Burzy - zjednodušeně

Název burza vznikl z latinského slova bursa, což znamená výměna

V současnosti je burza vnímána jako instituce, která organizuje trh např. s investičními nástroji – což jsou např. akcie, dluhopisy komodity (komodita = zboží)

Podle toho s čím se na burzách obchoduje, rozlišujeme burzy na několik skupin:

• Burzy cenných papírů (akcie, dluhopisy apod.)
• Komoditní burzy (ropa, zemní plyn, zlato apod.)
• Plodinová burza (pšenice, kakao apod.)

Z praxe můžeme znát ale např. i burzy oblečení, knih, známek atd. čili jako burza může fungovat prakticky cokoliv.

Z historie:

První burza byla založena roku 1531 v Antverpách

Největší a nejslavnější burza světa je v New Yorku – tzv. New York Stock Exchange (NYSE) na Wall Street, jejíž počátky se datují od roku 1817.

Burzy pro ČR:

V České republice se cenné papíry obchodují na Burze cenných papírů (BCCP) a malí  a střední investoři mohou obchodovat na RM-systému, což je jakási česká burza cenných papírů – vznik RM – systému a střediska cenných papírů je svázaná s 1. a 2. vlnou kuponové privatizace v ČR. Principem kuponové privatizace byla zjednodušeně řečeno privatizace státních podniků (státního sektoru) ze strany občanů – občan obdržel kuponovou knížku, která obsahovala určitý počet bodů a v té době privatizovaný podnik nebo banka a jiné byl oceněn různým počtem bodů na 1 akcii, takže pro získání 1 akcie „výnosnějšího nebo bonitnějšího (bonitní = výnosný) subjektu“ bylo zapotřebí vydat více bodů z této knížky, občané měli poté zaevidován počet akcií na své jméno u Střediska cenných papírů

Toto byla však porevoluční situace, kdy burza v ČR ještě neexistovala a banky teprve školily své lidi na tento segment trhu a teprve zakládaly svá dealingová oddělení – toto oddělení má specialisty, kteří denně sledují ceny jednotlivých kotovaných cenných papírů a komodit na světových burzách a podle toho upravují např. své kurzy Koruny české vůči ostatním měnám, ceny cenných papírů apod. Ale i fyzicky nakupují cenné papíry nebo různé finanční deriváty pro svoji potřebu i pro potřebu svých klientů.

(Derivát je jednotlivá poskytovaná operace, lze zjednodušeně říci jako srovnání, když pojišťovna nabízí různé typy pojistek – zddraví, auto, životní, pobyt v nemocnici apod…)

Co se týká fyzického zboží, tak to se v ČR obchoduje na Českomoravské komoditní burze v Kladně

Dohled nad pravidly a celým obchodováním na burzách v ČR má Česká národní banka.

Obchodování na burze:

Budu dál pokračovat obecně. Obchodovat na burze může kdokoliv prostřednictvím svého brokera, přičemž velké firmy, které na burzách obchodují denně, mají své vlastní brokery a dealingová pracoviště. Malí obchodníci a fyzické osoby pro obchodování na burze využívají brokerské společnosti nebo banky.

Pravidla Obchodování na burze jsou jasně dána typizovanými smlouvami a přesně vymezenými pojmy. Množství, které se obchoduje je většinou násobek 1 lotu – tj. např. 1000 tun, 1000 barelů ropy, 500 tun nafty apod., takže mezi obchodníky nejsou prakticky žádné nesrovnalosti či rozepře.

Ceny na burzách se mění v průběhu celého dne a pro uzavření obchodu je vždy důležitá cena, která v daný okamžik svítí u příslušné komodity nebo cenného papíru na obrazovce nebo burzovní tabuli.

Ceny ovšem nejsou kotované pouze pro daný okamžik v daný den, ale i např. pro říjen příštího roku nebo pro rok 2018 apod.

Tyto ceny jsou vždy rozdílné, většinou i výrazně, záleží na mnoha okolnostech, především v důsledku nabídky a poptávky, ale také např. v období před krizí, v krizi – tam většinou kolabují ceny akcií a jiných cenných papírů, v době, kdy se např. zvýší nějaké ohnisko válečného napětí, tak rostou ceny ropy a zemního plynu, nebo např. v období, kdy je sucho rostou ceny obilí apod.

Rozlišujeme 2 typy trhu:

1. Býčí trh neboli bullish – býčím nazýváme trh, který roste, tedy ceny cenných papírů a komodiv  průběhu obchodování stoupají (cena obchodované komodity je nižší než budoucí cena)
2. Medvědí trh – baerish – trh, který klesá, tedy cena cenných papírů a komodit na tomto trhu klesá (cena obchodované komodity je vyšší než budoucí cena)

Stejné názvy se používají i pro kupující a prodávající – tj. já předpokládám, že ceny budou vyšší – říkám tedy o sobě, že jsem bullish, nebo předpokládám, že ceny budou nižší – jsem tedy baerish.

V zásadě se tedy zjednodušeně dá říci, že na burze je možné zboží nebo cenné papíry fyzicky koupit nebo prodat, ale podstatná část činnosti burzy jsou také obchody, kdy se mezi prodávajícím a kupujícím (což mohou být nejen firmy, ale i banky a fondy) fyzická dodávka nepředpokládá a pouze se vyrovná rozdíl aktuální a budoucí ceny příslušného produktu. – což sice zní jako nesmysl, ale je to tak.

Pokud se jedná o skutečnou fyzickou dodávku zboží, tak může prodávají prodat a kupující koupit několika způsoby:

A) Za cenu, která je kotovaná v daný okamžik daného dne a za tuto cenu si zaplatí dodane zboží nebo cenné papíry.

B) Za cenu, která je kotovaná v daný okamžik pro nějaké budoucí období např. pro listopad roku 2016 – zde je ta jasná situace, kdy se prodávající domnívá, že cena příštího listopadu bude nižší a kupující se naopak domnívá, že cena bude za rok vyšší. Příští rok (tedy v listopadu 2016) proběhne fyzická dodávka za cenu, která platila dnes – neboli v tu dobu před rokem. Fyzická dodávka je obvykle realizována až v tom budoucím období, tj. v našem příkladu za rok.

Pokud se jedná o burzovní obchod bez zamýšlené fyzické dodávky zboží – což je předem smluvně dohodnuto, tak se jedná buď o:

A) Spekulativní obchod, kdy se prodávající domnívá, že za rok bude levněji, tj. dnes prodá za cenu, která je kotovaná např. pro listopad příštího roku a tato cena je za rok porovnána se skutečnou cenou platnou v příštím listopadu /přesný den v listopadu nebo průměr kotací 1. – 30. 11./, což záleží na tom jak se prodávající a kupující dohodli) a tento rozdíl pak prodávající bere, když je budoucí cena nižší, protože prodal před rokem za vyšší cenu nebo tento rozdíl kontrahované (nasmlouvané) množství doplácí, protože před rokem prodal levněji.

nebo se jedná:

B) O tzv. Zajišťovací obchod, kdy se prodávající nebo kupující chce svým způsobem pojistit proti riziku budoucího, pro něj nepříznivého cenového vývoje – tj. prodávající cenovému poklesu a u kupujícího proti budoucímu cenovému vzestupu.

U fyzického obchodu to může např. fungovat tak, že kupující - např. rafinerie – nakoupí do zásoby velké množství ropy dnes za cenu např. 50 dolarů/ barel, ale tuto ropu bude zpracovávat až za dobu 6 měsíců.

Pokud by se Kupující – v našem případě rafinerie- nezajistil, tak by se mohlo stát, že by cena ropy poklesla např. na 30 dolarů/barel a on by za 6 měsíců vyráběl produkty z ropy za cenu 50 dolarů/barel, tj. jeho ropné produkty (např. benzin, nafta, mazut) by byly neprodejné, protože konkurence by tyto produkty vyráběla z ropy o ceně 30 USD/barel

Proto kupující toto množství zajistí některou formou hadgingového obchodu, tj. za určitou částku si koupí jakési pojištění proti budoucímu cenovému poklesu. Hedgning je samo o sobě velmi široké téma, takže bych to velice zjednodušil jako takové pojištění.

Jinou formou zajištění může být zajištění např. ve chvíli, kdy jsou dnešní ceny ropy nízké a kotace budoucích cen budou vyšší.

Pakl lze např. Spekulativně nakoupit velké množství do zásob tím, že rozdíl kotace dnešní nízké nákupní ceny a kotace budoucí vyšší prodejní ceny např. za půl roku nebo rok je větší než je náklad na tuto operaci – tj. náklady na uskladnění (např. z lodi v přístavu do pozemního skladu, náklady na půl roční/roční skladování, náklad na vyskladnění z přístavu zpět do lodi a samozřejmě finanční náklady celé operace), tj. cena peněz za toto období, protože ropu musel kupující zaplatit např. před půl rokem nebo rokem.

Speciálními operacemi jsou například měnově swapy, které mohou probíhat tak, že banky nebo velké fondy nakoupí velký balík např. EUR v Evropě a ve stejný okamžik jej prodá v Asii nebo v Americe – rozdíl kursu příslušné měny může být až např. na 3. desetinném místě, ale v rámci obrovských částek jde o zisk. Podobný příklad je v době, kdy např. broker nalezne rozdílný kurs EUR ku USD na různých světových burzách nebo trzích.

www.EEX.com – market data – vlevo natural gas – vedle derivatives market – vlevo NCG (=natural gas)

Burza zemního plynu, podle které se i v ČR prodává a nakupuje zemní plyn pro výrobní firmy, školy, kotelny, hotely apod. Výše uvedených kotací také samozřejmě ovlivňuje ceny plynu pro domácnosti.

Při rozkliknutí jednotlivých časových období např. rok nebo měsíc je pak vidět cena v Eurech/Megawatthodinu plynu pro např. celý rok 2016, 2017, 2018. U roku 2016 lze také nakupovat po jednotlivých kvartálech – jsou v tuto chvíli již kotovány pro celý rok, u měsíců pak např. jde nakupovat pouze listopad a prosinec 2015 nebo leden,únor 2016 – jinými slovy lze nakupovat i pro vzdálené budoucí období, ale vždy jen pro to období, které je kotované.

Také je zde vidět rozdílnost cen pro jednotlivá období – tyto ceny se mění nejen denně, ale i v průběhu jednotlivých dní.

Konkrétně obchod s plynem v ČR využívá tuto burzu a její kotace ke 2 základním způsobům stanovení ceny – vždy bez realizace skutečné fyzické dodávky plynu, která je zajišťována z jiných zdrojů.

1) Fixní cena

U fixní ceny nabídne prodávající kupujícímu cenu, která je založena na výši burzovní kotace, k které přičte své veškeré náklady spojené s dodávkou plynu kupujícímu + svojí marži.

Nabídka může být jak v Eur/MWh (toto využívají zejména vývozní společnosti, protože nemají problém s rozdílným kurzem při placení měsíčních faktur), také se využívá cena v Kč/MWh, můžete také slyšet Kč/kubík, ale to už se nyní nepoužívá a používá se stejně jako u elektřiny MWh.

Takto uzavřená cena následně platí pro celou dobu smlouvy, což většinou kalendářní rok, a to bez ohledu na výkyvy cen plynu na světových trzích, tj. bez ohledu na výši příslušných kotací plynu v budoucím období… Prodávající se vyhne problémům s rozdílnou cenou dnes a v budoucnu jednoduše tím, že příslušné množství plynu koupí na burze v období, které se rovná nebo velmi blíží okamžiku prodeje (nabídka je platná např. 6 hodin, tj. rozdíl na burze již může být jen minimální, pokud by prodávající prodal určíté množství dnes a na burze by cenu kontrahoval až např. za měsíc, tak vydělá v případě, že budoucí cena kotovaná na burze bude nižší, naopak prodělá v případě, že budoucí kotovaná cena bude vyšší

Další možnost je: 2) Postupný nákup:

Postupný nákup je realizován tak, že si prodávající a kupující dohodnou určitou přirážku, kterou budou vždy ve stejné výši připočítávat k aktuální burzovní kotaci plynu. Tato přirážka obsahuje všechny náklady spojené s realizací dodávky plynu kupujícímu včetně marže dodavatele (vždy bez plateb za státem regulované složky ceny jako je např. poplatek za distribuci – dopravu plynu zákazníkovi-, poplatek operátora trhu a daně)

Následně kupující volí okamžik, kdy chce nakoupit příslušné množství – např. pro další kvartál nebo měsíc. V tom případě si s prodávajícím odsouhlasí, že na burze je v daný okamžik např. pro prosinec 2016 cena 20EUR/MWh, k tomu se připočte přirážka a je výsledná cena v Eurech nebo při vynásobení kurzem ČNB je poté cena v korunách.

K tomu může nakupovat např. pouze následující kvartál nebo následující měsíc- a to vždy za cenu, která je kotovaná na burze, tj. např. dnes by nemohl nakoupit na říjen nebo listopad 2016, protože tento měsíc není kotovaný, ale mohl by nakoupit např. na 3. nebo 4. kvartál, protože ten již kotovaný je.

A nakonec zde existuje Kombinace fixní ceny a postupného nákupu:

Což spočívá v tom, že kupující nakoupí část svého ročního množství např. 30-50% za fixní cenu a zbylé množství pak postupně dokupuje po kvartálech nebo po měsících.

Z pohledu burzovní operace se to využívá tehdy, když se kupující domnívá, že budoucí kotace plynu budou vyšší než současné, a tak nakoupí za fixní cenu.

Dalo by se říci, že je to taková strategie ve smyslu „vrabec v hrsti“, protože se část plynu nakoupí za fixní ceny a zbytek se dokupuje – tj. při budoucím poklesu cen by kupující trochu prodělal, protože mohl i část množství, které koupil dříve za fixní cenu koupit v budoucnu levněji a naopak, pokud by budoucí ceny byly vyšší, tak prodělal, protože kdyby dříve nakoupil 100 plynu za fixní cenu, tak měl lepší kupní cenu. Na druhou stranu, pokud ceny plynu poklesnou pod cenu kotace fixní ceny, tak kupující vydělal, protože dokupoval plyn levněji, než měl fixní nabídku.

Pokud je naopak situace taková, že jsou např. v důsledku válečných konfliktů či jiných problémů ceny obecně vysoko a je předpoklad, že v budoucnu budou ceny níže, tak kupující použije ve 100% postupný nákup, protože v budoucnu dokoupí za nižší kotaci nebo nakoupí za fixní ceny jen např. 30%, čím má „pojistku pro případ, že by ceny i nadále rostly a později dokupuje.

Snad je Vám nyní problematika burz trochu jasnější. ;-)

____________________________________________________

 *Tento článek byl poměrně zjednodušen.