Vítězslav Nezval - Edison

O autorovi

• Narodil se 26. 5. 1900, Biskoupky (u Moravského Krumlova) – zemřel 6. 4. 1958, Praha
• Básník, prozaik, dramatik, esejista, scénárista, překladatel, autor literatury pro děti
• Spoluzakladatel poetismu, vůdčí osobnost českého surrealismu.
• Roku 1922 vstoupil do Devětsilu (spolu s Karlem Teigem). Postupně se stal politickým iniciátorem českého avantgardního hnutí.
• Roku 1924 vstoupil do KSČ. Publikoval v Rudém právu, Tvorbě, Odeonu, Nové scéně, Lidových Novinách atd.
• Velmi ho ovlivnily jeho cesty – zejména do SSSR, ale i Francie, Itálie a Řecka. Seznámil se zde s mnoha surrealisty (André Breton), pod jejichž vlivem založil Skupinu surrealistů (1934), kterou roku 1938 rozpustil.
• působil jako dramaturg Osvobozeného divadla
• Po 2. světové válce byl velmi aktivní v KSČ, získal řadu oficiálních poct a funkcí. Jeho tvorba této doby není moc kvalitní, dosahuje úrovně budovatelské poezie, podle Nezvalových příznivců obsahuje snahu najít sama sebe v socialistickém realismu
• Těžiště Nezvalova díla spočívá v lyrice – lyrika s prvky melancholie
• Po roce 1948 píše angažovanou poezii v duchu komunistické ideologie (poema Stalin a Velký orloj)
• Nezval je rovněž autorem řady manifestů, esejů, překladů z franc. poezie a memoárů.

Inspirace:

• dětství
• obraz vesnice i zaujetí velkoměstem
• životní pocit radosti
• obrazotvornost

Nakladatelství

• Součást sbírky Básně noci

Hlavní postavy

Básník sám

• vstupuje do děje svými úvahami

Edison

• americký technik
• vynálezce
• podnikatel

Charakteristika

• lyrickoepická skladba
• rým - sdružený (aabb)
• verš - jedenácti a dvanácti slabičný verš s trochejskou stopou
• autor většinou nepíše diakritická znaménka (tečky, čárky)

Doba děje

• doba života Edisona (1847-1931)

Místo děje

• Praha a Amerika

Kompozice

• 5 zpěvů
• rámcovité

Výchozí zážitek

• toulky noční osvětlenou Prahou a po návratu domů Edisonův životopis v starých novinách

1.zpěv

• motiv sebevražedného stínu provázejícího básníka
• dialog s ním (rub chaotického tempa moderní doby)

2. zpěv

• Zabývá se Edisonem. Jak jako malý roznášel noviny, jak zachránil život malému chlapci, jak se přestěhoval do New Yorku.
• Autor vzpomíná na sebe jako chlapce a na svého otce.

3. zpěv

• autor popisuje Edisonovy vynálezy, zejména žárovku.
• autor oslavuje pokrok civilizace, techniky, ukazuje na důležitost vynálezů, nejen žárovky, ale také telefonu

4. zpěv

• vrchol 
• smyslem života a pocitu štěstí = štěstí z objevů, touha dobývat a přetvářet svět

5. zpěv

• obecný pocit radosti ze života („zapomnění na stesk života a smrti“)
• touha po životě
• Básník se probouzí ze svého snění a uvědomuje si, že mluvil sám se sebou. Loučí se.

• Polarita refrénu nepravidelně rozmístěného mezi strofami básně, obraz dvou protikladných světů:

Záměr

• vrchol a překonání poetismu: vážný, hlubší pohled na skutečnost (vliv společenské skutečnosti)
• oslava tvůrčí činnosti člověka, zosobnění všech kladných sil
• básnické vidění moderního světa a člověka
• závažné otázky smyslu tvorby (umělecké, vědecké), života a smrti, život a práce člověka jako hrdinství a dobrodružství

Jazykové prostředky

• personifikace
• anafory (opakování slov na začátku veršů) 

    jako akrobat jenž přešel po lanu

    jako matka která porodila dítě

    jako rybář který vytáhl plné sítě

• polarita motivů a konfliktnost (den x noc, stín x jas, smrt x život, sebevrah x vynálezce)
• setkání s  básníkových „já“ nebo „my“ (naše životy jsou truchlivé jak pláč)
• vyznání z touhy naplňovat sny činy, nespokojovat se s málem (znovu žít a mít mánii)
• kompozičně ucelená skladba: vývoj od smutku a pesimismu k radosti ze života a optimismu
• metafory - řazené asociativním způsobem
• lyrický mluvčí se označuje jako „piják světel nočních bárek na Vltavě“ apod.
• anaforické spojování veršů vyvolává dojem, jako by jeden básnický obraz vyvolával další, a společně tak vytvářejí celé řetězce představ
• Oslovení (často i neživých předmětů, které jsou takto personifikovány) dodávají zvláště závěrečným veršům vznosný charakter.

Okolnosti vzniku díla

• Edison vznikl během básníkova pobytu u rodičů v Dalešicích na podzim roku 1927. Knižně vyšlo dílo poprvé samostatně r. 1928, od r. 1930 pak jako součást souboru Básně noci.

Vliv díla

• V básni se na jedné straně završují podněty, objevené už civilistickou poezií S.K.Neumanna, na straně druhé předznamenává „melancholický obrat“, který vstoupil do české poezie s počátkem 30. let u básníků, jako byl F. Halas, V. Holan nebo J. Zahradníček
• Celek Nezvalova díla vyvolává prakticky dodnes rozporné reakce. Je oceňována básníkova dovednost a jazykové mistrovství, současně jsou však zaznamenávány hluboké kvalitativní propady, reprezentované především jeho angažovanou poválečnou poezií
• Ani Nezvalovy občanské postoje nebyly vždy zcela jednoznačné. Přes své komunistické zanícení v 50. letech, v době mohutného tažení proti katolickým básníkům, se zastal J. Demla
• Báseň byla zhudebněna jazzovým hudebníkem Janem Spáleným.

Odborné termíny

• anakolut - termín označující jev, kdy další část věty nenavazuje syntakticky správně na část předcházející, např. kde jsem v pachu novinářské černi tona
• enumerace – výčet, např: Grand Trunk Herald! Velký Věstník ve voze!
• perifráze – opis, který vystihuje určitý jev nebo děj pomocí typických znaků, např: ptáka našich nocí s kterým dlouho bdíme, metlu příšer stínů jíž je zaháníme
• přirovnání - pojmenování na základě srovnání, podobnosti dvou subjektů, např. stroje chrlí oheň jako Vesuvy
• anafora – opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět, např.piják nezachytitelných odstínů, piják světel potopených do stínů, piják žen jichž poslouchají sny a hadi
• poetismus – český básnický směr, který vznikl ve 20. letech 20. stol. V rámci uměl. sdružení Devětsil; vznikl jako opozice proti angažované poezii proletářské (Nezval, Teige, Biebl…)
• lyrika - nemá děj, vyjadřuje pocity, nálady, dojmy, myšlenky, úvahy autora nebo hrdiny. Rozlišujeme lyriku přírodní, milostnou, vlasteneckou, náboženskou atd.
• epika - založena na dějovosti, vyprávění příběhu
• metafora - přenesené pojmenování na základě podobnosti, obrazné vyjádření

Ukázka