Kosmonautika aneb dobývání vesmíru

Odedávna se lidé snažili dostat do vesmíru, za hranice naší atmosféry a to se jim v 2. polovině 20 století povedlo. Bylo to v období tzv. Studené války, takže se z toho stal boj velmocí (USA a SSSR) o to kdo „dobije“ vesmír první. Díky těmto „závodům“ šel vývoj technologie velice rychle vpřed.

Co kosmonautika vlastně je?

Je to věda (oblast vědy a techniky), která se zabývá cestami mimo naší atmosféru -> tedy do vesmíru. Dále se také zabývá konstrukcemi, technologií použitelných ve vesmíru (tyto technologie musejí vydržet ohromné teplotní výkyvy -> orientačně od -150°C až +200°C-> záleží na poloze ku Slunci), dále zpracováním dat, vytvořením podmínek pro přežití člověka ve vesmíru apod.

Historie

První sondy, které měli být vytvořeny, tak měli sloužit především k armádním účelům – špionáž. Na obou stranách, jak na Americké ("Západní") tak na Sovětské ("Komunistické").

Americké problémy:

Když Američané v roce 1957 už konečně vyřešili problém s transportem dat, fungování kamery apod., tak počítali s tím, že první fotografická družice bude vypuštěna okolo roku 1963 a bude stát 165 milionů dolarů (což by dnes bylo v rozmezí 2 – 6 miliard dolarů) ovšem problémy jim s tím trochu dělala armáda, kterážto tvrdila, že špionážní letouny U-2 jsou dostačující a kvalita jejich snímků je o dost vyšší než-li kvalita snímků sondy => na výzkum byli poměrně malé dotace. Později technici a inženýři ukázali, že se mýlí, neboť snímky ze sondy jim ukázali několik sovětských základen a letišť, o kterých doposud nevěděli.

 Také samozřejmě byla vesmírnému programu dána mnohem větší podpora poté, co Sověti vypustili svůj sputnik 1

Sovětská strana:

Sověti zahájili svůj kosmický program v roce 1956. Měli plán: v roce 1958 chtěli vypustit umělou sondu do vesmíru,v roce 1964 vypustit do vesmíru člověka a v roce 1970 také špionážní družici.

Později na obou stranách probíhali debaty, o tom co má mít přednost, jestli vypuštění sondy nebo vyslání člověka. Američané vždy po změně priority pracovali na jiném modulu, kdežto Sověti, kteří měli oba moduly prakticky stejné, nezaostávali a postupovali dobře vpřed.

Vesmírná prvenství:

1) První umělá družice Země – Sovětský Sputnik

• Odstartoval 4.10.1957 - průměru 58 cm a hmotnosti 83,6 kg. Její tělo bylo vyrobeno ze dvou hliníkových polosfér o tloušťce stěny 2 mm. Uvnitř byly umístěny dva vysílací moduly, bateriový blok, ventilační systém a čidla teploty a tlaku. Družice oblétala Zemi do 3. ledna 1958, kdy po 1440 obletech vstoupila do zemské atmosféry a shořela.

2) První živý tvor ze Země ve vesmíru

• Sovětský Sputnik 2 odstartoval 3. listopadu 1957 se psem Laikou na palubě. Původně se počítalo, že Laika přežije okolo 7-10 dnů a poté bezbolestně zemře nedostatkem kyslíku (tehdy ještě neuměli dostat družici zpět) ovšem Laika kvůli stresu a přehřátí zemřela po 5-7 hodinách letu. Hmotnost družice byl 508 kg a po 2570 obězích Země, 14. dubna 1958, vstoupila do hustých vrstev atmosféry, ve kterých shořela.

3) Explorer 1

• První umělá družice vypuštěná USA. Start proběhl 1. února 1958. Celkem provedl cca. 56 000 obletů. Mise byla úspěšná, sonda jako první zaznamenala existenci radiačních pásů Země, tzv. Van Allenových pásů. Explorer 1 zanikl v zemské atmosféře 31. března 1970.

4) Sovětská Luna 1

• 1. Sonda, která unikla zemské gravitaci. Start 2. Ledna 1959, původně měla přistát na povrchu měsíce, to se nepodařilo a po vybití jejích baterií zůstala na oběžné dráze Slunce, tam nejspíše zůstala do dnes – není sledována.

5) Americký Vanguard 2

• Start 17.2.1959, vyfotografoval Zemi

6) Sovětská Luna 2

• Dopadla na povrch měsíce ->start 12. 9. 1959

7) Sovětská Luna 3

• První fotografie odvrácené strany měsíce – start 4.10.1959

8) Sovětský Vostok 1

• První Člověk ve vesmíru - Jurij Gagarin – start 12.4.1961

9) Americký Mariner 2

• Oblet venuše 26.8.1962

10) Sovětský Vostok 6

• První žena ve vesmíru (Valentina Těreškovová), start 16.6.1963

11) A-1 Asterix

• První vypuštěný Francouzský satelit

12) Americké Apollo 11

• Řízené přistání na Měsíci (20.7.1969)

13) Ósumi

• První Japonský satelit – start 11.2.1970

14) Long March 

• Čínský satelit – start 24.4.1970

15) Americké sondy Voyager 2 a 1

• Zkoumali naší sluneční soustavu, ale již putují dál za ní. Na sobě mají zlatou desku, která je poselstvím pro případné nalezení jinou formou života.
• Start Voyager 22.8.1977,start Voyager 1 5.9.1977, signál ze Země k nim letí 36 hodin.

16) Hubbleův Vesmírný dalekohled

• Start 24. Dubna 1990,vyrábí velice kvalitní snímky vesmírných objektů

17) Vladimír Remek 

• První a jediný Československý kosmonaut – odletěl 2. Března 1978, ke stanici Saljut 6, ve vesmíru strávil 7 dní 22 hodin a 17 minut.

Vesmírné stanice:

•     Saljut – řada sovětských stanic, odvozená od stanic Almaz
•     Skylab – americká vesmírná stanice
•     Almaz – sovětské vojenské stanice
•     Mir – nejznámější sovětská/ruská vesmírná stanice
•     ISS – jediná v současnosti funkční vesmírná stanice
•     Tchien-kung – čínské vesmírné stanice

Trochu detailněji:

Saljut 1

• Vypuštěna 19. dubena 1971, zánik 11. Října 1971, 1. Vesmírná stanice, na oběžné dráze 175 dní, 24 dní obydlená, počet návštěvníků a posádky – 3 osoby, pilotované přílety 2, hmotnost 18 425 kg.

Skylab

• Vypuštěna 14. Května 1973, zánik 11. července 1979, dnů na oběžné 2249, obydlená 171 dní, celkem posádky a návštěvníků 9, pilotované přílety 3, hmotnost 77 088 kg

Saljut 3(Almaz 2)

• Vypuštěna 25. Června 1974, zánik 24. Ledna 1975, počet dnů na oběžné dráze 213,obydlená 15 dní, celkem posádky a návštěvníků 2, 1 pilotovaný přílet, hmotnost 18 500 kg

Saljut 4

• Vypuštěna 26. Prosince 1974, zničena 3. Února 1977, počet dní na oběžné dráze 770, obydlená 92 dní, celkem posádky a návštěvníků 4, pilotované přílety 2,nepilotované přílety 1,hmotnost 18 500

Saljut 5 (Almaz 3)

• Vypuštěna 22. Června 1976, zničena 3. Srpna 1977, na oběžné dráze 412 dní, obydlená 67 dní, celkem návštěv a posádky 4, pilotované přílety 2,hmotnost 19 000 kg

Saljut 6

• Vypuštěna 29. Září 1977, zničena 29. Července 1982, na oběžné dráze 1764 dní, obydlená 683 dní, celkem návštěv a posádky 33, pilotované přílety 16, nepilotované přílety 14, hmotnost 19 000

Saljut 7 

• Vypuštěna 19. Dubna 1982, zničena 7. Února 1991, na oběžné dráze 3216 dni, obydlená 316 dní, celkem návštěv a posádky 26,  pilotované přílety 12,nepilotované přílety 15,hmotnost 19 000

Mir

• Vypuštěna 19. Února 1986, zničena 23. Března 2001, na oběžné dráze 5511 dní, obydlená 4594 dní, celkem návštěv a členů posádky 137, pilotované přílety 39,nepilotované přílety 68, hmotnost 124 340 kg

ISS

• Vypuštěna 20. Listopadu 1998, jediná v současnosti fungující vesmírná stanice, na oběžné dráze 5297 dní, obydlená 4594 dní, celkem posádky a návštěvníků 309, pilotované přílety 74, nepilotované přílety 49, hmotnost 417 289

Tchien-kung 

• Vypuštěna 29. Září 2011, na oběžné dráze 601 dní, hmotnost 8500kg.