Petr I. Veliký -zakladatel Petrohradu, schopný, "moderní" car, Evropou ovlivněný car a období jeho vlády

Ne všichni carové byli konzervativní a zdaleka ne všichni mysleli jen na moc a peníze. Car Petr I. Veliký toho byl jasným příkladem, díky své výchově totiž měl velice blízko k prostým lidem. Vyvedl Rusko ze starých kolejí a navedl ho na novou cestu, na cestu k tomu, aby se stalo Evropskou mocností.

 

PÁR ZÁKLADNÍCH INFORMACÍ:

—Petr I. Veliký je také znám pod jménem Petr Alexejevič. —Narodil se 9. června 1672 v Moskvě. —Zemřel 8. února 1725 v Petrohradu. —Pocházel z rodu Romanovců
—Otec –  car Alexej Michajlovič I.
—Matka - carevna Natálie Naryškinová
 

DĚTSTVÍ & MLÁDÍ:

—Narodil se jako 14. dítě a 5. syn cara Alexeje I. —Petr měl těžké a traumatizující dětství, protože on i jeho přátelé a rodina byli neustále v ohrožení života, p—rotože se carevna Žofie neměla v plánu vzdát vlády, tak se snažila držet Petra co nejdále od Kremlu a od carského dvora - což mu nakonec bylo velmi užitečné. A tak byl vychován v exilu ve vesnici Preobraženskoje. Tam se naučil manuální práci, šetřivosti, řemeslům a poznal život prostých Rusů.
—Přezdívka ‚,Veliký ‘‘ není odvozena jen z jeho činů, ale i z jeho výšky, protože měřil přes 2 metry a to bylo na jeho dobu nezvyklé.
 

POČÁTKY VLÁDY:

—V roce 1676 se stal Petrův bratr Fjodor otcovým nástupcem, ale roku 1682 zemřel, a protože byl Petrův bratr Ivan mentálně neschopný vládnou a Petr na vládnutí příliš mladý, tak se vlády ujala jeho nevlastní sestra Žofie (Sofie Alexejevna), která se prohlásila jeho regentkou. Petr a Ivan byli jejími spoluvládci, ale moc držela v rukou ona.
—Žofie byla rovněž podporována elitní vojenskou jednotkou tzv. Střelci.
V 17. letech proti ní Petr povstal a svrhl ji z trůnu, a tak se roku 1689 stal v 17. letech ruským carem a vládl spolu s bratrem Ivanem.
 

OBDOBÍ VLÁDY:

jak již bylo řečeno, v roce 1689 (ve svých 17 letech) provedl v říši převrat tím, že sesadil svou nevlastní sestru z carského trůnu a začal vládnout v Rusku jako car Petr I., ale měl za spoluvladaře Ivana (který však neměl vůbec vliv na chod státní správy), teprve po Ivanově smrti roku 1896 se stal samovladařem.
—Pokračuje po Žofii v taženích proti Osmanské říši, Tatarům, Krymskému chanátu
—V roce 1687 uzavřel při pobytu v Braniborsku smlouvu o přátelství s kurfiřtem Fridrichem III., jímž začalo Prusko-ruské spojenectví.
—V roce 1697 se utajeně vydává do Evropských zemí, aby se zde setkal s různými umělci, vědci, techniky, politickými osobnostmi, významnými vojevůdci, které pozval do Ruska, aby se tam zapojili do modernizace jeh země.
—Zanedlouho se k němu dostala zpráva o vzpouře, takže musel odjet zpět do Ruska. V Rusku vzbouřence krutě potrestal, jednotky střelců nechal rozpustit a Žofii zaterest vykázal do Novoděvičího kláštera .
Byl rovněž vzdělaným a schopným vojevůdcem a reformátorem.
 

VÁLKY, KTERÉ VEDL:

—Roku 1698 uzavřel spojenectví s Dánskem a Polskem proti Švédsku. V zahájené Severní válce však bylo jeho vojsko hned v listopadu roku 1700 zcela zničeno Karlem XII. v bitvě u Narvy. Tento neúspěch jej donutil k zásadní reorganizaci armády. Ve skutečnosti, ale došlo ke změnám v celé státní správě. O rok později už začal úspěšně dobývat pozice Švédů v Pobaltí a mohl poslat i pomocné vojsko do Polska. V roce 1703 založil Sankt-Peterburg (Petrohrad), který se stal od roku 1712 nejen novým hlavním městem, ale i vchodem do západní Evropy. V červenci 1709 se Petr střetl v rozhodující bitvě se švédským králem Karlem XII. u Poltavy a jeho vítězství znamenalo počátek velmocenského postavení Ruska v severovýchodní Evropě. Pokračování války se Švédskem však bylo úspěšné. Kromě Pobaltí ovládlo ruské vojsko i Karélii a postupovalo v Pomořansku. Roku 1721 uzavřel Petr se Švédskem mír, kterým Rusko získalo přístup k Baltu.
—Roku 1711 Petr Veliký zahájil novou válku s Osmanskou říší s cílem zmocnit se severního pobřeží Černého moře (poté, co na Švédech vybojoval přístup k Baltu). Byl, ale Tureckou armádou poražen na řece Prut a donucen vzdát se dříve dobytých území včetně přístavu Azov. Ruská říše tak ztratila kontrolu nad Záporožím.
—Roku 1722 Petr zahájil krátkou válku s bohatou a osmanskými útoky velice oslabenou Persií. Válka skončila roku 1723. Petr získal pro Rusko první území na Kavkaze.
 

JAK JIŽ BYLO ŘEČENO, BYL I VÝZNAMNÝM REFORMÁTOREM, ZDE JSOU NĚKTERÉ JEHO REFORMY:

Některé jeho reformy byly ovlivněny jeho nadšením pro západní Evropu.
  • —1721 se prohlásil imperátorem
  • —V čele ruské pravoslavné církve nechal ustanovit svatý synod (sbor nejvyšších duchovních představitelů).
  • — Následujícího roku vytvořil systém zvláštních hodností, do kterých rozřadil ruskou šlechtu (buď jako hodnostáři do armády nebo státní úředníci). Tímto krokem si zajistil její poslušnost a oddanost.
  • —Zavedl Juliánský kalendář
  • —Zmodernizoval cyrilici - nahradil jí azbukou (latinku odmítl).
  • —Rusové se po evropském vzoru museli holit nebo zaplatit daň ve výši 50 rublů.
  • —Šlechta musí nosit evropské šaty a být oholená
  • —Byl nemilosrdný k jakýmkoliv náznakům odporu vůči jeho absolutní vládě.
  • —V letech 1698–1704 provedl měnovou reformu. Zavedl podle evropského tolarového vzoru stříbrný rubl. Tím vytvořil jednu z nejpevnějších měn tehdejší Evropy.
  • —Školská reforma – bojarští synové (synové vyšších šlechticů) museli chodit do školy a učit se i cizí jazyk.

RODINNÝ ŽIVOT

Byl celkem dvakrát ženatý
První manželství:
První manželství uzavřel v roce 1689 s Jevdokijí Fjodorovnou Lopuchinovou , která pocházela z méně známé moskevské šlechtické rodiny – nebylo dobrovolné, protože k němu byl přinucen svou matkou.
—Měli spolu syna Alexeje Petroviče, kterého nechal v roce 1718 umučit za podezření ze spiknutí.
—Manželství nebylo šťastné, a proto jejich manželství ukončil (ve stejném roce, kdy vyhnal Žofii do kláštera).
 
Druhé manželství:
—Jeho druhá manželka byla Kateřina I. Alexejevna vlastním jménem Marta Helena Skavronská. —Roku 1707 z ní učinil svou milenku. —Vzali se roku 1712. —Měli spolu 11 dětí, ale jen 2 dcery se dožily dospělosti (Anna Petrovna, 1708 – 1728 a Alžběta Petrovna, 1709 - 1762).
 

SMRT CARA:

Petr Veliký zemřel pro cara neobvyklou smrtí, alespoň příčina jeho smrti byla značne neobvyklá. Petrovi, který vyrůstal mimo carský dvůr měl vypěstovaný dobrý vztah k prostým lidem. Zemřel na zápal plic poté, co zachránil prostého vojáka z řeky Něvy.
 

PŘEVZETÍ MOCI:

Po Petrově smrti převzala vládu jeho manželka Kateřina I.
 

*zdroje: -cs.wikipedia.org; -https://ireferaty.lidovky.cz/100/4762/Petr-I-Veliky-; -https://www.historiedejepis.estranky.cz/clanky/petr-i_-veliky-rusky-car.html