Reklama:
Josef Karel Šlejhar - Kuře melancholik
Téma
- naturalistická povídka
- vydáno v roce 1889
Hlavní téma:
- příběh chlapce, kterého postihne nenávist macechy a okolí a nikdo mu není ochoten pomoci
Vedlejší téma:
- paralela mezi trpícím dítětem a kuřetem
- láska matky a nenávist macechy
Motivy:
- nespravedlnost
- nenávist
- smrt
- život
Postavy:
Hlavní postavy:
chlapec
- bez jména
- proměna dítěte - zpočátku radostné (matka ještě žíje)
- zpočátku nechápavé - bezcitné chování - uvědomuje si smrt matky
- bezbranné
- bito a týráno za každou maličkost
kuře
- spojeno s chlapcem
- zaostalé odsouzeno k zániku
- jako jediný má kladný vztah k dítěti ( supluje to co mu chybí)
- dítě a odstrkované kuře na stejné úrovni
- J. K. Šlejhar poukazuje na to, že každý jsme nakonec pouze výtvorem přírody „osudy nás všech jsou jednotny. A my všichni jsme: lidé i němá tvář i mrtvá hmota…“
vedlejší postavy:
Otec
- lhostejný k dítěti - nezajímá se o něj
- věří maceše (omotala si ho kolem prstu)
Macecha
- ztělesnění zla
- obrovská nenávist k dítěti
Pepka
- hlavní služebná
- pravá ruka macechy - společně týrají dítě
Prostředí:
- vesnické prostředí ( skutečné)
- děj zasazen do krásného jarního dne
- atmosféra prostředí v kontrastu s tragickým dějem - až lyricko- epické líčení - západ slunce v kontrastu s chlapcovým umíráním - časté krátké pasáže popisu atmosféry – zpomalení děje
- časová neurčitost - jasné pouze denní doby (včera, dnes a zítra)
Reklama:
Kompozice
- chronologický děj
- er forma
- těsné spojení tematických celků
- lyricko – epické pasáže v kontrastu s tragickým dějem
Vnitřní výstavba děje:
- úvod – dítěti náhle umírá matka, objevuje slepici s čerstvě narozenými kuřátky - kontrest smrt matky – narození kuřátek - kontrast motivů
- zápletka – otec se znovu ožení a macecha dítě nenávidí - začíná psychycký i fyzický teror
- gradace děje – dítě začíná scházet - rodina ho začíná čím dál více vyčleňovat - chlapec onemocní a macecha se rozhodne úplně ho odstranit
- retardace děje – obsáhlý popis večera a západu slunce
- vyvrcholení děje – chlapec umírá a kuře s ním
Jazyk
- autor se zaměřuje na citovou rovinu textu - řečnické otázky, nabádá čtenáře k zamyšlení nad životem dítěte ( parafráze i v dnešní době)
- autor poukazuje na fakt, že jestliže člověk strádá psychicky odrazí se to i na jeho fyzickém vzhledu
- vystavěno na kontrastech v život bezbranného kuřete stejně tak jako bezbranného chlapce ostře kontrastuje s krutým světem vesnických lidí
- časté pasáže – autorovo zamyšlení (pasáž o dětském románu – jak vypadá)
- nářeční a slangová mluva - hovorový jazyk
Lexikální prostředky:
- metafory
- oxymoron
- přirovnání
- v lyrických pasažích - nadsázka a ironie
Syntax:
- rozvitá souvětí
- přechodníky
- obrácený slovosled
- nepřímá řeč
- nedokončené výpovědi (apoziopeze)
- přímá řeč
Společensko – historický kontext
= dětský román s ještě jinými zřeteli (podtitul)
- poprvé v časopise Hlas národa 1889
- i knižně v Románové knihovně Hlasu národa
- 1895 zařazeno do povídkového souboru Co život opomíjí → kritika Mrštíka ( název zkrácen na Kuře)
- 1964 Kuře melancholik a jiné prózy a 1974 kniha dvou próz Kuře melancholik a Ukolébavka
Josef Karel Šlejhar (1864 – 1914)
- přispíval do řady časopisů a novin
- signatářem manifestu české moderny 1895
- základním rysem jeho děl → život je spojen s utrpením
- svět příroní versus svět lidský
- lidská společnost je zmítána pudy a vášněmi
další díla
1) sbírky povídek :
- Dojmy z přírody a společnosti (1894)
- Co život opomíjí (1895) - svět deformovaný lidským násilím
- Zátiší (1898)
2) romány:
- Peklo (1905)
- Lípa (1908)
- Vraždění (1908)
- navazuje na francouzský naturalismus Émila Zoly
- v Kuře malncholik – autobiografické prvky – často byl svědkem násilí otce na matce
NATURALISMUS:
- umělecký směr 2. pol. 19. stol., hl. v literatuře a malířství
- zformoval se ve Francii v 70. – 80. letech
- krajní směr realismu
- člověk je ovlivněn svou biologickou podstatou a prostředím v němž se vyvíjí
- přenášení přírodních zákonů na lidskou společnost
- člověk neni ani dobrý ani zlý, jen bojuje o své přežití a ty se jeví z humanistického pohledu často jako nelítostné
- spisovatel vystupuje jako nezaujatý pozorovatel
- reprodukuje odpozorovaná fakta a to i v nejošklivějších detailech
- hrdina se řídí city a pudy; rozum, vůle, aktivita v pozadí; postavy – psychická nerovnováha, živelnost, zvrácenost apod
Světový naturalismus:
Émile Zola
- nejvýznamějí představitel naturalismu
- francouz
- Experimentální román:
- románová teorie - spisovatel má být jen nestranným pozorovatelem a koodinátorem faktů
Rouon-Macquartové
- románový cyklus, v němž aplikoval svou teorii románu
další díla
- Zabiják
- Nana
- Lidská bestie
Vliv díla
- Zásadní obrat ve vývoji vesnické prózy - realistický obraz z autorovým subjektivním pohledem a kritikou
- dílo bylo hodnoceno rozporuplně - kladná kritika F. X. Šalda - vrchol moderní české prózy
