Prvoci

Protozoologie = věda, která zkoumá prvoky

Charakteristika prvoků:

 eukaryotické organismy, tělo tvořeno 1 buňkou, z 90% vodou

 nejvíce se jim daří v teplém prostředí

 rozšířeni kosmopolitně = po celém světě

 mikroskopické rozměry, asi 60 000 druhů

 Vyživují se: heterotrofně (rozkládajícími se organickými látkami)

                    výjimkou fotosyntetizující prvoci (v buňkách mají asimilační barviva)

                    hodně parazitů = potřebné látky získávají z těla hostitele

 někteří prvoci mají horninotvorný význam – ti, kteří si vytvářejí schránky

Stavba těla

Tvořeno 1 buňkou, vnitřní prostředí vyplňuje cytoplazma-bezbarvá

1)ektoplazma = blíž k okraji, má větší hustotu

2)entoplazma = uvnitř, má zrnitou strukturu, jsou zde membránové struktury

Na povrchu prvoků je tuhá blanka pelikula (bičíkovci, nálevníci)

Organely = zajišťují prvokům základní životní funkce

Druhy organel

1)organely oporné a ochranné

Pelikula = tuhá blanka na povrchu

Schránky, cysty = je to určité stádium,ve kterém je prvok uzavřen a přečkává nepříznivé podmínky, mohou se i v cystě rozšiřovat do okolí

2)organely pohybové

Bičíky, brvy, panožky (pseudopodie) = vychlípeniny cytoplazmatické membrány

3)organely trávicí

Trávicí vakuoly, buněčná ústka a buněčná řiť, vytvářejí si prvoci, kteří se vyživují heterotrofně

4)organely vylučovací a osmoregulační

Pulzující vakuoly = u sladkovodních prvoků

vylučování přebytečné vody

5)organely smyslové

Prvoci dokáží reagovat na podněty z vnějšího prostředí

Stigma = slouží k vnímání světla

Neuromotorický aparát = koordinuje pohyb brv

6) organely rozmnožovací

Dělení buněčného jádra probíhá mitotickým dělením

1)nepohlavní rozmnožování (většina prvoků)

-příčné dělení, podélné dělení

-pučení

-schizogonie = rozdělení mateřské buňky ne vetší počet dceřiných buněk

2)pohlavní rozmnožování

-kopulace = 2 jedinci představují pohlavní buňky, vzájemně splynou = zygota,

  dále sporogonie (tvoří spory)

-konjugace = (spájení)2 buňky se dočasně spojí a vymění si hmoty mikronukleonů,

  dále dělení

střídá-li se schizogonie s rozmnožováním pohlavním, vytváří se po splynutí spory

a nepohlavním rozpadem spor vznikají infekční stádia, napadají nové hostitele

pohlavní rozmnožování je u prvoků zřídka, protože to je mladší způsob rozmnožování

po oplození dochází k dočasnému zastavení vývoje encystace

u dírkonožců a mřížovců- rodozměna( střídání pohlavní a nepohlavní generace)

 Systém prvoků

 Kmen : Bičíkovci

Charakteristickým znakem je bičík, protáhlé tělo uloženo v pelikule, neobsahují chlorofyl

vyživují se heterotrofně, látky přijímají celým svým povrchem těla nebo fagocytózou

v nepříznivých podmínkách tvoří cysty

zástupci:

trypanosoma spavičná

parazit, původce spavé nemoci, v tropických oblastech (J Afrika)

protáhlé vřetenovité tělo, kolem buňky undulující membrána, která se při pohybu mění

orgánem pohybu je bičík, přenašečem tohoto prvoka je moucha tse-tse (bodalka),

která se živý krví

prvok se pomnoží v jejím zažívacím traktu a pak jde do slinných žláz a svým bodnutím ho přenese

tento parazit parazituje v krevní plazmě, lymfě a mozkomíšním moku

nemoc se projevuje: zduření mízních uzlin, vysoké teploty, potí se, silné bolesti hlavy,

oteklá oční víčka, oteklé končetiny, intenzivní záněty kůže, vysoká tepová frekvence

-když se neléčí: nemluví, nechodí, usne a umře

Prevence: likvidace much tse-tse

Bičenka poševní

v důsledku promiskuity, její výskyt je poměrně rozšířený

způsobuje onemocnění trichomoniáza

projevuje se:úporné záněty močových cest, hnisavý výtok z pochvy, přenos pohlavním stykem-přenašečem jsou muži, kteří příznaky netrpí

lamblie střevní

v tenkém střevě člověka, udržuje se pomocí velké přísavky, při průjmech a katarech střev

rozšiřuje se v cystě a pak se dostává z výkalů do těla, šíří se mouchami a pitnou vodou

výsledkem: teploty a záněty tenkého střeva

trubénka haeckelova

vytváří kolonie, je sladkovodní ve stojatých vodách, živý se bakteriemi nebo rozkládajícími se organickými látkami

Kmen:Kořenonožci

mají proměnlivý tvar, který jim umožňuje vytvářet charakteristické pohybové organely = panožky-přijímají potravu

fagocytózou se pohybují

trávení probíhá v potravních vakuolách

někteří si vytvářejí schránky, rozmnožují se dělením

a) měňavky

nevytvářejí si schránky

měňavka zemní = vlhké prostředí, mezi mechy, kuželovité panoženky

měňavka úplavičná (nemoc špinavých rukou), ve střevech člověka, způsobuje průjmy, infekční onemocnění

panoženka měňavkovitá =v bahně stojatých vod, pohybuje se pomocí bičíku, potravu přijímá panožkami

b) krytenky

sladkovodní prvoci, chitinové schránky s nalepenými zrníčky písku

štítovka, rozlitka

c) dírkonošci

mořští kořenonožci, schránky z uhličitanu vápenatého, více komůrkovité schránky, spirálovitého tvaru, mají v nich drobné dírky (otvůrky), kterými prochází drobné nitkovité panožky, ze schránek se vytvářejí horniny (když prvok umře)

Kmen:Paprskovci

vytvářejí si panožku s vnitřním osním vláknem

jsou to predátoři, sladkovodní nebo mořští, loví bakterie nebo jiné prvoky

a) slunivky

v rašeliništích, mají kulovité tělo, ukryti ve schránce z oxidu křemičitého nebo chitinu

ze schránky vystupují tenké panožky

b) mřížovci

nejhezčí prvoci součástí planktonu, mořští, vnitřní schránky z chitinu a vnější z oxidu křemičitého, v teplejších mořích

schránky pak klesají na dno = rádioláriové bahno (významný činitel horninotvorný útvar)

schránky vytvářejí mřížku

Kmen:Výtrusovci

osmotrofní endoparazité bezobratlých i obratlovců, žijí v buňkách nebo tělních dutinách hostitelů, jsou původci těžkých onemocnění u člověka i zvířat,

ve vývoji střídají hostitele a generace pohlavní a nepohlavní

v hostiteli ve kterém probíhá pohlavní rozmnožování = hlavní hostitel

a) třída: Hromadinky

ve střevech, v tělní dutině červů, členovců a některých pláštěnců

b) třída: Krvinkovky

napadají červené krvinky obratlovců, v bažinatých oblastech, pomnoží se schizogonií

Zimnička (čtyřdenní, třídenní)

původce malárie, přenašečem je samička komára z rodu Anopheles, v jejichij slinných žlázách se krvinkovky pomnoží a při bodnutí se dostanou do těla člověka,

v krvinkách se pomnoží a dostanou se do plazmy, kde vylučují toxické látky a způsobují proto malarická záchvaty (vysoké horečky a následné zimnice)

lék: alkaloid z kůry chininovníku (chinin), chemický boj

c) třída: Kokcidie

napadají střeva, ledviny, játra obratlovců a způsobují tzv. kokcidiozy

Kokcidie jaterní

způsobuje hnisavé záněty jater a žlučovodů u králíků a zajíců (u mláďat)

projevy: nežerou, mají naježenou srst, nepohybují se

gamety se spojí kopulací a vniká zygota (oocyta) obsaženy v bobcích

oocysta se mění v generaci nepohlavní na vzduchu mimo hostitele = spory, které nakazí dalšího hostitele

Toxoplazma gondii

parazituje na bílých krvinkách, je přenosná ze zvířat (koček) na člověka

žije v jejich zažívacím traktu, způsobuje nemoc toxoplazmózu

projevuje se: dlouhodobé teploty, zduření mízních uzlin, bolesti kloubů a svalů

velice nebezpečná pro těhotné ženy – může dojít poškození plodu (mozku a očí)

Kmen: Hlenky

prvoci houbovitého charakteru

1)myxaméby = nemají bičík, haploidní buňky, pohyb pomocí panožek

2)myxamonády = mají bičíky 2 a stejné délky, haploidní b. = rejdivé výtrusy (zoospory)

rozmnožují se:dělením

živý se:bakteriemi nebo saprofyticky( organické z odumřelých těl)

vyskytují se jednotlivě nebo vytvářejí shluky (mnohojaderné plazmodium) tam předchází

pohlavní proces splývají 2 myxaméby a nebo 2 myxomonády

nejdříve dochází ke splynutí jejich plazmy a pak splývají jejich jádra a vzniká zygota,

která se pohybují amébovitě, sloučením zygot vzniká mnohobuněčné plazmodium, které je nepřehrádkované, vznikají haploidní výtrusy (meiózou), s plazmodia se vyvíjejí výtrusnice

Kmen: Nádorovky

parazitické organismy, napadají buňky řas nebo cévnatých rostlin

vyskytují se ve formě mnohojaderné cytoplazmy (paraplazmodium)

napadená buňka se zvětší nebo pomnoží – v důsledku toho nádoru

napadá čeleď brukvovitých

napadají kořenové buňky, vznikají nádorovité kořeny (kapusta, zelí,…)

zástupce: Nádorovka kapustová

Kmen: Nálevníci

povrch pokrytý brvami, patří mezi nejsložitější prvoky

nejznámější zástupce: Trepka velká

má nesouměrné tělo, v zadní části zúžené

má buněčná ústka, buněčný hltan a buněčnou řiť

obsahuje 2 pukující vakuoly, mají osmoregulační funkci = vyrovnávají osmotický tlak

neuromotorický aparát řídí koordinaci brv

živí se bakteriemi, potravu přijímají buněčnými ústky

buněčný hltan = potrava uzavřena do potravních vakuol, které cirkulují po těla, tomu se říká cyklona

má 2 jádra:větší = makronukleus (vegetativní)

                  menší = mikronuklaus (rozmnožovací funkce)

rozmnožování trepky velké:

2 typy (konjuganty) se k sobě přitisknou buněčnými ústky

Makronukleus se rozpadá a mikronukleus se dvakrát rozdělí, v každém nově vzniklém jedinci vzniknou 4 jádra, 3 z nich degenerují a to čtvrté se rozdělí redukčně na 2 haploidní jádra

1)migratorní jádro = má funkci samčí

2)stacionární jádro = má funkci samičí

Migratorní jádra si mezi sebou vymění části cytoplazmy, přejdou přes partnerského konjugantase stacionárním jádrem vzniká synkaron, zhruba po 15hodinách se konjuganty oddělí po oddělení jdouí 3 jaderná dělení po sobě = 4 makreonukleidů a 4 mikronukleů

3 mikronuklei degenerují, 4 se mitoticky rozdělí = příčné dělení exkonjugantů

dělení mikronuleů a následné příčné dělení se opakuje, takže vznikají 4 a 4 jedinci

Další zástupci:

Chobotěnka husí = lahvovité protáhlé tělo

Slávinka obecná = zploštělé tělo, vyskytuje se na povrchu vodních rostlin

Mrskavka modrá = modro-zelená barva, nálevkovitý tvar (trychtýřek)

Bachořci = v bachoru u přežvýkavců (část žaludku), pomáhají jim štěpit celulózu

Rournatky = v mládí pohyblivé, pomocí brv, pak přisedají k podkladu, vytvářejí si savé rourky, které nasavájí potravu

probíhá u nich jenom příčné dělení

Kmen: Krásnoočka

sladkovodní prvoci, ve stojatých vodách, které jsou silně znečištěné

tvoří zelený povlak na dně a na povrchu vod

obsahují chloroplasty:získávají je sekundárně = endosymbiózou zelených řas

vyživují se mixotrofně, zdroj vitamínu C02 (organické l., oxid uhličitý)

i heterotrofně = zbylé, které nemají chlorofyl, nebo když nesvítí slunce

jejich povrch kryje pelikula, obsahují stigmu ,která reaguje na světlo (má červenou barvu)

je umístěna při bázi bičíku, vyvolává fototaktické pohyby (jde za světlem)

zástupci:Krásnoočko zelené, Krásnoočko krvavé (červená barvivo je dominantní)

na povrchu vody tvoří červené fleky

Kmen: Obrněnky

Vznikají destičky na povrchu těla, má 2 bičíky stejné délky

vyrůstají z centrální prohlubně buňky

některé obsahují chloroplasty = mixotrofní výživa Co2

ti co nemají chloroplasty, se vyživují hemoheterotrofně

jsou i saprofité, parazité nebo se vyživují fagocytózou

díky chloroplastům mají chlorofyl A-C, ale i jiná barviva = karoteny, xantofyly

zásobní látkou je škrob, v některých buňkách je přítomná stigma

jejich buňky jsou pokryty plochými měchýřky – pod plazmatickou membránou

vyplněny tekutinou nebo obsahují celulózní destičky (tam vznikají)

většina zástupců žije v moři, někteří světélkují, jiné jsou toxické

když se přemnoží, dochází k ohrožení populace ryb

jsou i sladkovodní druhy

zástupce:Trojrožem = je součástí planktonu