Křižácké výpravy
Urban II. - 1058
- v Clermontu svolal veřejné slyšení a vyhlašuje křižáckou výpravu do Palestiny
- Chalífové si na pomoc pozvou Seldžuky a dobývají nakonec své území a vytváří stát – Turci – Arabské náboženství
- 1071 bitva u Mantzikertu, porazí Byzancii a Turci mají Turecko
- berou Islám vážněji a v Jeruzalémě zakázali křesťanství
- ten kdo dojde bojovat a přijme znak kříže, tak je mu vsechno odpuštěno
- slyšení má obrovský úspěch, všichni slibují účast (davová psychóza, dostanou území)
- proti Seldžukům – Alexios I. nabídl podřídit církev papeži za pomoc
Alexios I. – byzantský císař
Petr Poustevník
- chodí bos a jezdí na oslovi – přesvědčuje lidi, aby jeli na východ, i šlechtu
- Gauner Bezzemek – skupina cca 1000 lidí, občas vyvraždí vesnici a nají se
- Alexios je dal do tábora, ať nikam nechodí, ale Bezzemek neposlechl – zabiti ihned
- Je zakázáno dělat takové pokusy
- = první neoficiální výprava
1. křižácká výprava
-
Hugo z Vermandois
- vyráží jako první
- ztroskotá – zbytek 300 vojáků – složí přísahu, dostal dary
- Alexios chce dobyté území zpět, křižáci ho chtějí pro sebe – musí složit přísahu
-
Godefroi Lotrinský
- nechtěli složit přísahu – boj na ulici (tu přísahu složí, ale nemyslí to vážně)
-
Raymond z Toluše + biskup Adhemar
- bere to idealisticky
- bojuje za ideály křižáckých výprav
-
Bohemund z Tarent
-
Štěpán z Blois
- manželka ho do výpravy „dokope“, ale je to „bačkora“
- píše manželce dopisy = zdroj informací pro historiky
- na 2.výpravě umřel
Střetnutí:
Bitva o Nikaju
- pevnost, dobře opevněná
- po půl roce se vzdá Byzantincům
- Byzantinci je propouští – křižáci to nemůžou pochopit
- Byzantinci pohrdají křižáky
Antiochia
- obléhání 1 rok
- dobyta lstí, kruté a krvavé – nechá si ji Bohemud
- většina křižáků nechce jet dál – boj o území – vítězí Bohemund
- vrací se i Byzantinci – někteří – pochopili, že křižákům jde jen o území
- 25 000 jde dál do Jeruzaléma
1099 - dobytí Jeruzaléma
- masakr
- Jeruzalémské království – panovník Balduir – „ochránce Božího hrobu“
- Edessa – jeden ze států (vznik křesťanských států)
1118 založení nového rytířského řádu – Templáři
- mají chránit bezpečnost na cestách
Johanité – zakládají nemocnice
- 1200 se odtrhnou němci a jsou proti Prusům
- 1147 – Seldžuk Zengi – dobyl Edessu
2. křižácká výprava
Ludvík VII. a Konrád III.
- Ludvík bere celý svůj dvůr
- Němci pobyti Seldžuky ze zálohy
- Francouzi jdou do Antiochie – žádná bitva
3. křižácká výprava
- v Palestině loupí rytíř z Francie
- Muslimové mají Saladina
Saladin
- sjednotí muslimský svět
- postaví obrovskou armádu
- snaží se o dohodu
- Křižáci si myslí že jsou lepší a chtějí ho porazit
Bitva u Hattinu
- porážka křižáků v Palestině
- Saladinovi se vzdávají města (i Jeruzalém)
- = šok pro Evropu – uzavírá Jeruzalém pro křesťany
Fridrich Barbarossa
- římskoněmecký císař
Filip II. Augustus (FR) – Richard Lví Srdce (ENG) = válka proti sobě
- 1189 – F.Barbarossa se utopil v řece v Turecku
Filip II. Augustus Richard Lví Srdce
- spíš ekonom - dobrodruh
- vrací se rychle domů - pokračuje dál
- - jeho armáda má samostříly
1191 podepsání smlouvy
- Aladin otevře Jeruzalém a Richardovi dá pár měst
4. křižácká výprava
- papež Inoncenc III.
- 40 000 vojáků, mají se sejít v Itálii, pomůžou je převést Benátky
E. Dandolo
- dává smlouvu, pak musí křižáci dobýt Zadar, ale pak sejmou Konstantinopol
(5. křižácká výprava) = dětská
- je zakázána ale roku 1212 stejně jdou
- stejně všichni mrtví nebo prodáni do otroctví
5. křižácká výprava
- vede ji Fridrich II.
- Moderní myšlení
- Domluví se a zaplatí
1250 – v Egyptě státní převrat, Fatimovci – mají armádu Mamlůků = vznik Mamlůckého Egypta
- sejmou křižácká území v Palestině
- 1260 – Mongolové – ničí muslimy a všechno ostatní
- 1291 Akkon – poslední hrad (pevnost)
- = posiluje se kultura Evropy
