Reklama:
Jan Skácel - Smuténka
Jan Skácel
- (1922- 1989)
- básník
- prozaik
- studoval Gymnázium v Břeclavi, pak odešel do Brna
- silný vztah k Brnu a Moravě
- šéfredaktor časopisu Host do domu
- od roku 1969 neměl publikovat, publikoval v samizdatu a exilové literatuře
- 1981 mohl opět publikovat
- psal knihy pro děti
- často se zabýval sepjetím s přírodou, tradicemi a lidskými mravy
Dílo:
poezie:
- Kolik příležitostí má růže
- Co zbylo z Anděla
- Smuténka
- Hodina mezi psem a vlkem
- Metličky
- Odlévání ztraceného vosku
- Noc s Věstonickou Venuší
próza:
- Jedenáctý bílý kůň
- Třináctý černý kůň
Tvorba pro děti:
- Jak šel brousek na vandr
- Pohádka o velkém samovaru
- Uspávánky
- Kam odešly laně
- Smuténka
Doba napsání:
- 20. století (1965)
Reklama:
Zařazení:
- česká literatura (2. pol. 20. století)
Literární druh:
- poezie (přírodní, intimní)
Literární žánr:
- básnická sbírka
Jazyk díla:
- verše stručné a jasné
- převážně čtyřverší a verš volný (tečka či interpunkce jen zdůraznění k sobě patřících veršů)
- rým velice zřídka, básně působí volně a svobodně
- v závorkách vlastní pocit autora
- běžná slova + vliv moravských lidových tradic ( slov. spojení sekerou 3x rubané)
- časté pokládání otázek, nedokončené myšlenky ( báseň Otázky)
- tajemství (nevíme, co je smuténka)
Personifikace:
- ,,štíhlý vítr´´ ,,Potom je pusto, ticho vyryto i s kořeny´´ ,, píšťaly bez dechu´´´
Eufonie (zhudebnění)
Neologismy:
- přímo název Smuténka-> název sbírky, oddílu a básně
Metafora:
- ,,Jak v říjnu haraší v průvanu zaječí kožka´´ sněží , jakoby chuligáni ubili lahvemi od piva na nebesích labuť´´, ,,tenká jako labuť ´´, ,,ťukala na sudy´´
Kontrast:
,,kde ťapou ovečky. Ovečky, tak kruté´´
Neobvyklá slovní spojení:
- ,,To až se v září stmívá už bez sametu, drsně, naholo´´
Přirovnání:
- ,, kolem hrud těžších jak skřivani ´´
Rozbor vybraných básní:
báseň Pořád
- první báseň první části sbírky
- intimní a přírodní lyrika
- psáno volným veršem
- tragická metafora( mrtvá labuť ubitá chuligány- bílá barva= smrt)
- motivy úzkosti, přírody, věčnosti, strachu za smrti a ticha
báseň Smuténka
- báseň druhé části sbírky
- psáno volným veršem
- motivy prázdnoty, podzimu, tajemství ( nejistá osoba Smuténka – možná smutek,vítání zimy, Paní podzim nebo lidová Barborka)
Hlavní myšlenka:
- snaha propojit prostor s časem všední reality a časem mytickým, hledání dobra a moudrosti
Hlavní téma:
- stále platná stará pravidla, mýty a neměnící se emoce i v moderní době
Vedlejší téma:
- spojení člověka s přírodou a koloběh života
Inspirace:
- moravská příroda
- tradice
- lidové zvyky
Motivy:
- jihomoravská krajina (v zimě, na podzim)
- ticho
- mlčení
Prostředí:
- moravské kraje či malé slovácké vesničky
- příroda
- často ponuré
Kompozice:
- více typů lyriky přírodní lyrika
- úvahová lyrika (báseň Potom)
- intimní lyrika (báseň Zlatá brána)
- většinou elegie ( básně Příliš čistý sníh, Třmeny, Elegie)
Členění:
- 3 části: Obeznávání, Smuténka, Crambre Tataria
Reakce doby na dílo:
- 60. léta - vyšli další sbírky: Hodina mezi psem a vlkem, Metličky -> konec prvního tvůrčího období, autorův odchod do ústraní
Inspirace dílem:
- Básně často zhudebňovány především skupinou Hradišťan.
Úryvek:
Smuténka
To až se v září stmívá,
už bez sametu, drsně, naholo,
po poli chodí smuténka
a zpívá,
smuténka chodí kolem hrud
šedých jak skřivani a zpívá,
(je příběh starší nežli já,
než moje smrt,
než smutek ze mne, odpusť)
zpívá si na poli smuténka
a chodí
po konopných cestách podzimu.