Vladislav Vančura - Markéta Lazarová

• 1931
• baladicky laděný román 
• Československý spisovatel v Praze 1966,vydal jako svou 2537.publikaci.

Literární kontext

• Česká próza na konci 1. světové války do konce 2. světové války
• Imaginativní próza představitelé - Karel Konrád (Robinsonáda, Rozchod, Postele bez nebes)

Autor

• Vladislav Vančura
• narozený 23. června roku 1891 v Hájích u Opavy
• byl prozaik
• dramatik
• filmový scénárista a režisér
• Své studium medicíny po vystudování dále prohloubil lékařskou praxí, postupem času se začal věnovat rovněž umělecké činnosti.
• Za heydrichiády byl v Praze 1. června 1942 nacisty popraven.

Imaginativní próza

• = básnická próza, obrazná, převaha lyriky (tzn. dojmy, city, úvahy), volné asociace.  Důraz na jazyk: metafory, hra se slovy, dlouhá a složitá souvětí, archaismy, ale i lidový „jadrný“ jazyk.
• Vladislav Vančura – prozaik, dramatik. Za okupace zastřelen.

Další díla autora

Pole orná a válečná

• obraz války, nesmyslného běsnění.
• zlý blázen, zloděj a vrah je na frontě pochován jako neznámý hrdina.

Rozmarné léto

• humoristická novela
• příhody tří starých mládenců, kteří se scházejí na plovárně.

Markéta Lazarová

• historický román ze středověku
• boj mezi dvěma rody
• zbožná Markéta se zamiluje do svého únosce Mikoláše Kozlíka, ten je v závěru popraven

Obrazy z dějin národa českého

• česká historie až do doby posledních Přemyslovců
• psal je v době okupace

Kubula a Kuba Kubikula

• pro děti

Literární druh, útvar

• baladický román atmosféry a imaginace
• lyrické složky
• básnická próza.
• lyrickoepický román

Místo a doba děje

• Děj příběhu se odehrává v okolí Mladé Boleslavi doba blíže neurčena, asi 13. stol.
• Hrad Obořiště (Lazar)
• hrad Roháček (Kozlík)

Děj

Král se rozhodne potrestat všechny loupežníky, kteří se živí loupením u obchodních cest,        a proto vysílá vojsko v čele s hejtmanem Pivem. Loupežnický šlechtic Kozlík se se svými osmi syny a devíti dcerami rozhodne spojit se sousedním rodem Lazarů. Tyto rody proti sobě odedávna bojují, a proto když Kozlíkův syn Mikoláš v roli posla dorazí na Obořiště – sídlo Lazarů, aby vyjednal spojenectví, je zbit. Aby se Mikoláš pomstil, unese při dalším přepadení Markétu, dceru, kterou Lazar zaslíbil kláštěru.

Oba se do sebe zamilují. Markéta bojuje sama v sobě s láskou k Mikolášovi a s poslušností otci. Ví, že porušila slib daný bohu, a proto se pokusí o sebevraždu. V té době je zajat i Kristián, syn říšského hraběte, do kterého se zamiluje Kozlíkova dcera Alexandra. On její lásku opětuje.
Když dojde ke střetu mezi loupežníky a královským vojskem, padne několik Kozlíkových synů a zbytek utíká do okolních lesů. Kristián poslechne otce a zůstává s ním. Brzy si však uvědomí, že se rozhodl špatně a vydá se hledat Alexandru do lesů, kde zešílí. Alexandra jej nachází a v záchvatu zuřivosti zabije.
Markéta se vrací ke svému otci na Obořiště. Ten ji však odmítne a posílá do kláštera, aby se očistila ze svých hříchů.
Zbytek Kozlíkových synů shání žoldáky, aby mohli vysvobodit svého otce z vězení. V bitvě jsou však poraženi a zajati. Na šibenici jdou s hrdostí loupežníků. U popravy je i Markéta s Kateřinou, ženou Kozlíka.
Markétě i Alexandře se narodí synové. Když Alexandra spáchá sebevraždu, vychovává Markéta obě děti.

Ukázka

„Král,“ řekl opět Kozlík, „ je pánem nás všech , ale válka je pánem králů. Válka je soudcem mojí pře. Viděl jsi biřice, který mě hledal s půhonem , či vojáky? Nebuď pyšnější , než se zajatci sluší. Rozbiji pluk a budu mluviti s královými vyjednavači před Bolaslaví. Možná , že budu poražen a zabit, nevíme , co nás čeká.Stane se po právu vítěze, avšak ty roztrhni a pusť svůj list, ať jej unáší vítr. Řekl jsem, že je  válka , a nemám písaře .“

Charakteristika postav

Markéta Lazarová

• Odmala je vychovávána jinak než její sourozenci.
• Neví o činech, které páchá její rodina.
• Je to krásná, citlivá a zbožná dívka.
• Mikoláše oddaně milovala, a nedovedla svého hříchu litovat.
• Místo aby se v klášteře modlila za vykoupení své duše, modlila se za Mikoláše.
• Markéta se vyvíjí – zprvu křehká dívka, bez vlastního názoru, všemi milovaná, ochraňovaná se mění ve zralou ženu, rozhodnou, dokáže bojovat za svou lásku.

Kozlík a jeho synové

• Jsou hrubí, suroví a zabijí bez výčitek.
• Ale jsou čestní a přímí.
• K dosažení svého cíle jsou schopni obětovat život.
• Žijí život naplno.
• Autor nutí diváka, aby se přiklonil na jejich stranu.

Lazar

• Je stejně jako Kozlík loupežník, ale je to zbabělec, který se radši u krále vykoupí, než aby bojoval za svůj způsob život.
• Velice miloval svojí dceru, s kterou se chlubil, ale když potřebovala pomoct, obrátil se k ní zády.

Téma, hlavní myšlenka

• kritika soudobého měšťáctví, malosti a šedivé jednotvárnosti
• oslava svobodného života a společnosti, která člověka neomezuje, smyslem života je láska, oslava krás života, který je nezničitelný, neztrácí půvab a pokročuje přes pokolení, porozumění po odvahu, sílu a mládí, fantazií + ironie = sobecká slabost, nuda, prázdnota.
• Obdiv k lidem, kteří žili svůj život na plno, nebyli omezeni společenskými pravidly, byli upřímní, jejich city byly opravdové

Rozbor

• Lyrickoepický román
• er – forma
• chronologická kompozice
• dějová linie narušovaná postavou vypravěče – otázky , nutící k přemýšlení (důraz na rozumovou a poznávací stránku chápání, odvádí od citové rovin
• autorův komentář – mluví k sobě (řečnické otázky)
• k postavám Nešťastná Markéta! Není tato modlitba rouhavá?
• k čtenáři „ Rozeznáváte, jak se prosebnice vynáší“
• výrazné lyrické složky- básnická próza
• kontrasty- bída+ naděje, ponížení+ hrdost, svět krásný+ krutý,práce+nečinnost,síla+slabost

Jazyk

• různé stylové vrstvy(poetismus, básnické výrazy+ vulgarismy, argot)
• lidové prvky knižní výrazy a archaismy.
• dlouhá souvětí - sklon ke knižnosti (humanistické periody)
• obraznost
• ironie
• osobitý výběr slov
• originální spojení
• četná citovost
• oslovení
• věty zvolací a tázací

Vlastní názor

• Kniha se mi velmi líbila. Vančura chtěl ukázat hrdost a morálnost lidí, které bychom jinak odsoudili. Ale i tak dělá mezi loupežníky rozdíly. Také zde poukazuje na zbytečnost válek. Hlavním tématem je láska prostých lidí. Není nijak dokonalá, protože dohromady svede zbožnou a krásnou Markétu a hrubého loupežníka Mikoláše. Je zde i kritika současné literatury.
• Velmi dobře jsem se dokázal vžít do pocitů osob a představit si krajinu středověku.