čech ve čtvrtohorách. Koněpruské jeskyně jsou přístupné od 1. dubna do 31. října. Délka prohlídkové trasy je 610 metrů. V jeskyni téměř 500 schodů.
Fauna a Flóra CHKO Český kras:
1. Fauna:
Je tam málo mokřadní a vodní zvěře, ale je tam velké množství letounů. V krasu žije 14 druhů netopýrů – např. Netopýr černý, Netopýr vodní, Netopýr velký, Netopýr řasnatý, Netopýr ušatý, Netopýr dlouhouchý, Netopýr večerní, Vápenec malý, Netopýr parkový, Netopýr severní – toto byli nejvíce se vyskytující druhy. V krajině se dá potkat jezevec, kuna skalní (oba využívají pro své nory krasových dutin), dále se zde vyskytuje třeba prase divoké (kanec), kterýžto představuje ohrožení pro vzácnější některé rostliny, které poškozuje rytím. Dále se zde vyskytují hmyzožravci => výskyt ježků a rejska malého, můžeme nalézt také hlodavce např. plšík lískový, plch velký, plch zahradní, hraboš mokřadní a sysel obecný. Dále je zde k nalezení psík mývalovitý, norek americký (který utekl z farem), daněk skvrnitý, jelen evropský a muflon.
Ptactvo:
V roce 1999 bylo v Českém krasu zastiženo 174 druhů ptáků. Lesní druhy např. datel černý, lejsek malý, skřivan lesní, včelojed lesní a holub doupák. Stepní druhy např. křepelka polní, pěnice valašská, vzácně dudek chocholatý. Druhy, které z CHKO již vymizely – např. sokol stěhovavý, jestřábek lesní, tetřívek obecný, žluva hajní.
Plazy + obojživelníci:
Např. užovky hladké, užovky obojkové, ještěrka zelená. Obojživelníci – např. mlok skvrnitý, čolek obecný, čolek velký, čolek horský, skokan skřehotavý, ropucha obecná, ropucha zelená, rosnička zelená, skokan štíhlý.
Ryby:
Především 8 – 9 druhů – např. úhoř a vranka obecná.
Hmyz:
Z této CHKO známo 1390 druhů motýlů, hmyzu je zde ohromné množství, ale fauna bezobratlých nebyla ještě tolik prozkoumána – žijí zde např. Měkkýši. Vyskytují se zde např. střevlíci, draví brouci, mandelinky, tesaříci, kůrovci, včely, kobylky, ploštice atd.
2. Flóra:
Složení vegetace je zde ovlivněno pestrým geologickým podkladem. Pro oblast je charakteristický výskyt teplomilných a suchomilných druhů rostlin. Endemit Českého krasu = jeřáb krasový. V této CHKO roste velké množství rostlin, proto jsem jich vybral jen pár – např. koniklec luční český, kosatec bezlistý český, chrpa chlumní, javor mléč, prstnatec bezový, lýkovec jedovatý, lilie zlatohlavá atd. Značný výskyt mechů, lišejníků – 337 druhů – např. mozolka vonná, třásnatka šupinatá atd. Značný výskyt břichatých hub, žampionů a bedel.
Zdroje:
https://www.cesky-kras.cz/, https://www.ceskykras.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/cesky-kras/o-sprave-chko/!ut/p/c5/hc_LboMwEAXQL6psHuaxNNgYSNIACeKxqUhCLAdjt6WqEr6-ZBe1ijqzPLqauaAFy6ruW_DuS2jVSVCD1nnbrnMfRciGzC8xTFY-dYodMTyKFm8efW-hxUsLB2VoQmb8k05By6U-LHcqchyuRGNOKCmmOYAyPpjpNmGCpjuN6SaWL6Nyb1kwwGNuNVyTUe0F-qznLJeuhAlTRiV6e31hcFqFZlMr49TePJO189XIJhFNHyevJGEmC4ef3Y22IlDd-z79EKb2b__b7-7wyWAIXmM99uB9rOd-KLwfh4pjHA!!/dl3/d3/L2dBISEvZ0FBIS9nQSEh/, https://www.brdy.info/kapitoly/kras.php, https://old.ochranaprirody.cz/ceskykras/index.php?cmd=page&id=324
