Reklama:

Český stát za vlády Lucemburků

Jan Lucemburský 1310-1346

byl mladý, přijelo s ním hodně vládců, to se nelíbilo české šlechtě
1310 – Nástupnický diplom pro Jana Luc. = podmínky, za kterých ho Češi přijali na český trůn:
král použije vojenské síly jen na obranu Čech
mimořádné daně mohl vypsat jen na korunovaci nebo na věno dcery, jinak musela souhlasit šlechta
nesměl vládnout pomocí cizích vládců
podepsal to, ale nedodržoval, věnoval se zahraniční politice
1313 zemřel otec Jana Luc., dostal za úkol udržet císařskou korunu v rodě, kandiduje na císaře (nebylo mu ještě 18 a bylo nepravděpodobné, že by byl zvolen), na radu Petra z Aspeltu stáhnul svou kandidaturu a svým kurfiřtským hlasem podpořil Ludvíka Bavora, ten mu za to podstoupil území Chebska
mezitím co se věnuje zahraniční politice, v Čechách vládli cizí vládci, to se nelíbilo české šlechtě, bouřila se v čele s Jindřichem z Lipé – Jan Luc. Propustil ty vládce a na jejich místo dosadil české šlechtice
Jindřich z Lipé dostal významnou funkci, toho se obávala Eliška Přemyslovna, Jan Luc. Se sblížil s Eliškou Rejčkou (vdova po Václavovi II.), Eliška Přemyslovna se bála, že Jindřich svrhne Jana Luc. A tak na něj naléhala, Jindřich zajat a uvězněn, to ale vyvolalo odpor šlechty, museli ho opět propustit a vrátiti mu úřad
1316 – v květnu se Elišce Přemyslovně v Praze narodil syn Václav III. = Karel IV.
Jan Lucemburský musel odjet do Římsko-německé říše pomoci Ludvíkovi Bavorovi, po příjezdu se rozhodl, vládnout podle svého, sesadil šlechtu – vzpoura, poslední konflikt
1318 – smír, Jan Luc. Se definitivně vzdal upevnění moci v Čechách, nekorunovaným králem Jindřich z Lipé, opět obavy Elišky Přemyslovny, odvezla děti na hrad Loket
Jindřich namluvil Janu Luc., že ho chce Eliška sesadit a na trůn dosadit Václava III.=Karla IV., odjel na Loket, vzal syna a uvěznil ho na Křivoklátě
Čechy získaly v Evropě věhlas – vědělo se, že Jan Luc. Bojuje za druhé X do Čech se ale vracel jen pro finanční prostředky – drancoval je, byl nenáviděn X vedl úspěšnou zahraniční politiku (rozšířil území českého státu)

Neúspěchy:

1330 se rozhodl ovládnout bohaté oblasti severní Itálie, do bojů povolal svého sny Karla IV. Z Francie – neúspěšné, poraženi
Jan Lucemburský sjednal s Jindřichem Korutanským dynastický sňatek mezi Janem Jindřichem (mladší bratr Karla IV.) a Markétou Korutanskou (dědička Tyrolska a Korutan), oni dva se ale nesnášeli, nepustila Jana Jindřicha do hradu když se vracel z lovu – konec manželství – vrátil se zpět do Čech, stal se markrabětem moravským (Markéta si pak vzala syna Ludvíka Bavora)

1346 – Karel IV. a Jan Lucemburský odjeli do Francie do bitvy u Kresčaku
Karel IV. se stal římsko-německým králem

Karel IV. 1346-1378

v 7mi letech odešel do Francie na výchovu, oženěn s Blankou z Valois (Václav III. přijal jméno svého kmotra, francouzského krále Karla)
vynikající vzdělání a rozhled v politice a diplomacii
v 15ti letech odjel do Itálie:
1333 – bitva u Ferary, pak zpět do Čech, spoluvládce + zástupce Jana Luc., Čechy nebyly udržovány (Pražský hrad chátral), královská koruna měla minimální majetek – zklamání L
Karel IV. navázal kontakt s vyšší šlechtou, dával jim dobré úřady – měšťané dali Karlovi půjčku (mimořádnou daň schválenou šlechtou), vykoupil část královského majetku, zahájim opravu královského sídla v Praze
Hodně cestoval po Čechách (učil se znovu česky), dával městům a klášterům privilegia, tím získával budoucí spojence
Brzo se dostal do konfliktu s otcem, protože se moc angažoval v politice – roztržka – Jan Luc. zbavil Karla funkce markraběte a zástupce, Jan Luc. Už byl skoro slepý, smír (pomohl papež Kliment VI.-původně vychovatel Karla IV. ve Francii)
1346 – diplomatická aktivita: Karel IV.zvolen římsko-německým králem po bitvě u Kresčaku (Ludvík Bavor zemřel při lovu) a českým králem (Jan Lucemburský padl v bitvě)
1355 – Karel IV. zvolen římsko-německým císařem
1356 – Zlatá bula Karlova = základní listina Římsko-německé říše, Karel IV. definitivně:

ustálil počet kurfiřtů na 7
potvrdil svobodu Čech a nezávislost vůči SŘŘNN
sídlil v Praze – císařská rezidence zahájil zde výstavbu

1344 – položen základní kámen chrámu sv.Víta (položil spolu s Arnoštem z Pardubic – 1.arcibiskup-vznikla pražské arcibiskupství)
účel: pohřebiště českých králů + úschovna korunovačních klenot ve svatováclavské kapli (vyzdobena, ocelové dveře, 7 zámků, za dveřmi točité schody, trifórium) – zahraniční architekti Matyáš z Arasu a Petr Parléř
korunovační klenoty nechal udělat Karel IV. pro svoji korunovaci (svatováclavská koruna + nádoba na svatý olej + žezlo + jablko s křížem, koruna ze zlata, 20 perel, 94 drahokamů (2,5 kg)) – nepovažoval to za svůj majetek ale za symbol existence Českého státu, vlastníkem byl sv.Václav, koruna umístěna na hlavě jeho busty, králové si ji půjčovali v den korunovace za 50 kilo stříbra (pocta)
zakládal i různé nové stavby:

1348 - založil celé Nové Město – vznik hradeb
- Týnský chrám na Staroměstském náměstí
- Klášter slovanských mnichů (=Emauzy), věže spadly za 2.světové války – dostavěno
- Karlštejn
- Kostel sv.Jindřicha

Povodeň zbavila pár oblouků Juditina mostu: Karlův most 1357 9.7.5hod 31min
1361 – narození dědice Václava IV. (syn Anny Svídnické, 3.žena) Karel ho rozmazloval, ve 28 měsících se Václav IV. stal českým králem, v 15ti letech králem SŘŘNN
1378 – smrt Karla IV. – zlomil si krček stehenní kosti-dostal zápal plic (62 let)
2.žena Anna Falcká – porodila syna ale ten zemřel
4. žena Eliška Pomořanská – matka Zikmunda Lucemburského

Václav IV. 1378-1419

složitá situace, všude kde měl vládnout (Čechy + SŘŘNN) byl třeba silný panovník X Václav IV. nebyl L, neúspěšný, stavy apatie, alkoholik
skončilo Avignonské věznění:

1378 – papežské schizma – Václav IV. se nedokázal postavit ani na jednu stranu, ale sympatizoval s francouzskými papeži – problém: pražský arcibiskup byl při římském císaři, konflikt, opustil Čechy, jeho zástupce vikář Jan z Nepomuku byl uvězněn, umučen, svržen do Vltavy z Karlova mostu, později prohlášen za svatého

Václav IV. konflikt s příbuznými i s českou šlechtou:

1394- Václav IV. zajat a uvězněn svým bratrancem, vládla česká šlechta, pak propuštěn a snažil se upevnit si moc, nedovolil mu to jeho bratr Zikmund – uherský král, Václav opět zajat

1400 – Václav IV. sesazen z funkce římsko-německého krále
1409 – vydán: Dekret kutnohorský – z podnětu mitra Jana Husa – upravuje počet hlasů na univerzitě (Češi 3 hlasy, cizinci 1)
J - univerzita je počeštěna
L - cizí mistři a studenti univerzitu opustili, snížila se kvalita
a konci vlády Václava IV. krize české společnosti a církve:
1419 – 1.česká defenestrace, tím začlo husitství
smrt Václava IV.

GOTIKA:

vznikla v 1.polovině 12.století ve Francii v okolí Paříže na území rodu Kapetovců, pak do Anglie, ve 13.století do ostatní Evropy
„gotika“ – hanlivé označení, vzniklo až v humanismu, považováno za barbarský sloh (podle barbarského kmene Góthů), jako jediný sloh nevychází z antiky, šířil se prostřednictvím mnichů

Architektura:

vysoké štíhlé stavby, lomený oblouk, žebrová křížová klenba, opěrný systém
lomený oblouk – výhoda: jakkoli široké prostory mohou být zastřešeny ve stejné výšce
žebrová křížová klenba = lomené oblouky do kříže, nesli část tíhy sloupu, žebra rozváděla tíhu do 4 bodů, následně zachycena opěrným systémem (opěrný pilíř + opěrný oblouk) – vně stavby, svádí do země tíhu hlavní lodě
hlavní loď je od vedlejších oddělena sloupovím
opěrný systém je velmi zdobený – konzola, na ní socha, nad ní baldachýn, nad ním chrlič, končí fiálou (věžička) zdobenou kraby, na konci kytka (chrlič odvádí dešťovou vodu, má tvar hlavy zvířete), zdobené jsou i opěrné oblouky – zezhora kraby, zezdola lilie
slabé zdi u katedrál (přestaly mít nosnou funkci), mají funkci výplně, velká okna tvaru lomeného oblouku, nahoře zdobný prvek (kružba) z kamene, prosklená okna různých barev, mozaiky s náboženskými náměty, průčelí v hlavní lodi-kruhové okno-velká rozeta, velmi zdobné
věže končí vysokými jehlanci
materiál – kámen (lomový nebo kvádříkový), někdy i cihly, půdorys vychází z baziliky
hlavní loď – od bočních je oddělena velkými arkádami (pilíře spojené lomenými oblouky)-nad nimi je ochoz – trifórium – nad ním okna, končí klenbou
Chartres, Notre Dame, chrám sv.Víta, chrám sv.Barbory v Kutné hoře
Světské stavby: šlechta si staví kamenné hrady – centrum útočištná věž válcového tvaru, vstup z přízemí – poslední útočiště obránců hradu, palác je obytný, kaple, hospodářské budovy, vše obehnáno hradbami, později přestavěno v zámky
Města – dva typy:
- a) chaotický (vznikla živelně) půdorys bez centra, klikaté ulice
- b) v centru pravidelné náměstí – tržnice, šachovnicově uspořádané ulice
pozemky: dlouhé a úzké parcely
domy: průčelí do ulice, ne vždy stavěno do uliční linie, klikaté ulice, vršek domu vysunutý dopředu, tím vznikala loubí podepřené pilíři, vchod do hlavní místnosti – mázhaus – prostor, kde má majitel domu dílnu nebo obchod – pak vstup do obytných částí domu (v patře), úzký dlouhý dvůr, pak kůlny, kurníky, chlívy
průčelí ukončené ozdobnými štíty

Sochařství:

plastické zobrazení lidské postavy, ale není to volná plastika (sochy jen pohled ze předu)
v Čechách na evropské úrovni
busty – portrétní tvorba
Petr Parléř – chrám sv.Víta, pozemek Karla IV., Jana Lucemburského)
Gotické madony – sochy Marie s Ježíškem
Pieta – Panna Marie s ukřižovaným Ježíšem v náručí

Malířství:

málo se rozvíjí nástěnná malba ale malba na sklo ano
rozvíjí se knižní malba
deskové malířství – dřevěné desky – obrazy, které zdobí oltáře a menší prostory stěn
mistr Theodorik – dvorní malíř Karla IV., 129 obrazů v kapli sv.Kříže na Karlštejně
mistr Třeboňský, Vyšebrodský – oltáře
náměty: náboženství

Český stát za vlády Lucemburků - maturita