Městská společnost
Královská města – bez privilegií, horní nebo báňská (těžba), věnná (pro královny)
Poddanská města – založená šlechtou, církevní
Lokátor najde území, přivede obyvatele, postaví malé, úzké, jednopatrové domy
Privilegia – hradební, soudní, hrdelní, tržní, mílové (žádné město okolo), várečné (vařit pivo)
Rychtář – zástupce krále, později jen dohlíží na kata a biřice
Městská rada – 12 konšelů (radních), po měsíci střídání ve funkci purkmistra (první radní)
Právoplatní obyvatelé – měšťané, na území města nemovitý majetek, branná povinnost, daně
Neplnoprávní obyvatelé – nemají ve městě nemovitý majetek, nájemně pracující
Církevní představitelé – mniši, jeptišky, kněží, faráři
Okraj společnosti – žebráci, mrzáci, Židé, nevěstky, kejklíři, zločinci
Cechy – sdružení lidí stejného řemesla, snaha zabránit konkurenci, podpora sociálně slabých
Přístup k panovníkovi, v erbu své výrobky, branná povinnost
Hierarchie – cechmistr, mistr nabírá tovaryše, zaučuje učně
Učení o trojím lidu (duchovní, bojovníci, rolníci) – Ty se modli, ty ochraňuj, ty pracuj.
Uspořádání společnosti - král, šlechta (vyšší a drobná), měšťané, sedláci, venkované, chudina
Postavení židů – vyloučeni z obchodu a povolání, oblékáni ve žlutém, život v ghettech
Obviňování židů – bohovražda, černá smrt (mor), rituální vraždy, znesvěcování hostií
