30-letá válka (1618-1648)

Příčiny:

1) náboženské - spor mezi katolíky a protestanty - hlavně ve smíšených zemích. Německo - katolická liga-Maxmilián Bavorský, Kalvinistická unie-Fridrich Falcký.
2) mocenská - Habsburkové chtějí z Evropy vytvořit jednotnou katolickou monarchii pod svojí nadvládou. Francie vstoupí do boje na straně protestantů proti Habsburkům.

I.fáze - Válka česká ( české stavovské povstání)

1618-1620

Byl porušen Rudolfův majestát, byly znemožňěny bohoslužby ve 2 kostelech→ svolává se sněm v Praze→ ten vytvoří delegaci→míří na Pražský hrad, aby vyjednali nápravu. Místo toho ale delegace vtrhla do kanceláře Hradu a vyhodí Slavatu, Martinice a Fabricia z okna→ 2.Pražská defenestrace.
Ti pád přežili a dali zprávu do Vídně→ nevyhlášená válka proti Habsburkům.
Vzniká nová vláda - Vládá 30 direktorů (protestanti)-shání peníze a budují žoldnéřskou armádu.
Česi získávají významného spojence Gabriela Bethlena, jeho vojska se spojí s českými stavy→ vytáhnou na Vídeň a oblehnou ji.
Gabriel požaduje finanční obnos za pomoc českým stavům, ty ale nemají peníze. Tak se obrací na Fridricha II. A ten mu zaplatí.
Do čela povstaní se staví radikální část protestantů (chtějí sesadit Habs.). Většina protestantů chce jen dodržování majestátu.
Šlechta je pasivní, nechce sesadit Habsburky - neposkytne financi.
Česi během zimy zbrojí a hledají spojence. Doufají v pomoc od kalvinistické unie, ta odmítne pomoc→ jediný ochotný je Fridrich Falcký (říššký kníže, má i kurfiřtský hlas). Dále doufají, že jim pomůže Anglie(protestanti) - Fridrich je zeď anglického krále. Ale Anglie nepomůže-král chce oženit svého syna se španělskou princeznou z rodu Habsburků. Pomůže Nizozemsko, ale jen finančně.
Habsburkové přijímají pomoc Španělska - mají na své straně papeže a kalvinistickou ligu - opírají se o ně.
1819-umírá Matyáš, místo něj nastupuje už přijatý Ferdinand Štýrský-byl pro Čechy nepřijatelný, protože je katolický fanatik.
Schází se český zemský sněm a sesadí ho. Dosadí Fridricha Falckého (zimní král)
Gabriel stahuje svá vojska od Vídně→ rakouští Habsburkové přejdou do protiútoku a češi ustupují→ b. na Bílé Hoře-krátké střetnutí, žoldnéři se rozutečou - české stavovské povstání je poraženo.
Fridrich Falcký opouští Prahu a vrací se do ŘNŘ, aby chránil své državy. Na český trůn -Ferdinand II.(je ve Vídní) - svým zástupcem učiní Maxmiliána Bavorského - má za úkol urovnat situaci v Čechách, ale později pouští Prahu. Další byl Karel z Lichtenštejna - stojí v čele soudu stavovského povstání (30 direktorů + 32 dalších lidí).
Verdikt-poprava 27 mužů, 3 si Vídeň stáhla a 2 z 27 ještě při popravě mučili. 21.6.1621 - poprava 27 mužů na Staromáku.
1627 - Habsburkové vydali Obnovené zřízení zemské:potvrzuje 1)dědičné právo na české země, 2) jediné možné vyznání je katolické, 3) němčina je zrovnoprávněna s češtinou, 4) duchovenstvo se vrací na český zemský sněm.

II.fáze Válka Falcká (1620-1625)

Boj o protestanská území Fridricha Falckého (Horní a dolní Falc). Fridrich boj o území prohrává a ztrácí svůj kurfiřtský hlas ve prospěch Maxmiliána II.

III.fáze Válka dánská (1625-1630)

Koaliční vojska postupují na jih směrem na Vídeň. Albrech z Valdštejna nabízí Habsburkům svou pomoc, že vybuduje vlastní armádu, vycvičí ji a porazí koalici. Habsburkové přistupují na nabídku.

1626-b.u Desavy-porážka protihabsburské koalice
1626-b.u Luteru-Albrech poráží znovu protihabsburskou koalici a je odměněn. Dostává české državy(konfistáty + vévoda Meklenburský, genrál Severního a Baltského moře, titul generalismu-vrchní velitel rakouských vojsk).
Ferdinand II. Využívá vítězství-vydává restituční edikt-navrácení majetku církvi.
Růst moci Albrechta vadí i říšškým knížatům→ 1630 Ferdinand II. Sesazuje Albrechta ze všech fci a restituční edikt odloží k zapomnění.

IV.fáze Válka švédská (1630-1635)

Vytvoří se rozsáhlá koalice - Gustav II. Adolf(švédský král) vede svá vojska na územi ŘNŘ. Jejich spojenci Sasové ve stejnou dobu vtrhnou do čech a obsadí Prahu. Češi vidí naději. Čeští protestanti zvažují získání Albrechta na svou stranu, jenže Ferdinand II. Znovu zažádá o pomoc→ Albrech opět vstupuje do služeb Ferdinanda II.

1632-b.u Lutzenu - převahu má Albrecht, Gustav umírá nešťastnou nehodou. Boj je nerozhodný.
Albrech je pověřen vyjednávání se Sasy + sám tajně vyjednává se Švédy a Francouzi→chtějí ho udělat českým králem. Albrech ztrácí důvěru všech.
1633-b.u Stinavy-Albrecht poráží Švédy, po bitvě popustil zajaté Švédy a vojáky českého stavovského povstání. Ferdinand znovu sesadí Albrechta.
1634-Albrecht zavražděn Habsburky v Chebu.

V.fáze-Válka Švédsko-francouzská (1635-1648)

Do války vstupují Francouzi a vyhlašují válku Španělským Habsburkům. Do čech vtrhnou švédská vojska a drancují to tu.

1644-mírové jednání-Vestfalcko- ve městech Munster a Osnabruck(nic nevyřeší)
1645-b.u Jankova-jedna z nejkrvavějších bitev 30 leté války-švédi poráží Habsburky.
1648-Vestfalský mír-ukončuje válku.

V čechách se ale bojuje dál. Česi se snaží zabránit Švédům přejít most a obsadit Staré a Nové město. Švédi ukradili české klenoty a nevrátili.

Marianský sloup-postaven po výhře nad Švédy,1918-ho pražané strhli,brali to jako symbol nadvládu Habsburků.

Nejvýznamnější mocnosti po válce jsou Švédsko, Francie.

Švédové: území rozšírili na území SŘŘ.
Francie-území španělských Habsburků+SŘŘ.
Vestfalský mír-uznali Nizozemsko jako samostaný stát.

Evropa po 30 leté valce

Anglická buržoazní revoluce 1640-1660

Příčiny: měšťanstvo je početné a je hospodářsky významné, ale nemají politická práva.
Jakub I.-spojuje Anglii,Skotsko a Irsko pod 1 vládu→vyvolá nespokojenost→ buržoazii začne omezovat.
Zavede monopol(výsadní právo,smí s tím zbožím obchodovat jen panovník) na obchod s určitým druhem zboží.
Karel I.-situaci ještě zhorší,rozšiřuje monopoly- i na výrobu zboží.Omezuje je i politicky-vládne absolutisticky. Vyčerpává státní pokladnu→ zadlužuje se. + náboženská příčina: Anglikanská cirkev X puritáni.
Puritáni-střední obchodníci-nová šlechta,nižší vrstvy-řemeslníci,rolníci,. Rozštěpí se na presbiteriáni(bohatší vrstvy-bankéři) a independenti(majitelé manufaktur,nižší šlechta,..v průběhu se ještě rozštěpí na leveleři) - Jsou to odpůrci Karla I.

Průběh anglické revoluce: 1640 - Karel I. Svolává parlament, aby mu odsouhlasovali daně.

I. Fáze 1640-1642: obnovení sporu mezi králem a parlamentem → občanská válka.
II. fáze 1642-1649: období bojů mezi králem a parlamentem.
III. fáze 1649-1653: republika
IV. fáze 1653-1660: protektorát

I. Fáze 1640 - 1642

Parlament klade králi požadavky - chtějí aby král potvrdil, že nesmí vypsat daně bez souhlasu parlamentu, nesmí zrušit mimořádné soudy s odpůrci krále, parlament se může sejít i rozejít bez vlivu krále.

Král na požadavky nechce přistoupit. Nepokoje se rozšiřují na venkov, rolníci si tvoří ohrady a nechtějí platit daně → to znepokojují parlament-neví, co se děje na venkově.

II. fáze 1642 - 1649

Boj Karel I. X parlament

Král má vojenskou výhodu, má sestavené vojsko a opírá se o Lordy a Anglikány.

Parlament musí vojsko budovat, ale má početní výhodu(puritáni) → parlamentní armáda se zdaří a v čele stojí presbiteriánští velitelé - bohatší skupina → ti nejsou tak radikální, chtějí se s králem domluvit.

Situace se změní až když se do čela armády dostane Oliver Cromwell - provede reformu parlamentní armády.

Příjímá do armády větší počet nižších vrstev, rozšiřuje jízdu, dělostřelectvo, zavede tvrdou kázeň → vojenským velitelem se může stát každý, kdo k tomu má předpoklady bez ohledu na původ → vzniká boje schopná armáda.

1645 - b. u Nazeby - parlament vítězí
1648 - b. u Prestonu - parlement opět vítězí a král prchá do Skotska, Skotové ho zajali a prodali zpět parlamentu. Parlament se dohaduje co udělají s Karlem I.

Parlamentní presbiteriáni se chtějí s Karlem I. Domluvit, ale independenti ho chtějí zabít.

Cromwell vojensky ovládne Londýn, pozatýká z parlamentu presbiteriány → parlament odsouhlasí popravu Karla I. 1649 - vyhlášení republiky.

III. fáze 1649 - 1653

Nejchudší vrstvy si nepomohly, platí daně a desátky. Majetek si rozdělí bohatí presbiteriáni a independenti.

Od independentů se odděluje leveleři, to vyvolá problém v armádě. Leveleři se bouří - chtějí rovnost → na venkově hnutí kopáčů - půdu obdělávají pouze primitivní nástrojí - Cromwell vše potlačuje.

Přichází další problém - povstání v Irsku - také potlačeno. Další problém ve Skotsku - na trůnu je syn Karla I.

Karel II. - táhne proti Anglií - vyhrává Cromwell a upevňuje si moc.

1651 - Cromwell donutí parlament, aby vydal zákon o mořiplavbě (navigační akta) - říká, že do anglických přístavů můžou jen lodě anglické nebo lodě zemí z nichž zboží pochází - namiřeno proti obchodním konkurentům (Nizozemí, Francie)

Nizozemí vyhlašuje válku Anglií. Vyhrává Anglie, Cromwell si upevňuje moc a v roce 1653 rozpouští parlament a prohlašuje se Lordem protektorem → vznik protektorátu.

IV. fáze 1653 - 1660

1653 Cromwell umírá.

Na jeho míto nastupuje syn Richard. Není tak schopný. Parlament povolává na trůn Karla II. Ten musí slíbit, že se o moc bude dělit s parlamentem → konstituční monarchie. Karel II. Ješte musí slíbit, že ponechá výsledky revoluce včetně majetku a nebude stíhat účastníky revoluce. Dodržuje to.

Do parlamentu se zástupci volí. Volit a být voleni mohou být jen majetní.

Systém 2 politických stran: Toriové (velkostatkářská šlechta), Whigové (majitelé manufaktur, obchodníci a nová šlechta)

Z vítězné strany je jmenovám předseda - postupně přechází moc krále do rukou parlamentu.

Během vlády vydává Karel II 2 zákony:

1)Test akt - vydán pod tlakem parlamentu - Karel chtěl v Anglií katolictví a to parlament nechtěl - do vysokých státních fcí mají přístup pouze Anglikáni.
2) Habras Korpus akt - zákon na ochranu osobních svobod

Po Karlovi II nastupuje Jakub II. Jakub nechce respektovat výsledky revoluce → chce absolutismus.

1658 - Jakub II svržen státním přivratem. Na trůn dcera Marie II. Stuartovna.

Marie II. Stuartovna vládla se svým manželem = personální unie, vymezuje moc krále a posiluje pozici parlamentu.
Anna Stuartovna zákon o unii-> připoutává Skotsko k Anglii= králoství Velké Británie