Reklama:
Opěrná pohybová soustava člověka
21.OBECNÁ STAVBA KOSTÍ
-okostice - vazivová blána - kryje povrch kostí (PERIOSTERUM)
-umožňuje růst kostí do šířky a hojení kostních zlomenin
-dobře zásobená cévami a nervy
-podílí se na vedení kostní bolesti
-kompakta – tuhá trubicovitá vrstva, zajišťují pevnost a pružnost kosti
-spongióza – další vrstva – houbovitá kostní tkáň
-architektonikum kosti – uspořádání kompakty a spongiózy
-kostní trámce – architektonikum spongiózy – zajišťují pevnost
-kostní lamely – architektonikum kompakty – buď ploché nebo soustředěné uspořádání
-ve střední části kompakty jsou lamely – vytváří vrstvy podle centrálního kanálku kterým v kosti procházejí nervy
-kostní dřeň (medulla ossium) - vyplňuje dřeňové dutiny u dlouhých kostí
- je tvořena jemnou sítí vazivových buněk, vláken a sítí cév, v mladém věku je červená a tvoří červené krvinky, při stárnutí je dřeň nahrazována tukovou tkání a mění se ve žlutou kostní dřeň
- hrudní kost, obratle a žebra si ve stáří uchovávají kostní dřeň červenou
-osifikace - vznik kostí – 1)na vazivovém podkladu lebka a klíční kost
2)na podkladě chrupavky vzniká většina ostatních kostí
- osifikace probíhá z povrchu chrupavky a z malých ostrůvků, které jsou uloženy na konci a uprostřed kosti
POPIS KOSTRY
-při popisu kostry používáme základní pojmy, které se opakují a z nich vycházejí i anatomické názvy
-dělí se na názvy označující vyvýšeniny plochy a prohlubně
a)vyvýšeniny – hrboly, hrbolatiny, hlavice, výčnělky, drsnatina, kotníky, chocholík, processus, čáry
b)prohlubně – jamka, jáma
-kostra se skládá z kostry končetin, hlavy a hrudníku
KOSTRA HRUDNÍKU
-páteř, žebra a hrudní kost
PÁTEŘ
-páteř tvoří kostru těla, oporné funkce, skládá se z obratlů kterých je 33-34
-zajišťuje stabilitu, pevnost a omezenou pohyblivost těla, ochrana míchy(páteřní kanál)
OBRATLE
-počty jednotlivých obratlů – 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 3-5 kostrčních
-obratel se skládá z těla, oblouku a výběžků obratle
Spoje mezi jednotlivými obratli:
a)meziobratlové ploténky (disci intervertebrales)
-jsou to chrupavčité destičky mezi těly obratlů
-jsou různě vysoké, nejvyšší mezibederními obratli a nejnižší mezi krčními obratli
b)vazy
-spojují těla obratlů a výběžky a zabraňují posunu obratlů
c)meziobratlové klouby
-pohyblivá spojení, součet drobných posunů se sčítá a vzniká výsledný pohyb
-páteř má dvojí esovité zakřivení – pružnost
-vyklenutí páteře směrem dozadu – kyfóza
-vyklenutí - hrudní kyfóza
- křížová kyfóza
- vyklenutí páteře směrem dopředu – lordóza –bederní lordóza, krční lordóza
KOSTRA HRUDNÍKU
Žebra (costae)
-protáhlé, oploštělé a obloukovitě zahnuté kosti
-jsou různě dlouhá - nejkratší je 1. pár žeber
- nejdelší je 7. a 8. pár žeber
-žebra jsou vzadu hlavicí připojeny k páteři
-většina žeber je připojena chrupavkou ke kosti hrudní
-máme 12 párů žeber
-1. až 7. pár jsou žebra pravá (costae verae) – tato žebra se chrupavkou připojují ke kosti hrudní
-8. až 10. pár žeber jsou žebra nepravá (costae spuriae) – tato žebra se chrupavkou připojují k 7. páru žeber
-11. až 12. pár žeber jsou žebra volná (costae fluctuantes) – nepřipojují se chrupavkou
Kost hrudní (sternum)
-kost plochá
-v horní části se připojuje kost klíční
-skládá se ze 3 částí – rukojeť(manumbrium), tělo(corpus) a mečovitý výběžek(processus xiphoideus)
-hrudník (torax)
-hrudník je zepředu a zezadu oploštělý
-kostra hrudníku tvoří kostěný podklad pro hrudník
-pohyby hrudníku umožňují dýchání, chrání plíce a srdce
KOSTRA HLAVY
Lebka (cranium)
-tvoří ji mozková část lebky (neurocranium) a obličejová část lebky (splanchocranium)
-je to pevná schránka chránící mozek a některé smyslové orgány
-je oporou pro začátek dýchacího a trávicího ústrojí
-mozková část lebky vzniká částečně z vaziva – klenba lební, a z části vzniká z chrupavky – spodina lební
-obličejová část vzniká taky z chrupavky
-z chrupavčitých základů vznikají jazylka, štítná chrupavka a sluchové kůstky středního ucha
-lebka je tvořena velkým počtem kostí, mnohé z nich jsou párové a mezi sebou jsou spojeny švy, pouze kloubně se připojuje dolní čelist
Mozková část lebky
-ochranný obal mozku – klenba lební a spodina lední
-skládá se z - kost týlní
- kost klínová
- kost čelní
- kost čichová
- kost spánková
Kost týlní (os occipitale)
-ve spodní části se nachází týlní otvor – foramen magnum – po stranách otvoru jsou hrboly pro kloubní spojení s 1. krčním obratlem
Kost klínová (os sphenoidale)
-z kosti klínové vybíhají 2 křídla – malé a velké
-na její vnitřní bázi vytváří její tělo tzv. turecké sedlo, ve kterém je umístěn podvěsek mozkový, je spojena s dutinou nosní
Kost čelní (os frontale)
-tvoří podklad čelní a stropy očnic
-na přechodu čela a očnic jsou tzv. nadoboční oblouky
-ve spodní části čela je velká párová dutina – sinus frontalis
Kost čichová (os ethmoidale)
-z několika částí a pouze dírkovaná ploténka je mezi kostmi tvořícími hlavovou část lebky
Kost spánková (os temporale)
-kost párová
-z několika částí - kost skalní . pyramida (os petrosum/pars pyramidalis), výběžek bradavkový (procesus mastoideus), výběžek bodcovitý (proc. styloideus), kost bubínková (pars tympanica), kloubní jamka mandibuly a výběžek lícní
-uzavírá dutinu lední ze strany a zespoda
Kosti temenní
-párová kost ve tvaru čtyřhranné misky
OBLIČEJOVÁ ČÁST LEBKY
-kosti obličejové části (splanchnocranium, viscerocranium) obklopují začátek trávicího a dýchacího ústrojí, obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky
2 kosti horní čelisti (maxila): maxila sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum), hlavním podladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku
2 kosti lícní (os zygomaticum): společně s proc. zygomaticus kosti spánkové vytváří tzv. jařmový oblouk (pons zygomaticus) jednou svojí plochou vytváří část stěny orbity (facies orbitalis) a jednou (facies lateralis) vytváří líc, přičemž její tvar i velikost je individuální a podílí se na celkovém výrazu tváře
2 kosti nosní (os nasale): představují dvě stříškovitě k sobě postavené kůstky, jejichž velikost je individuální, tvoří kostěný podklad nosu
2 kosti slzní (os lacrimale): párová kost obsahující otisk slzního váčku (fossa saci lacrimalis)
Nosní skořepy: 2 horní skořepy nosní, střední skořepy nosní, 2 dolní skořepy nosní
-2 patrové kosti (os pallatum): má dvě lamely ve tvaru písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra
-dolní čelist (Mandibula)
-kost radličná (Vomer): je svisle postavená plochá kost, tvoří část nosní přepážky.
-růst lebky zajišťují fontanely
KOSTRA KONČETIN
-skládá se z kostry horních a dolních končetin
Kostra horní končetiny
-z pletence a volné končetiny
-díky kloubům na horní končetině se ruka může pohybovat všemi směry
-pletenec - klíční kost + lopatka
- díky pletenci je horní končetina připojena k trupu
-klíční kost (clavivula) - mírně esovitě zahnutá 12-16 cm.
- kloubně se připojuje k rukojeti kosti hrudní a k nadpažku (acromion), který je součástí lopatky
-lopatka (scapula) - plochá, trojúhelníkovitá
- vnitřní strana kterou se lopatka přikládá k žebru je vyhloubená
- trn lopatky (spina scapulae)
Kostra volné horní končetiny
Kost pažní (humerus)
-dlouhá kost – horní část zakončena polokulovitou hlavicí – spoj s lopatkou – malý a velký hrbol – na ně se upínají svaly
Kost vřetení
-na palcové straně – radius
-spodní konec – rozšířený – bodcovitý výběžek (precessus styloideus)
Kost loketní
- na malíkové straně
- výběžek kosti loketní (olecranon)
Kostra zápěstí (ossa carpi) carpus
-tvořena 8 drobnými kůstkami – 2 řady po 4 a jsou spojeny drobnými klouby
-1. řada je kloubně spojena s předloktím
-2. řada je spojena s kostmi záprstními
Kostra záprstí (ossa metacarpalia) metacarpus
-horní rozšířené konce jsou napojené na zápěstí a spodní na články prstů
Kostra prstů
-tvořena články prstů (phalanges)
-jednotlivé články kloubně spojeny
Kostra dolní končetiny
-skládá se z pletence pánevního a volné dolní končetiny
Pletenec pánevní
-skládá se z kosti křížové, 2 kostí pánevních a kostrči
-vytváří kruh pánevních kostí – pospojovány křížokyčelním kloubem a chrupavčitou sponou
-význam – opora, ochrana – zasahuje tam část břišních a pánevních orgánů které jsou uloženy v oblasti malé pánve – pohlavní orgány, děloha, vaječníky
-ženská pánev je širší a prostornější, mužská užší a strmější
Kost pánevní (os coxae)
-vzniká srůstem 3 kostí – kyčelní sedací, a stydké
Kost kyčelní (os ilium)
-plochá, lopatovitá
-lopata kosti kyčelní – vybíhá v ostrý hřeben a ten vybíhá v trn kosti kyčelní
Kost sedací (os ischii)
-spodní část tvoří sedací hrbol
Kost stydká (os pubis)
-dohromady se sedací kostí uzavírá otvor pánevní kosti – bývá vyplněn vazivem a svaly
Kost stehenní (femur)
-nemohutnější dlouhá kost
-horní konec zakončen hlavicí, která zapadá do acetabula – spojeno krčkem
-pod krčkem je kostěný výběžek – velký chocholík (trochanter)
-nad krčkem je malý chocholík
-na malý a velký chocholík se upínají mohutné hýžďové svaly
-ve spodu se rozšiřuje do 2 kloubních hrbolů
Kost holenní (tibia)
-tvoří bérec, je na palcové straně, má trojboké tělo
-horní část se rozšiřuje ve 2 kloubní hrboly – kondily
-spodní část vybíhá ve vnitřní kotník
Kost lýtková (fibula)
-štíhlá a často se láme, na malíkové straně bérce
-dolní konec vybíhá v zevní kotník
Kosti nártní – 5 kostí
Kosti zánártní – 7 kostí
Články prstů - 13
SPOJENÍ KOSTÍ
Pevné spojení
-dochází k němu tam kde kosti chrání orgány
a)chrupavkou (synchrondrosis)
-spojení sponou stydkou
-spojení žebra a kosti hrudní
b)vazivem (syndesmosis)
-švy na lebce
c)srůstem kostí (chrondrosis synostosis)
-kost pánevní – vzniká srůstem 3 kostí – kosti kyčelní, sedací a stydké
Pohyblivé spojení
-kloubní – zajišťuje pohyblivost kostí
-styk 2 a více kostí
-kloub (articulacio)
-stavba kloubu – kloubní plocha, kloubní dutina a kloubní pouzdro
Kloubní plochy
-hlavice – vyklenutá část kosti , zapadá do jamky a obě jsou potaženy sklovitou hmotou
-chrupavka je vyživována synoviální tekutinou
-v některých kloubech mohou být mezi hlavicí a jamkou vloženy nitrokloubní chrupavčité destičky
Kloubní pouzdro
a)z vrstvy vazivové – pevnější vnější obal – v místech největšího namáhání spojeno vazy (ligamenta)
b)ze synoviální výstélky – tenká blanka, která vystýlá kloubní dutinu a produkuje synoviální tekutinu
-kloubní pouzdro je dobře prokrveno a inervováno
-třídění kloubů – 1)tvar kloubu - kulovitý kloub – ramenní, kyčelní
- vejčitý kloub – proximální ruční
- sedlový – kloub palce
- válcový – loketní kloub
- radio-ulnární – čepový
2)podle počtu kostí - jednoduché – styk 2 kostí
- složené - styk více jak 2 kostí
Klouby horní končetiny
-ramenní kloub (artikulacio humeri)
-spojení lopatky s kostí pažní
-patří mezi nejpohyblivější klouby
-loketní kloub (cubiti)
-vřeteno – zápěstí – předloktí s 1. řadou zápěstních kůstek
Klouby dolní končetiny
-kloub kyčelní (articulatio coxe) – provádí se abdukce a addukce, flexe a extanze
-kloub kolenní (articulatio genus) – nejmohutnější a nejsložitější kloub na lidském těle, přední stranu tvoří češka, 2 menisky
-kloubní pouzdro je spojeno vazy – flexe, extanze a rotace
-kloub hlezenní (articulatio talocruralis) – spojení kostí bérce a kostmi zanártními
SVALOVÁ SOUSTAVA
-tvoří ji svaly příčně pruhované neboli svaly kosterní – umožňují pohyb
-tvoří asi 35% celkové hmotnosti těla
-všechny svaly na těle – svalstvo
-stavba svalu - svalové bříško (center)
-šlacha (tendo)
-základní stavební jednotkou svalu je svalové vlákno (myofibrily)
-kontrastní jednotkou jsou miofibrily
-svalové vlákno je ohraničeno membránou – sarkolema
-svalová vlákna jsou sdružena do snopečků ohraničených vazivem
-povrch svalového bříška je kryt vazivovou blánou, která je silná, pevná a pružná – povázka (facie)
-šlachy se pevně připojují ke kostem a tvoří začátek a konec svalů
-šlacha je tvořena kolagenními vlákny – drží je pohromadě řídké vazivo
-chemické složení svalu - 75% voda
-24%organické látky
-1% látky anorganické
.-ve složení svalu převažují bílkoviny – albuminy, globuliny, myoglobin
-aktin, myosám – součástí myofibril
-myoglobin zásobuje svaly kyslíkem při svalovém vypětí, podobná fce a struktura jako myoglobin
-fosfáty – ve formě ATP a glykogen - zdroj energie
-kyselina mléčná – vzniká při svalovém vypětí
-minerály – Na, Ca, Mg, K, P
Fyzikální a fyziologické vlastnosti svalů
-jsou pružné a pevné
-dráždivé – podnětem pro podráždění jsou nervové vzruchy, ty přivádějí motorická nervová vlákna – vzruchy jsou přenášeny na nervosvalové ploténky
-reakce svalu na podráždění je stah svalu – kontrakce
-prahové podměty – nervový podnět, který způsobí smrštění svalu, má určitou intenzitu
-v izotonické fázi sval vykonává pohyb
Inervace svalů
-svaly jsou inervovány míšními a mozkovými nervy
-funkční jednotkou svalu je motorická jednotka – soubor svalových vláken patřících k jednomu neuronu
-aby sval mohl pracovat musí ho zásobovat mozek a CNS
-neuron se skládá se z buňky a axonu dlouhý výběžek – větví se a končí nervosvalovou ploténkou = jednoduchá synapse
-ke kontrakci a uvolnění svaly potřebují velké množství kyslíku
-zdroj energie pro svaly je cukr, který se štěpí na teplo, které se při činnosti svalu uvolňuje
-poruchy svalu vznikají jeho nečinností
-plegie – ochrnutí svalu
-paréza – částečné ochrnutí
-hyperkynéza – mimovolný pohyb – chorobný - třes – tremor
-spazmy – křeče – záchvatové nebo dlouhodobé
-tiky
Svaly hlavy
1)svaly mimické – začátky na kosti a konce v kůži
2)svaly žvýkací
Svaly mimické
-podílejí se na výrazu obličeje, zužují nebo uzavírají oči, ústa a dýchací a trávicí soustavy
-podílejí se na růstu a vývoji horní čelisti a dolní čelisti a na růstu a formování zubů
-sval čelní – smršťují čelo a zvedají obočí
-sval týlní – vypíná vrásky na čele
-kruhový sval oční – musculus orbicularis oculi
-kruhový sval ústní – musculus orbicularis oris – tvoří svalový podklad horního a dolního rtu a uzavírá ústní štěrbinu
-sval tvářový – m. buccinator – nejmohutnější mimický sval – začíná nad stoličkou a končí v koutku úst – tímto svalem prochází vývod příušní žlázy, oplošťuje tváře
-zdvihač hlavy – upíná se na rukojeť kosti hrudní, na vnitřní stranu klíční kosti a upíná se na kost spánkovou – musculus sternocleidomastoideus
-podjazykové svaly táhnou hrtan a jazylku směrem dolů
-svaly kloněné – musculi scaleni – v hlubších vrstvách – uplatňují se při pohybu hlavy – spojují krční obratel s 1. dvěma žebry jakožto pomocné dýchací svaly
-dlouhý sval hlavy – musculus longus capitis
-dlouhý sval krku – musculus longus colli
Svaly hrudníku
-jsou uloženy v několika vrstvách
-velký sval prsní - musculus pectoralis major – začíná na klíční kosti a na chrupavkách žeber a upíná se na hranu hrbolu kosti pažní
-malý sval prsní – musculus pectoralis minor
-sval podklíčkový – musculus subclavius
-svaly mezižeberní – zevní a vnitřní
-pilovitý sval přední – m. serratus anterior – začíná devíti zuby na žebrech a upíná se na lopatku – zajišťuje odtahování lopatek
-bránice - plochý sval, vyklenuje se do dutiny hrudní – mezi dutinou hrudní a břišní
- šlacha rozděluje bránici a v té části se o bránici opírá srdce
- 2 masité části – pravá a levá brániční klenba
- v bránici jsou 3 otvory – 1. otvor pro aortu, 2. otvor pro dolní dutou žílu a 3. otvor pro jícen
- při kontrakci dochází k nádechu
Svaly břicha
-přímý sval břišní – m. rectus abdominis – středem svalu prochází šlacha linea alba, která rozděluje sval na 2 poloviny
-celý sval je kryt vazivovou pochvou
-napomáhá předklonu a břišnímu lisu
-šikmý sval břišní – vnitřní a vnější – m, obliquus abdominis externus – otočení trupu do strany a internus
-jsou po stranách dutiny břišní
-tříselný vaz – nad ním je tříselný kanál
-čtyřhranný sval bederní – m. qadratus lumborum – podél bederní páteře – umožňuje napřímení a úklony v bedrech
Zádové svaly
-uloženy v několika vrstvách
-svaly na povrchu hrudní části – spojují končetiny
-trapézový sval – plochý trojúhelníkový – od výběžku krčních a hrudních obratlů ke kosti klíční, nadpažek a hřeben lopatky – při pohybu končetiny zajišťuje stabilitu lopatky
-široký sval zádový – m. latissimus dorsí – od kosti křížové a hřebenu kosti kyčelní a upíná se na hrbolku kosti pažní – umožňuje pronaci, zapažení a připažení
-zadní pilovité svaly – podporují dýchání
-vzpřimovače páteře – dlouhé svaly umístěné podél páteře
-dutinu břišní uzavírá dno pánevní – zdvihač řitní – m. levator ani – procházejí jím močovody a pochva a jedna část tvoří svěrač konečníku
Svaly horní končetiny
-pletenec – sval deltový - m. deltoideus – sval ramenní
- začíná na kosti klíční, nadpažku, hřebeni lopatky a upíná se na drsnatinu kosti pažní – zvedá paži na upažení
Svaly oblé:
-sval nadhřebenový – m. supraspinatus
-sval podhřebenový – m. infraspinatus
-sval podlopatkový – m. subscapularis
-dvouhlavý sval pažní – m. biceps drachi – jde přes 2 klouby
-začíná v dutině ramenního kloubu v drsnatině nad jamkou – 2. hlava začíná v hákovitém výběžku lopatky a upíná se na drsnatinu kosti vřetení – umožňuje flexi v loktu
-hluboký sval pažní – m. brachialis
-sval hákový – m. coracobrachialis - ohybač
-trojhlavý sval pažní – m. triceps brachi - začíná na lopatce kosti pažní
- má 3 hlavy, upína se k loketnímu výběžku kosti loketní, funkce - extenze
-přední strana předloktí – pronátory:
-sval oblý – m. pronator teres – začíná na kosti pažní přes loketní kloub a upíná se v polovině kosti loketní, umožňuje pronaci
-sval čtyřhranný – m. pronator qadratus – promyce předloktí, ve spodní vrstvě
-ohybače zápěstí a prstů - zevní ohybač zápěstí
-dlouhý sval dlaňový
- vnitřní ohybač prstů
-sval vřetení – m. brachioradialis – na povrchu, podílí se na ohnutí lokte
- je na zadní straně předloktí
Svaly dolní končetiny
-sval bedrokyčlostehenní – m. iliopsoas - bederní
- kyčelní
-bederní – na posledním hrudním a 5 bederních obratlích
-kyčelní – na vnitřní straně kosti stehenní – ohýbá a vytáčí stehno ven
-velký hýžďový sval – m. gluteus maximus
-střední hýžďový sval – m. gluteus medius
-malý hýžďový sval – m. gluteus minimus
-hýžďové svaly začínají na zadní straně kosti kyčelní a upínají se na velký chocholík kosti stehenní a na drsnatinu – zajišťují vzpřímenou chůzi, skákání a pohyb dolní končetiny
-svaly na přední straně stehna – kryty zepředu i zezadu širokou vazivovou blánou, tam se upíná napínač povázky stehenní – začíná na předním kyčelním trnu
-čtyřhlavý sval stehenní – m. quadriceps femoris – 4 hlavy sbíhající se do 1 šlachy která vede přes kolenní kloub a upíná čéšku a upíná se na drsnatinu kosti holení, umožňuje extenzi kolena
-sval krejčovský – m. sartorius – nejdelší sval na lidském těle – jde šikmo přes stehno ,upíná se na kyčelní trn a poté na vnitřní kondyl kosti holení – ohýbá a přitahuje je v kyčelním kloubu a ohýbá v kolenním kloubu
-svaly vnitřní strany stehna – přitahovače – adduktory – začínají na kosti stydké
-velký přitahovač - m. adductor longus – upíná se na vnitřní epikondil kosti stehenní
-štíhlý sval stehenní – m. dracilis – upíná se na vnitřní kondil kosti holenní
-zadní strana stehna – ohybače – flexory:
-dvojhlavý sval stehenní – m. biceps femoris – jedna hlava na kosti sedací a druhá na kosti stehenní a upíná se na hlavici kosti lýtkové
Synergisti tohoto svalu:sval poloblanitý
sval pološlašitý
Svaly zadní strany bérce:
-trojhlavý sval lýtkový – m. triceps surae – 1. a 2. hlava se upíná na vnitřním a zevním epicondilu kosti stehenní a 3. hlava na kosti lýtkové, sbíhají se do Achillovy šlachy a ta se upíná na hrbol kosti patní – umožňuje natažení paty a stání na špičkách
-svaly přední strany bérce – dlouhý natahovač prstů a palce
-zevní strana bérce – dlouhý a krátký sval lýtkový – pronátory, dlouhý - zajišťuje podélnou a příčnou klenbu nohy
