Reklama:
Václav Havel - Audience
O autorovi:
- Narodil se do rodiny významného stavitele
- Během protektorátu Čechy a Morava vznikly pochyby o tom, zda jeho otec nekolaboroval
- Po roce 1948 nemůže V.H. jako syn velkoobchodníka studovat na VŠ
- Proto pracuje jako chemický laborant
- Na počátku 60. let začíná pracovat jako jevištní technik divadla ABC
- Od roku 1961 pracuje jako dramaturg v divadle Na Zábradlí
- 1964 se oženil s Olgou Šplíchalovou
- 1967 vystoupil v oficiálním projevu proti politicky angažované literatuře stává se tak důležitou osobností Pražského jara srpen 1968
- Po roce 1968 se stává zakázaným autorem, okraj společnosti
- Musí odejít z pivovaru - manuální práce(válel sudy v pivovaře)
- Zakládá nakladatelství Expedice
- Jeden z tvůrců Charty 77
- 5 měsíců ve vězení
- Na konci 80. let zakládá Občanské fórum
- V roce 1989 se stává prezidentem ČSR
Další díla:
- Odcházení
- Zahradní slavnosti
Audience:
- Hra vznikala u Havla na chatě (Hrádeček)
- Existuje rozhlasová i divadelní verze
Reklama:
Další autoři absurdní literatury:
- Eugene Ionesco
- Samuel Beckett
Časové zařazení:
- Doba normalizace 1975
- Byli trestáni lidé, kteří odmítali vstup Varšavských vojsk v roce 1968 nebo nesouhlasili s politikou SSSR
- Někteří autoři nuceni k emigraci
- Literatura se u nás dělí do 3. skupin: oficiální, exilová, samizdatová
Okolnosti vzniku díla:
- Autobiografické prvly-Autor se snažil zachytit určitou část života, kdy pracoval jako přikulovač sudů v pivovaře. Dílo napsal spíše pro pobavení přátelům, snažil se poukázat na tehdejší absurditu doby 70. a 80. let v době normalizace.
- Absurdita, absurdní literatura (40. – 50. léta 20. století)
- Jazyk ztrácí svou sdělovací funkci
- Absurdita=životní pocit bezmocného člověka
- Lidský život postrádá smysl, neexistuje schopnost komunikace, vládne pocit odcizení, člověk je v mezní situaci, chybí souvislý děj, nemá cenu hledat v rozhovorech smysl
- Absurdita v jazyce, kdy intelektuál nadřízenému vyká, zatímco nadřízený mu tyká
- Aburdní závěr- bludný kruh, závěr totožný se začátkem hry
Literární žánr:
- drama
Literární druh:
- absurdní drama
- Absurdní tragikomické drama, dialog, jednoaktová hra
- Základem je nelogičnost, porušení Aristotelovy zásady tří jednot
- Dialogy jsou obsahově prázdné
- Opakování frází
- Využití asociace
- Dílo se pokouší poukázat na absurditu, např. na to, že Ferdinand Vaněk jako vzdělaná člověk musí být podřízený Sládkovi, nevzdělanému a vulgárnímu člověku. I přes to si udržuje nadhled, Sládkovi vyká, přičemž Sládek mu po chvíli začne tykat
Hlavní postavy:
Ferdinand Vaněk
- autorovo „alter ego“- fiktivní postava psychologicky totožná s autorem
- velmi vzdělaný
- intelektuál
- spisovatel, který z politických důvodů nesmí vykonávat práci a je poslán do pivovaru
- je plachý
- mluví spisovně
- je až přehnaně korektní
- odpovídá pouze pár slovy nebo jednoslovně
- rezignovaný
- uvědomuje si, že nic nezmůže, ale přesto se snaží získat drobné výhody (povýšení na skladníka, ne však za cenu morálních ústupků! Má hodně kontaktů viz. Bohdalová, Gott, Kohout.
Sládek
- nevzdělaný
- hloupý
- neustále opilý
- ve Vaňkovi vidí autoritu i přes to, že je jeho podřízený a snaží se mu podlézat a svěřovat
- mluví nespisovným jazykem
- často je vulgární
- často se opakuje
- má svého kamaráda u StB, kterému na Vaňka donáší
- pod slibem pracovních výhod se snaží Vaňka přesvědčit, aby sám na sebe donášel.
Kompozice:
- odehrává se během jediného rozhovoru v kanceláři sládka
- hru je těžké rozdělit na části-úvod, zápletka, vyvrcholení
- celý dialog je rozdělen pouze několika odchody Sládka na záchod.
- jednoaktovka
- prostředí normalizace 70. let
Jazyk:
- dochází k destrukci jazyka a mezilidské komunikace, snaží se najít společné téma, rozdíly jsou ale tak velké, že neexistuje
- Vaněk mluví spisovně, používá termíny
- Sládek mluví nespisovně a používá vulgarismy, opakování frází ( Jak to jde? To jsou ale paradoxy,co?)
- Opakování jednotlivých scén
Motiv:
- Hra o morálce
Název díla:
- Audience= ironie, satira
- Audiencí rozumíme přijetí u někoho významného, zde je ovšem přijat vzdělaný člověk u nevzdělaného a morálně špatného člověka, který je ale jeho nadřízeným.