Základní pojmy, molekulární genetika, genetika bunky
Základní genetické pojmy
- Genetika = věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů
- Dědičnost (heredita) je schopnost rodičovských organismů předávat své vlastnosti v podobě vloh svým potomkům
- způsobuje podobnost
- způsobuje rozmanitost
Proměnlivost (variabilita) = schopnost organ.měnit své vlastnosti v závislosti na prostředí
Geny:
Gen = dědičná vloha = informace pro utvoření určité vlastnosti organismu
- Z rodičů na potomky
- Gen je úsek DNA, který nese informaci o tvorbě určité bílkoviny
Exprese genu = vyjádření genet.informace uložené v DNA do fenotypového znaku
- na molekulové úrovni se uskutečňuje ve 2 stupních:
- transkripce = přepis genetické informace z DNA do m-RNA, probíhá v jádře
- translace = překlad genetické informace z pořadí nukleotidů v m-RNA do pořadí aminokyselin v polypeptidickém řetězci pomocí genetického kódu, probíhá na ribozomech
Lokus = úsek DNA obsahující 1 gen
Alela = konkrétní forma genu
- Gen může mít 1,2 nebo více alel
- V haploidní buňce je 1 alela daného genu
- V diploidní buňce jsou vždy 2 alely daného genu :
- HOMOZYGOT –stejné (AA,aa)
- HETEROZYGOT – různé (Aa)
Vztahy mezi alelami:
- ÚPLNÁ DOMINANCE A RECESIVITA = dominantní alela úplně potlačí projev recesivní
- NEÚPLNÁ DOMINANCE A RECESIVITA = dominantní alela nepotlačuje projev recesivní alely
- KODOMINACE = každá z dominantních alel v heterozygotní kombinaci (AB) se projeví v plné míře a neovlivňují se navzájem ,
- Genotyp = soubor genů v organismu
- Genom = soubor genů v 1 buňce
- Genofond = soubor genů v populaci
Znaky organismů:
Znaky = vlastnosti organismů – vznikají realizací genetické informace = expresí genů
- morfologicko-anatomické – stavba organismu
- funkční = fyziologické – fce orgánů
- psychické
Fenotyp = soubor všech znaků organismu (na základě genotypu)
Molekulární základy dědičnosti
Nukleové kyseliny( nositelky gen.inf.) DNA a RNA(u virů) :
- Složení NK
- kyselá složka – zbytky H3PO4 - zásadité složky – purinové nebo pyrimidinové fáze monosacharid – 2-deoxy-D-ribosa nebo D-ribosa
NUKLEOTID = základní stavební jednotka NK
- každý nukleotid vzniká spojením:
- cukerné složky – pentózy, DNA obsahuje 2-deoxy-D-ribózu, RNA obsahuje D-ribózu
- dusíkaté báze – je navázána na cukernou složku, 4 typy (adenin, guanin, cytosin, thymin – obsažený pouze v DNA a uracil – pouze v RNA)
- kys. trihydrogenfosforečné
REPLIKACE DNA
Při replikaci vznikají z 1 molekuly DNA 2 strukturně shodné molekuly dceřiné
- Dochází k rozvinutí a uvolnění jednotlivých řetězů dvoušroubovice DNA (zanikají vodíkové vazby mezi bázemi nukleotidových párů)
- Polynukleotidové řetězce slouží jako vzory(matrice),ke kterým se na základě komplementarity přiřazují volné nukleotidy (např. k nukleotidu ,který obsahuje adenin se přiřazuje nukleotid s thyminem apod.)
- Jednotlivé nukleotidy se mezi sebou spojují vazbami a vytvoří nový polynukleotidový řetězec,jehož pořadí nukleotidů je komplementárně určeno pořadí nukleotidů v matricovém řetězci
Z původní molekuly DNA vznikají dvě dvouřetězcové dceřiné molekuly ve které jeden řetězec pochází z původní mateřské molekuly DNA a druhý je nově vytvořený.
Ribonukleová kyselina RNA (RNK)-jednovláknová
Adenin,cytosin,guanin,uracil+ ribóza(=cukerná složka)+H3PO4
- v jádře,v ribozomech,cytoplazmě
- důležité pro tvorbu bílkovin
- důležité pro pochody v organismu
- důl. pro reprodukci rostlinných virů
Druhy RNA:
- mRNA-informační-informace o pořadí aminokyselin
- tRNA-transferová-přenos aminokyselin
- rRNA-ribozomální-tvoří stavební složku ribozomálních podjednotek
Genetický kód = představuje uložení gen.inf.v primární struktuře NK – 1 molekula aminokyseliny je kódována 3 po sobě jdoucími dusíkatými bázemi = TRIPLET neboli KODON
- 1 gen = 1 bílkovina
- Degenerovaný kód – 1 molekula aminokyseliny je kódována více triplety
- Genetický kód je univerzální = platný pro všechny organismy
- Genetický kód se většinou nepřekrývá = geny jsou seřazeny za sebou – každý nukleotid je součástí jediného kodónu
Rozdělení genů:
- strukturní – podle nich se tvoří mediátorová RNA a následně bílkoviny → znaky organismu
- regulační - podle nich vytvořené bílkoviny ovlivňují výraznost strukturních genů
regulují aktivitu str.genů podle potřeb buňky (diferenciace buňek)
- geny pro RNA – řídí syntézu rRNA a tRNA
Genetika prokaryotické buňky
- nemá typické jádro
- jadernou hmotu představuje 1 cyklická DNA
Nukleoid – 1 cyklická DNA – několik tisíc genů
- představuje 1 chromozom – haploidní počet , mitoticky se nedělí
- v buňce pouze 1 alela genu (každý gen tvořen 1 alelou)→ projeví se vždy ve fenotypu
- několik genů,které spolu fčně souvisí(tvoří souvislou řadu) = operon- je tvořen
- ? = oblast v níž je zahajována syntéza mRNA
- operačním genem
- strukturními geny →jsou přepisovány do 1 molekuly mRNA = polygenní = geny 1 operonu kodují enzymy zabezpečující určitý metabolický řetězec
Replikace DNA probíhá z jednoho místa a šíří se oběma směry,uzavírá kruh.
Plazmidy = menší kruhové molekuly DNA v cytoplazmě buněk bakterií
- v genovém inženýrství jako vektory = dopravci genů z jendé buňky do jiné
- nesou doplňkovou genet.informaci,1 nebo více genů
- replikují se nezávisle na hlavním chromozomu
- proměnlivé, do jejich struktury se začleňují snadno jiné geny
- mohou se začleňovat do hlavního chromozomu a snadno se z něho vyčlenit
- přenášet do jiných bakterií
- obsahují geny podmiňující rezistenci bakterií vůči antibiotikům + geny,které rozhodují o patogenitě bakterií
Změna gen.informací u prokaryot:
Kromě mutací se uplatňuje
- transformace – vstup krátkého úseku DNA do buňky
- transdukce – vniknutí DNA do buňky prostřednictvím viru (část DNA jiné prok.b. ,kterou virus zabudoval do své struktury omylem)
- konjugace – vniknutí konjugativního plazmidu do buňky prostřednictvím speciální fimbrie
Genetika eukaryotické buňky
- Jaderná DNA- zásadní význam
- Mimojaderná – plastidy,mitochondrie,cytoplazma
Jaderná DNA
- jaderný genom je rozdělen do určitého počtu chromozomů,na stavbě se podílejí→DNA + histony
- rozdělena na lineární segmenty – tvorba chromozomů → 1segment DNA=1 chromozom
Stavba chromozomu:
- 1 molekula DNA a komplex bílkovin (histonů)
- Komplex DNA a proteiny =chromatin
- V s-fázi b.cyklu dochází ke zdvojení DNA ,v době dělení b.je chromozom tvořen 2 stejnými částmi-chromatidami
Počet chromozomů:
- Dán druhem organismu – pro každý druh organismu je charakteristický a konstantní 1 sada chromozomů v jádře ( v gametách) = haploidní počet ( 1n) = chromozomy se geneticky liší = heterologní chromozomy
- 2sady chromozomů v jádře = diploidní počet (2n) = tvoří páry homologiích chromozomů = nesou stejné geny= homologní
- V jádře tělní buňky jsou vždy dvojice zcela stejné,mají stejný tvar,velikost a obsahují stejné geny(jeden pochází z buňky samčí,druhý z b. samičí)
- Somatické chromozomy = autozomy
- Obsahují geny určující vlastnosti organismu kromě pohlaví
- Značí se čísly
- Tvoří homologní páry
- Pohlavní chromozomy = gonozomy
- Určují pohlaví jedince a nesou i jiné geny
- Značí se X,Y
- Netvoří homologií páry – jsou heterologní
Počet + tvar(soubor) chromozomů v jádře = Karyotyp
Geny jsou v chromozomech lineárně uspořádány,nepřekrývají se,každý gen má v chrom. místo= lokus, vzdálenost mezi geny se udává v manganech
- V týž lokusech jsou vždy týž geny a to bud ve formě alel stejné nebo různé kvality
1 gen = 1 molekula RNA monogenní
Úseky DNA se dělí na introny a exony: při transkripci se přepisují obojí do struktury mRNA, ta se dále upravuje – interny se oddělí a translace se dále účastní jen exony.
Každá b.obsahuje kompletní genom.výbavu→prostřednictvím chromozomů předáváno dceřinným buňkám
- při nepřímém jaderném dělení (mitóze) se předává soubor chromozom.genů nezměněný
- při pohl.rozmnožování se tvoří pohl.b. = gamety→podstatou gametogeneze je redukční jaderné dělení (meióza)→dochází k rozchodu homologiích párů chromozomů do vznikajících pohl.buněk = SEGREGACE
- + crossing over = homologní chrom.si vymění části svých chromatid→ tím se uskutečňuje rekombinace vloh