Druhá krize českého přemyslovského státu

 

Stařešinský řád – na knížecí stolec nastupuje nejstarší z rodu přemyslovců
Spytihněv I. – zbavil bratry moravských údělů a vyhnal je ze země, umírá na lovu
Moravské úděly – Brno, Znojmo, Olomouc
Vratislav II. – první český panovník s královskou korunou, 3 manželky
Vyšehradský kodex, vyšehradská kapitula – omezuje moc pražského biskupa
Obnovení moravských údělů
1063 zakládá Olomoucké biskupství
Podporuje Jindřicha IV, roku 1073 mu papež uděluje mitru – duchovní vůdce
Po smrti Vratislava II. porušování zásad seniorátu
Střídání panovníků – Konrád I. Brněnský, Břetislav II., Boleslav II., Svatopluk olomoucký
Soběslav I. – odrazil nástupnictví olomouckého Oty Černého, vládne z Vyšehradu
Přechodná stabilizace moci, počátky vytváření české šlechty
Jindřich Zdík – olomoucký biskup, mocenská podpora Soběslava I., pouť do Jeruzaléma
Vladislav II. – druhý český král, získává Čechy v léno, založil řadu klášterů
Počátek primogenitury – dědictví nejstarší syn
Konrád II. Ota Znojemský – boj o pražský trůn, pomohl Bedřichovi
Bitva u Loděnice – nejkrvavější bitva mezi Čechy a Moravany
Statuta Konráda II. Oty – nejstarší český zákoník, dědičnost české šlechty
Počátky české šlechty – souvislosti s rodem Přemyslovců, členové jejich družin
Vítkovci – Witigo I. von Prčice, Páni z Hradce, Krumlova, Rožmberka, Ladštejna a Třeboně
Ronovci – Smil Světlický, Páni z Dubé, Lipé, Lichtenburka
Švamberkové – vztahy s Rožmberky, Petr Vok, spory o panství
Páni z Pernštejna – hlavní rozkvět v 16.století
Páni ze Šternberka – 12.století, založil Diviš z Divišova, hrad Český Šternberk

Knížecí dvůr

V průběhu 11.století změna v organizaci knížecího dvora
Se vzrůstajícím územím rostou pravomoci a nároky na státní správu
Palatin – nejvýznamnější člen družiny, zastupoval knížete při jeho nepřítomnosti
Kancléř – politické a diplomatické úkoly
Komoří – soudy
Podkomoří – finanční záležitosti
Dvůr se z ekonomických důvodů stále přemisťoval
Organizaci zajišťovali další úředníci (maršálek, číšník, stolník, lovčí, mečíř)
Hradské obvody řídili hradští správcové (župani)
U každého knížecího hradu byli usídlováni řemeslníci