Jak vypadá originalita?
Vezměte tužku, papír, a nakreslete tvar, jakýkoliv. Nebo snad obrázek. Myslíte si, že jste originální? Matematici odhadli, že v tomto případě máte pravděpodobnost originality svého obrázku někde mezi 5 až 12 procenty – taková je tedy vaše šance, že tento obrázek či tvar nikdo před vámi nenakreslil.
Co je to vlastně ta originalita…? Jak se projeví, jak se ukáže, že jde o skutečně originální řešení?
Povím vám příběh z přelomu 19. a 20. století, který to snad objasní.
O sto let zpátky
Začínáme v Londýně, na náměstí Piccadilly. Všichni tak nějak podvědomě tušíme, jak to tam dnes vypadá – velké množství reklam na všech budovách obklopující tuto křižovatku, kde je doprava tak hustá, že je téměř nemožné trasu tudy vedoucí projet v rozumném a předem plánovaném čase.
Jak to tu vypadalo před těmi sto deseti lety? Až na ty reklamy v podstatě stejně – místo aut a autobusů tu ale jezdily povozy a koně, místo taxíků a double-deckerů drožky. Hustota dopravy byla nižší, než je dnes; kompenzuje se to ale tím, že povozy jezdí značně pomaleji než auta, a tak ta doprava stála rovněž. Kdybychom pořídili fotografii ze stejné perspektivy jako jsou ty dnešní, rozdíly by byly pouze nepatrné.
Piccadilly Circus na začátku minulého století
A co je největším problémem husté dopravy koní? V podstatě jako u aut – potřeba paliva a tvorba zplodin. Koně z Londýna se mimo něj dostali jen zřídkakdy, takže potrava i voda pro ně musela být dopravována ve velkých dávkách do města – nejdříve vlaky či loďmo, pak dále po městě to byla opět zvířata. Co se zplodin týče – ty byly všude, jako dnes. Namísto oxidů a jiných plynů však šlo o kobližky, a protože koni prostě neporučíte, kde může vykonat potřebu a kde ne, byly všude.
I sešla se velká konference, přímo v Londýně, kde byly nevětší mozky civilního inženýrství té doby, ze všech států či měst, kde byl podobný problém. A šli hledat řešení těchto situací – lidí bylo stále víc a potřebovali je všechny nějak přepravovat; jak to ale udělají, když by to znamenalo pouze více koní? Tehdejší situace byla prostě neúnosná.
Piccadilly Circus dnes - jak jde vidět, doprava je podobně hustá, pouze jde o jiné prostředky
Nyní bych rád vyzval čtenáře, aby se zamyslel. Jak by vyřešil tento problém, neznaje dnešní způsoby transportu, jako je metro či auta?
Kdosi navrhoval, aby zařídili jednotný systém rozdělování krmiva – nestane se tedy, že by městem jel povoz pouze z poloviny plný ovsa a z poloviny prázdný. K tomu by se měli zaměstnat sběrači kobližek, aby chodili po městě a dávaly koňské výkaly do vozíků, jež za sebou potáhnou – následně by se ony „koňské zplodiny“ vyvážely z města, anebo sušily v nějaké opuštěné fabrice a použily jako palivo. Objevil se i návrh, že je třeba zdražit drožky a omezit jejich počet; to by sice zvýšilo nezaměstnanost, ale lidé by museli více chodit pěšky nebo jezdit na kolech, než aby využívali koně, a doprava by tak mohla zřídnout.
Pak ale vystoupil delegát jisté dnes již neznámé země, a prohlásil, že by měli vymyslet stroj, který nepotřebuje koně k přepravě. A že se na podobných již pracuje, a že pokud zafinancují jejich další výzkum a rozvoj, budou zanedlouho v ulicích jezdit stroje menší, než jsou koně s povozy, a rozhodně méně nákladní – nízká spotřeba snadno dostupného paliva, nedělají pevný odpad, ale plyny, které nás zajímat nemusí, a celkově by se mohla aplikovat revoluce v dopravě.
Spolu s dalšími argumenty, jako je to, že by se tyto technologie daly později využít i k jiným věcem (létání, armáda, lodě apod.) byl tento návrh jednomyslně odsouhlasen, a tak začaly téct velké peníze všech vlád, které měli ve vlastním zájmu uvolnění svého dopravního systému, do vývoje automobilů.
Jak být tedy originální?
Pokusme se tedy na základě tohoto mimochodem pravdivého příběhu určit, co je originalita. Zatímco jiní delegáti navrhovali metody, jak by se problém efektivně zmírnil, nikdy by ho nevyřešili. Pouze by jej odložili o pár desítek let později, kdy by se tato situace opakovala. Oni jej prostě odsunuli na později, částečně vyřešili následky toho problému, ne však jeho jádro.
Na druhé straně stojí delegát, který vzal daný problém, a navrhnul originální způsob, jak se jej zbavit úplně – vadí mi koně, tak se jich zbavím, a nezlehčím to, že mi vadí.
Buďte tedy originální – až vám učitel řekne, abyste vypracovali projekt, který by mohl například Rusku zařídit vyšší výrobu energie, nevymýšlejte, kde ještě by se dala postavit další elektrárna; podívejte se na způsoby, jakými jsou elektrárny stavěné, a vymyslete nový, daleko efektivnější způsob, nebo najděte nové naleziště energie – podobně lidé vymysleli geotermální i sluneční elektrárny.
Nezbývá než dodat, že návrh onoho delegáta, který dal základy dopravě, jak ji známe, mu vydělal enormní množství peněz. Jde o takový vedlejší efekt originality – dáte-li světu to, co ještě nemá, aniž byste to založili na předchozích vynálezech, bohatě se vám odmění.
Tak tedy – buďte originální!
