Reklama:
George Bernard Shaw - Pygmalion
Obecná charakteristika
druh:
- drama
žánr:
- komedie (romantická hra)
Tematická výstavba
námět:
- hra řeší problematiku ženské emancipace a v širším kontextu otázku lidské důstojnosti, kritika anglických konvencí, falešné morálky a měšťáctví
místo děje:
- Anglie (Londýn)
doba děje:
- počátek 20. století
Reklama:
Postavy:
Líza Doolittlová
- prostořeká pouliční květinářka, jež vyrůstala v chudých poměrech
- naprosto přirozená
- půvabná
- bystrá
- bude převychována p. Higginsem
- vezme si Freddyho
Henry Higgins
- postarší profesor fonetiky, jemuž se jeho koníček stal obživou – miluje svou práci
- jeho chování je místy hrubé až arogantní
- má také velký zájem a nadšení pro vědu
- vsadí se se svým přítelem Pickeringem, že z Lízy do 6 měsíců udělá dámu
plukovník Pickering
- Higginsův přítel, který je expertem na indické jazyky
- chová se jako pravý gentleman a na rozdíl od svého přítele se zajímá o city člověka
- stará se o Lízu po dobu sázky
paní Pearceová
- hospodyně v domě pana Higginse
- milá
- starostlivá
- svého pána zná velmi dobře
- stará se o Lízu
Alfréd Doolittle
- otec Lízy
- pracuje jako popelář
- má stejný slovník jako jeho dcera
- jeho zálibou je pití
Freddy Eynsford-Hill
- nesmělý mladík
- syn paní Hillové
- zamilovaný do Lízy
- sám by se neuživil
Klára Eynsford-Hillová
- mladá energetická dívka
- trošku „přidrzlá“
paní Higginsová
- matka Henryho
- velmi milá a starostlivá dáma
- Lízu si velmi oblíbila a pomáhá jí
Myšlenky:
- autor chtěl poukázat na odlišnosti společenských vrstev nejen v chování, ale i v jazyce
- zároveň však poukazuje na to, že člověk z nižší vrstvy dokáže vyrovnat lidem z vrstvy vyšší
- pomocí ironie vystavil kritice špatné vlastnosti lidí, společenské konvence a předsudky, které považuje za hloupé a nebezpečné
Jazyková výstavba
- psaná formou dialogů
- výstižné charakteristiky postav
jazyk:
- hovorový
- jednoduchý
- chvílemi až nespisovný
- knižní
- důležitá je jazyková komika (nejdůležitějším prvkem je ironie)
- v textu je velká část věnována scénickým poznámkám, nejen na začátku dějství, ale i během něj, objevují se dlouhé pasáže s vysvětlivkami, co a proč kdo dělá
Kompoziční výstavba
- chronologická kompozice
- vyústění jednotlivých situací odporuje všeobecnému předpokladu (nejvýrazněji v závěru hry, který můžeme označit jako happy end, ale pouze zdánlivý, falešný)
- dílo o 5 dějstvích + doslov, ve kterém jsou dokresleny osudy jednotlivých postav
Zařazení autora, znaky období
- drama 1. pol. 20. století
- realismus (z latiny = věčný, skutečný) - jedná se o metodu zobrazení skutečnosti a její kritické poznávání, požadavek objektivity, užívají se nové výrazové prostředky (nářečí, archaismy), kladen důraz na přehlednou kompozici, literární hrdina se vyvíjí
Autoři, kteří tvořili ve stejné době:
Bertolt Brecht
- Matka kuráž a její děti
Eugene O’Neill
- Smutek sluší Elektře
Romain Rolland
John Galsworthy
- Sága rodu Forsytů
Vlivy na tvorbu:
- inspiraci našel v Ovidiových Proměnách: poukazuje na příběh o Pygmalionovi, který vytvořil sochu krásné dívky, do které se zamiloval, svou láskou kámen oživil, dívka mu lásku opětovala
Kritika a vliv díla:
- k popularitě románu přispěla jeho muzikálová verze My Fair Lady (1956), dále pak 3x zfilmován
- kritiky však pobouřila jeho návštěva SSSR a jeho nekritický obdiv Stalina
- inspirací pro Vladislava Vančuru v komedii Josefína
Společensko-historické pozadí:
- rozmach a dokončování průmyslové revoluce
- hospodářský vzestup
- aplikace poznatků v praxi
- odraz První světové války
- oslabení německé moci
Srovnání:
- hlavní hrdinka žena: W. Styron: Sophiina volba, A. Moravia: Horalka, V. Vančura: Markéta Lazarová
- kritika anglické společnosti: O. Wilde: Jak je důležité míti Filipa, Obraz Doriana Graye
Obsah
- Profesor Higgins před divadlem slyší hroznou angličtinu Lízy Doolittlové, která prodává v košíku květiny. Mají menší roztržku na ulici a Líza se seznámí jak s Higginsem, tak i s plukovníkem Pickeringem. Když se Líza dozví, že by ji byl Higgins schopen naučit správně mluvit a ona by si mohla otevřít květinářství, rozhodne se tedy, že ho navštíví. Nabídne mu peníze za výuku (i když je to směšně malá částka). Higgins přijme a s Pickeringem uzavře sázku, že z ní za půl roku udělá dámu, na které nikdo nepozná její původ. Ukáže se, že Líza má velmi dobrý sluch a rychle odposlouchá správnou výslovnost a nakonec to dokáže.
- Prvně ji Higgins vezme do společnosti ke své matce, tam se do ní zamiluje Freddy. Další akcí je ples, kde ji tzv. odborník Dick prohlásí za maďarskou princeznu – podle její výslovnosti a chování. Higgins tedy vyhraje sázku a společně s Pickeringem si gratulují.
- Nikdo ale nepochválí Lízu, ta se naštve a hodí po Higginsovi trepky a v noci uteče k jeho matce.
- Freddy, zblázněný láskou k ní, si ji chce vzít, Higgins pro ni ale přijede a nakonec se dohodnou, že bude i nadále bydlet s ním a budou trojspolek – dva staří mládenci a Líza.
- V pozadí je jasně cítit, že Higgins Lízu tajně miluje, ale nechce si to přiznat. Zároveň také žárlí na Freddyho.
- V závěru přichází setkání s otcem Lízy, který díky profesorovi zbohatl a žení se (kvůli sociálnímu postoji – dostal se díky penězům do vyšší třídy, ale nelíbilo se mu to, každý teď po něm něco chtěl a najednou se k němu všichni hlásí = chtějí peníze). Líza si volí snazší život s chudým Freddym v malém květinářství za peníze jejího otce, než podřadné postavení služky v Higginsově domě.
Můj názor:
- Příběh mě pobavil, střídaly se zde humorné chvilky s chvilkami vážnějšími, zamyšlenějšími, projevující skutečný lidský charakter. Myslím si, že G. B. Shaw bravurně vystihl postavení postav ve společenských vrstvách, a taky to, že člověk může svoje chování a svůj jazyk změnit k lepšímu. Povahy hlavních postav jsem poznala hned z prvních stran knihy, věděla jsem, že Higgins bude namyšlený, zato Líza a plukovník budou hodní a milí.
Autor:
- George Bernard Shaw (1856 – 1950)
- irský dramatik
- kritik
- esejista
- nositel Nobelovy ceny za literaturu
- spoluzakladatele tzv. fabiánské společnosti, která odsuzovala Marxovy myšlenky
- tvůrce tzv. diskusní komedie, mistr vtipů, paradoxů a satiry
- po W. Shakespearovi druhý nejvýznamnější dramatik
- začínal s prózou, ale nebyl v tom dobrý, vynikal vzhledem, psal ze současnosti i historie
- dosáhl základního vzdělání
- narodil se v rodině dublinského úředníka
- ve 20 letech odešel do Londýna
- prosadil se až ve 36 letech, v Anglii
Další významná díla:
- Svatá Jana
- Caesar a Kleopatra
- Živnost paní Warrenové
- Majorka Barbara