Reklama:

Německy psaná česká literatura

 

- autoři jsou většinou Židé žijící v Praze – ghetto, němčina jako úřední jazyk => píší německy FRANZ KAFKA (1883-1924)

- narozen na Starém Městě, vystudoval práva, pracuje v pojišťovně, zemřel na TBC
- ke svému dílu kritický – chtěl, aby bylo po smrti spáleno, Max Brod ho vydal
- EXPERIMENTÁLNÍ LITERATURA – postavy nemají celá jména, nepoužívá přesnou interpunkci
- varování před zmechanizovaným životem a byrokracií, předzvěst nacismu, politických procesů - depresivní, expresionismus
- zachovaly se jeho deníky a dopisy

  • PROCES – nedokončený román; Josef K. je v den 30. narozenin zatčen, veden proti němu proces na svobodě - neví proč, v den 31. narozenin ho zapíchli jako psa, předzvěst politických procesů

  • ZÁMEK – román; kritika byrokracie

  • PROMĚNA – povídka; přeměna člověka v brouka, rodina se ho štítí, chce zemřít

  • NEZVĚSTNÝ (AMERIKA) - román, syna se zřekne rodina, vypovězen do Ameriky, společensky upadá, hledá místo v životě

    GUSTAV MEYRINK (1868-1932) - sklon k mystickým a orientálním vědám, vytváří kult magické a mystické Prahy GOLEM – román, popis starého židovského ghetta

    FRANZ WERFEL (1890-1945) - tíhne ke křesťanství, romány mají mravní podtext PÍSEŇ O BERNARDETĚ – o Lurdském zázraku

    EGON ERWIN KISCH (1885-1948) - „zuřivý reportér“ – reportáže z celého světa, komunista

    • PRAŽSKÁ DOBRODRUŽSTVÍ – povídky z pražského prostředí

    • PŘISTÁNÍ V AUSTRÁLII - reportáže

    • NANEBEVSTOUPENÍ TONKY ŠIBENICE – drama o prostitutce