Reklama:

Klasifikace látek a jejich složení, směsy a roztoky

 

Klasifikace látek

  • složení: chemicky čisté látky, směsi
    • (prvek – atomy o stejném protonovém čísle, sloučenina – 2 a více atomů)
    • (2 a více látek, x vazby > x děj)
  • skupenství: pevné, plynné, kapalné
  • vlastnosti: Výbušné, Oxidující, Extrémně hořlavé, Vysoce hořlavé, Vysoce toxické, Toxické, Zdraví škodlivé, Žíravé, Dráždivé, Nebezpečné pro životní prostředí
  • vliv na organismy: karcinogenní, senzibilující, mutagenní, toxické

Typy směsí a jejich příklady

dle velikosti částic

  • homogenní: roztoky, slitiny
  • heterogenní: rozpoznatelné okem (žula), (suspenze, emulze)
  • koloidní: roztoky bílkovin/polysacharidů, opalescence (jemný zákal), Tyndallův efekt (optické jevy – rozptyluje světlo), (mléko, čaj)

dle skupenství (homogenní směsi = roztoky)

  • pevné: slitiny kovů (bronz = měď + cín, dural = hliník + hořčík)
  • kapalné: rozpuštěná l. + rozpouštědlo
  • plynné: vzduch     

dle skupenství částic rozptylujících se v určitém prostředí (heterogenní směsi)

  • dispergovaná látka – rozptýlená v disperzní (rozptylující) látce
  • emulze: kapalina v kapalině (nemísící se – olej a voda)
  • suspenze: pevná l. v kapalině (písek a voda)
  • pěna: plyn v kapalině
  • aerosol: mlha (kapalina v plynu), dým (pevná l. v plynu), kouř (kapalina + pevná l. v plynu)
  • gel: plyn v pevné l.

Oddělení látek ze směsi

  1. destilace: na základě rozdílných teplot varu (ropa, alkohol; homogenní směsi)
  2. filtrace: na základě rozdílných skupenství (cezení těstovin; heterogenní směsi)
  3. sublimace: na základě schopnosti pevné látky sublimovat – měnit se v plyn (naftalen)
  4. krystalizace: na základě rozdílné rozpustnosti v závislosti na teplotě (rušená – rychlé ochlazení, volná – pomalé ochlazené > závisí velikost krystalů)
  5. extrakce: na základě rozdílné rozpustnosti v daném rozpouštědle (vytvoříme heterogenní směs > oddělíme > odpaření rozpouštědla/destilace)
  6. chromatografie: metoda, při níž se dělí složky směsi na základě jejich rozdílných vlastností (např. adsorpce nebo velikosti částic) vzhledem ke dvěma nemísitelným fázím (stacionární – např. pórovitý materiál, a mobilní – např. rozpouštědlo), při pohybu mobilní fáze podél stacionární dochází k oddělování složek, používá se např. při analýze složitých směsí látek
  7. sedimentace (usazování): na základě gravitačních sil (oddělení pevných částic z plynu/kapaliny; čištění odpadních vod)
  8. elektroforéza: dělící metoda využívající rozdílnou pohyblivost elektricky nabitých částic různých látek v elektrickém poli, používá se např. v biochemii k dělení bílkovin

Schéma aparatury pro filtraci, sublimaci a destilaci

Roztoky (homogenní směsi, rozpuštěná l. + rozpouštědlo)

  • dokonalé promíchání různých druhů molekul

dle velikosti částic

  • pevné: slitiny kovů (bronz = měď + cín, dural = hliník + hořčík)
  • kapalné: rozpuštěná l. + rozpouštědlo
  • plynné: vzduch

rozpustnost (u většiny l. lze zvýšit zahříváním)

        = hmotnost rozpuštěné l. za čas

  • nenasycený: rozpouštěná l. se stále rozpouští
  • nasycený: daná látka se již nerozpouští
  • přesycený: v roztoku zůstává nerozpuštěná pevná l.

rozpouštědla

  • polární: rozpouští látky s polární (0,4 < ΔX < 1,7) a iontovou (ΔX > 1,7) vazbou (voda)
  • nepolární (odmašťovadla) rozpouští látky s nepolární (ΔX < 0,4) vazbou (benzín, toluen, cyklohexan)
  • podobné se v podobném rozpouští
  • neelektrolyty: nepolární molekuly (x ionty)
  • elektrolyty (polární molekuly, vedou proud, pohyblivé ionty)

Vyjadřování složení roztoků

  • složení roztoků se dá vyjádřit hmotností, objemem nebo látkovým množstvím látky v rozpouštědle, nejčastěji se k tomu používá těchto veličin:
  • hmotnostní zlomek, objemový zlomek, molární zlomek, látková koncentrace, hmotnostní koncentrace, objemová koncentrace, molekulární koncentrace
  • hmotnostní zlomek: pro výpočet procentuálního zastoupení pevné látky v roztoku
  • objemový zlomek: pro výpočet procentuálního zastoupení kapaliny v roztoku
  • látková koncentrace: vyjadřuje látkové množství rozpuštěné l. v 1l roztoku - CA = nA/V [mol/l (dm3)], [M]
  • hmotnostní koncentrace: vyjadřuje hmotnost rozpuštěné l. – Cm(A) = m(A)/V [g/dm3]
  • molární zlomek (x): Molární zlomek je roven podílu látkového množství určité látky (A) a součtu látkových množství všech látek v soustavě. Součet molárních zlomků všech látek v jedné soustavě je roven 1.
  • objemová koncentrace:  vyjadřuje podíl objemu rozpuštěné látky a celkového objemu roztoku (obj. zlm)
  • molekulární koncentrace: vyjadřuje počet molekul (atomů, iontů…) rozpuštěné látky v daném objemu roztoku C = N/V

Změny ve složení roztoků

  • Změny složení roztoku se dosáhne nejlépe tím, že se do roztoku přidá jiná látka. Tuto změnu lze číselně vyjádřit takzvanou směšovací rovnicí.
  • přidáním rozpouštědla, rozpuštěné látky, roztoku (jiné procento l.)

m1w1 +…+ mnwn = w(m1 +…+ mn)

  • pokud budeme přidávat samotné rozpouštědlo > w2 = 0
  • pokud budeme přidávat samotnou látku w2 = 1

Chemická výroba a životní prostředí

  • výrazné ovlivnění životního prostředí:
    • může produkovat výrazně toxické látky (polutanty) – těžké kovy a olovo z pohonných hmot
    • produkuje běžné látky, ale v obrovském množství – dusičnany, fosforečnany, oxid uhličitý
    • běžné látky se dostávají do atmosféry – aerosoly, oxid siřičitý (kyselé deště)
    • ekologické katastrofy – vznikají havárií továrny nebo chemické výrobny:
      • Bhópál – havárie v továrně Bhópál, považuje se za největší na světě, do prostředí uniklo až 40 tun jedovatých látek (kyanidů)
      • Lučební závody Draslovka, 2006 – do Labe uniklo velké množství kyanidů
  • nejvýznamnější vliv na životní prostředí mají:
  • vysoké pece a spalovny (znečištění atmosféry, aerosoly, oxid uhličitý, oxid uhelnatý)
  • průmyslové použití pesticidů, herbicidů a dusíkatých a fosforečných hnojiv
  • obsah těžkých kovů ve spalných látkách, zvláště pohonných hmotách

Znečišťující látky ve vodě, půdě a ovzduší:

  • atmosférické polutanty:        
    • hlavní efekty:
      • poškození ozónové vrstvy (zvyšují prostupnost vrstvy pro UV záření)
      • skleníkový efekt (soustavné ohřívání povrchu Země)
      • kyselé deště (kyselinotvorné oxidy po kontaktu s vzdušnou vlhkostí tvoří kyseliny)
      • toxické pro lidi a většinu živočichů
    • kyselé deště:
    • oxidy síry – katalyzovanou reakcí jsou se vzdušnou vlhkostí schopny vytvořit kyselinu sírovou (siřičitou), která dopadá spolu se srážkami na zem; vzniká spalováním uhlí a ropy, přirozeně sopečnou činností
    • oxidy dusíku – katalyzují přeměnu na kyselinu sírovou (siřičitou), vznikají při vysokoteplotním spalování, přirozeně při bouřkách
    • oxid uhelnatý  - vzniká neúplným spalováním, velké množství je produkováno auty
    • oxid uhličitý – vzniká dokonalým spalováním, nejvýznamnější skleníkový plyn vůbec
    • methan – produkován spalováním a některými organickými procesy
    • aerosoly – produkty spalování, sopečné činnosti
    • freony (organické halogenderiváty chloru a fluoru) – produkovány některými spreji, v chladicích zařízeních, silně poškozují ozonovou vrstvu tvořením kyslíkových radikálů
    • toxické pro lidi a většinu živočichů:
    • skleníkové plyny:
    • poškození ozonové vrstvy:
  • hydrosférické polutanty:
  • mýdla a prací prostředky – acidifikace vody, přesycení vody fosforečnany (podporují růst sinic)
  • vedlejší produkty desinfekce – nejčastěji chloroform, silně toxické pro vodní živočichy i rostliny
  • odpadní tuky a oleje – znemožňují přístup vzduchu a světla do vody, vodní živočichové a rostliny se dusí a umírají
  • insekticidy, herbicidy – toxické, teratogenní pro většinu obyvatel
  • chlorované substance – trichloretylen, polychlorované bifenyly  - silně persistentní a toxické
  • pedosférické polutanty:
    • pesticidy a herbicidy – některé nejsou rozložitelné bakteriemi a jsou silně toxické i pro živočichy (trinitrotoluenové deriváty – dioxiny – Spolana Neratovice)
    • insekticidy (DDT – dichlorodifenyltrifluorethylen – silně toxické, karcinogenní, teratogenní, Aldrin, Dieldrin, Parathion – fosfát, velmi silně ovlivňuje játra živočichů, způsobuje smrt)
    • odpadní látky – azbest, velké množství dusíkatých a fosforečných sloučenin – způsobují nárůst populací patogenních mikroorganismů, jsou toxické

Ochrana životního prostředí

  • snaha o udržení nezávadných a vhodných podmínek pro život člověka
  • systém mezinárodních dohod, právních předpisů a norem, které jsou kontrolovány a vydávány nadnárodními organizacemi:
    • UNESCO
    • Světový svaz ochrany přírody
    • Evropská unie (NATURA 2000 – evropská koncepce ochrany přírody)
  • ochrana specifických oblastí životního prostředí:
  • druhová ochrana:
    • chránění jednotlivých druhů (Červená kniha ohrožených druhů), druhy není možné ohrožovat, chytat…
    • ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené druhy
  • územní ochrana:
  • ochrana územních celků
  • nejstarší – Yellowstonský národní park, Joshua Tree National Park Sequoia and Kings Canyon National Parks, Yosemite National Park

Hmotnostní a objemový zlomek

                Hmotnostní zlomek: pro výpočet procentuálního zastoupení pevné látky v roztoku

  • wA = mA/mO
  • <0;1>                   0 (žádná rozpuštěná látka – 0%), 1 (jen pevná látka – 100%)
  • bezrozměrná veličina

Objemový zlomek: pro výpočet procentuálního zastoupení kapaliny v roztoku

  • ϕA = VA/VO
  • <0;1>                   0 (pouze rozpouštědlo), 1 (pouze kapalina)
  • 1ml = 1cm3, 1l = 1dm3
  • bezrozměrná veličina