=>Obsah zde=>

Francká říše

Na území Francie, Nizozemska, Belgie, Německa a Švýcarska
Vznik ke konci 5. století
Nepodnikají rozsáhlé přesuny, nejstabilnější
Spolupráce s papežem

Merejovci

Dynastie – Chlodvík I., Dagobert I., Chlodvík IV., Dagobert III., Childerich III.
Chlodvík I. Roku 480 n.l. vpadl do Galie, tím vytvořil základ silné francké říše
Roku 496 n.l. se nechává pokřtít, zahajuje spolupráci s papeži
Majordomové – úředníci, kteří pečovali o královský dvůr a jeho zásobování
V první polovině 8. století Karel Martel ovládl celou říši (732 n.l. u Poitiers poráží Araby)
Syn Pipin Krátký svrhl z trůnu posledního Merovejce – moc do rukou rodu Karlovců
Podpora papeže, na oplátku vzniká nezávislý papežský (církevní) stát (dnešní Vatikán)

Karel Veliký

Pipinův syn, nejslanější Karlovec, vládl v letech 768 – 814 n.l.
Snaha rozšířit území francké říše, 774 vyvrací říši kmene Langobardů (severní Itálie)
25.12.800 papež Lev III. Korunuje Karla císařem – obnova císařství na evropském Západě
Spojuje výboje s šířením křesťanské víry
Roku 814 umírá, pochován v Cáchách
Karolinská renesance – kulturní rozmach za vlády Karla Velikého
Říše v roce 843na základě Verdunské smlouvy rozdělena mezi tři Karlovy vnuky
Západofrancká říše – západně od Rýna, pozdější Francie, Karel Holý
Východofrancká říše – pozdější Německo, Ludvík Němec
Lotharingie – severní Itálie, Burgundsko, pozdější Lotrinsko (spory o vlastnictví), Lothar I.

Vnitřní uspořádání

Hrabství – v čele hrabata
Marky – markrabě
Panovník nemá správní sídlo, objíždí jednotlivé pevnosti
Málo výkonné zemědělství, špatné dopravní spojení

Vznik feudálního systému

Základem panovníkovy moci vojenská družina
Lenní soustava – za léno (úřad, půda, peníze) je leník (vazal) povinen pomoci pánovi (senior)
Léno (feudum) – název feudalismus
Zprvu léno jenom propůjčené, později zůstává dědičně – vznik středověké šlechty
Dělení šlechty na vyšší a nižší podle urozenosti, starobylosti a bohatství
Základní uspořádání evropské středověké společnosti – bojovníci, duchovenstvo, dělný lid