16.století v Evropě
- století plné změn
Francie
- - předtím, než byl Filip II.Dobrý zajat, tak rozdělil Francii pro syny Karla a Filipa
- - Filip má tzv. Burgundskou zem
Burgundsko
Filip --- Jan --- Filip Dobrý
Filip III. Dobrý
- - začal dobývat celou Evropu, rozšiřoval se na východ, chtěl obsadit Švýcarsko (bylo to pouze společenství pár vesnic = nic významného)
- - začala válka Švýcarsko XXX Burgundsko
- měla to být jasná výhra pro Filipa, ale po 20-tri letech bylo Burgundsko poraženo i když mělo nejlepší armádu v Evropě
- Švýcaři vyhráli díky tomu, že znali terén a byli otužilí
- Filip Dobrý v této válce zemřel a válku dokončí syn Karel Smělý
1477 – bitva u Nancy - v této bitvě zemřel Karel(armáda se rozutekla a nechala ho tam)
- - tímto rod vymírá po meči
- - od této chvíle byla Švýcarská armáda velmi žádaná po Evropě (Vatikán)
- - Burgundsko zdědila Marie Burgundská = od té chvíle byla žádaná, ale už byla zasnoubena s Maxmiliánem Habsburským = Habsburkové získali bohaté území
Habsburkové
Zikmund --- Albrecht --- L.Pohrobek --- Fridrich III. --- Maxmilián
Maxmilián Habsburský
- - vlastní Burgundsko (Flandry) a Rakousko
- - dokázal si Burgundsko udržet i po smrti Marie
- - měl syna Filipa Sličného
Filip Sličný
- - oženil se s Janou Šílenou (dcera I.Kastilské a F.Aragonského)
- Jana měla 2 bratry, kteří zemřeli a tak všechno zdědila
- - získal další území pro Habsburky (Španělsko a Jižní Ameriku)
- - měli syny Karla, Ferdinanda a dceru Marii
- - Filip brzo zemřel
1515 Dědická smlouva
- sepsal ji stále žijící Maxmilián (hlava rodu) – díky této smlouvě dostali Habsburkové ještě České země a Uhry
- Vladislav Jagellonský – Ludvík, Anna
- měla být svatba Ludvík+Marie a Anna+Ferdinand
- Ferdinand si ji vzal s podmínkou, že dostane kus území pro sebe
- v roce 1526 se rozdělila Habsburská země na 2 větve:
- 1.španělská větev (Burgundsko, Španělsko, J.Amerika) – vlastnil Karel
- 2.rakouská větev (české země, Uhry, Rakousko) – vlastnil Ferdinand
§ tyhle 2 větve se zde táhnou přes 200 let
Nástup Renesance
- nový životní styl v Evropě; nové myšlení a vnímání
Středověká filosofie:
- středověká filosofie se dělí na: patristiku(sv.Augustin) a scholastiku(Tomáš Akvinský)
- Patristika – jak má vypadat náboženství a církev (vymýšlí dogmata)
- Scholastika – snaží se dokázat dogmata
- - „život na Zemi není důležitý! Důležité je až to, co je po smrti“
- - nejdůležitější je posmrtný život a věci kolem něj (kolik andělů se vleze do jehly,…)
- - příchod Arabů a nové objevy přináší to, že lidé začínají myslet trochu jinak
P.Abelard
- - považován za prvního renesančního filosofa; napsal dílo: Heloisa (podobné jak Romea a Julie ve středověku)
- - renesanční myšlenka: „když jsem v kostele, nemyslím na Boha ale na tebe Heloiso“
R.Bacon
- - začíná studovat přírodovědu
- - mezi jeho nápady patří: zvětšovací sklo = lupa,…
F.Bacon
- „spalte všechny knihy o vědě – musí se začít znovu“
Erasmus Rotterdamský
- dílo Chvála bláznovství – vysmívá se evropskému myšlení – je hloupé
W.Occam
- „Occamova břitva“ – princip logické úspornosti
Mikuláš Kusánský
- zavádí vážení; navrhuje změnu náboženského kalendáře; špička církve - zkoumá svět!
Mikuláš Koperník
- Heliocentrická soustava
Galileo Galillei
- prosazoval Heliocentrickou soustavu; objev, že Země je kulatá
G.Bruno
- - prosazoval, že vesmír je nekonečný a že Země letí vesmírem bez smyslu – byl upálen
- - vynález knihtisku (Johan Guttenberg) – možnost šíření informací
- - objevné cesty (zjištění, že svět je větší)
- věří se, že Bůh stvořil svět, ale žijí indiáni, kteří vůbec neví kdo Bůh je
Humanismus
- - „člověk je svobodný“; Bůh mu nedává žádné úkoly
- - člověk by měl žít na tomto světě v přepychu, pohodlí, měl by vidět krásu – počátek umění = všechno je krásné
- už se nesoudí po tom, jestli se to líbí Bohu
- - podle renesance není Bůh až tak důležitý; existuje, ale máme svobodnou volbu rozhodování
- - „renesanční člověk = aktivní, zvědavý, chytrý“
Jakub z Lobkovic
- - typický renesanční člověk – poznává Zemi, cestuje (1.Čech v pyramidě,…),…
- - v 16.století začíná církev mnohem více zpřísňovat pravidla
- - v renesančním umění se začíná používat Perspektiva (vzdálenost na obraze)
- - v této době tvořili: Da Vinci, Michelangello, D.Alighieri, Petrarca,…