Reklama:
Anamnia
OBRATLOVCI
- aktivně pohyblivý, bilaterárně symetričtí
- dokonale vyvinutá vnitřní opora těla
- výkonná nervová soustava a smyslové orgány à umožnění vysoké aktivity, orientace v prostoru
- tělo členěno na: hlava, trup, ocas
- pokožka je vícevrstevná a produkuje různé deriváty ( např.: pancíř, šupiny, peří, srst)
- uzavřená CS: centrem srdce – přenos kyslíku pomocí erytrocytů obsahující červené krevní barvivo hemoglobin
- vylučování – pomocí párových ledvin
- specializovaný nervový systém a soustava žláz s vnitřní sekrecí řídí životní pochody
- na hlavě smyslové ústrojí à informace o okolí
- schopnost ukládat zásobní látky s vysokou hodnotou spalné energie
- intenzivní látková výměna umožňuje nebývalou časoprostorovou aktivitu
Dělení podle různých hledisek
- podle prostředí, kde žijí:
obratlovci vodní s ploutvemi
obratolvci suchozemští s kráčejícíma nohama
- podle prostředí, kde se vyvíjejí jejich vajíčka:
- obratlovci kladoucí vejce do vody, jejichž zárodky nemají obaly amnion a allantois
- obratlovci, jejichž vejce se vyvíjejí mimo vodu – přítomnost ochranných obalů
- bezčelistnatci
- čelistníci
- nadtřída: BEZČELISTNATCI
- nemají čelisti a párové končetiny
- žijí ve vodě
- po celý život mají zachovalou chordu
- živí se filtrací nasávané vody nebo paraziticky
- třída: Kruhoústí
- tvar těla hadovitě protáhlý, nepárový ploutevní lem na zadní části těla, v dospělosti mají jednu ploutev hřbetní
- kostra je chrupavčitá
- vývoj probíha přes larvu = minoha
- minoha nemá obžaberní prostor, živí se řasami, které jsou filtrované z nasávané vody
- žijí v mořích i sladkovodních vodách
Zástupci:
- Mihule potoční
- velikost 15 cm
- hlava, trup a ocas nejsou zřetelně odlišeny
- na předním konci těla má širokou přísavnou nálevku s ústním otvorem
- v dospělosti nepřijímá žádnou potravu à trávicí soustava zakrňuje
- 7 žaberních otvorů za hlavou
- kůže je lysá se žlaznatými buňkami, produkující ochranný slizový hlen
- ploutevní lem vytváří souměrnou ocasní ploutev
- má venózní srdce – 1 předsíň, 1 komora (prochází pouze odkysličená krev
- prvoledniny - vylučování škodlivých látek
- odděleného pohlaví
- larvě se po 3-4 letech mění na dospělou mihuli
- Mihule říční
- Mihule mořská
- Sliznatky
- oči mají přerostlé kůží a jsou druhotně redukovány
- pohlavní žláza má v přední části stavbu samičí gonády a vzadu stavbu samčí gonády = anatomicky jsou teda hermafroditi
- každý jedinec má aktivní pouze jednu z obou gonád = funkčně jsou pohlaví odděleného
- mimořádně vyvinuté slizotvorné žlázy (proto pojmenování sliznatky) à sliz je obranná reakce při pohybu v útrobách napadených ryb
- Sliznatka cizopasná: napadá poraněné, oslabené a uhynulé ryby
- nadtřída: ČELISTNATCI
- složitá stavba těla, mimořádná životní aktivita
- kořist získávají čelistmi, vyvinutými z žaberních oblouků
- mají vyvinuté párové končetiny s vnitřní kostrou
- větev: Ploutvovci
- nižší vodní obratlovci
- končetiny typu ploutve
- lebka s páteří spojena nepohyblivě, není vytvořen krční oddíl páteře
- dýchají žábrami, srdce je venózní à mají jediný krevní oběh
- třída: PARYBY
- vnitřní kostra po celý život chrupavčitá
- živí se dravě
- tvar těla vřetenovitý à dosažení značné rychlosti
- lebka má protáhlou obličejovou část
- ústní otvor uložen vespod hlavy
- ústní otvor tvořen mohutnými čelistmi a několika řadami zubů
- oplození je vnitřní
- řád: Žraloci:
- mořští živočichové, v teplých mořích
- velikost 1-15 m
- Žralok modraví- má 4m, středomoří, nebezpečný člověku, loví makrely a tuňáky
- Žralok bílí- 8m, nejnebezpečnější, u Australie
- Žralok kladivoun- hlava do T, větší hloubky
- Žralok obrovský- 20m, neškodný člověku, loví korýše malé rybky
- Žralok veliký- 15m, neškodný, plankton
Máčka skvrnitá: - při březích evropských moří
- velikost cca 70 cm
- vřetenové tělo, směrem dozadu se zužuje
- heterocerkní ocasní ploutev (mohutnější horní část) à umožňuje pohyb
- má 2 nepárové hřbetní ploutve, 1 ploutev za řitním otvorem
- mnohovrstevná pokožka à pod ní škára à ve škáře jsou bazálními destičkami kosodélníkovitého tvaru ukotveny plakoidní šupiny
- plakoidní šupiny jsou na čelistech přeměněny na mohutné zuby
- páteř je tvořena amficélními obratli = tělo je zepředu i zezadu vyduté
- v trupové části se na obratle napojují žebra
- lebka je široká, očnice daleko od sebe
- dutina ústní à hltan à jícen à zahnutý žaludek à střevo (nerozlišené, v zadní části poměrně široké à kloaka
- veliká játra ( až 10% hmotnosti těla) – zásobárna tuku, funkce hydrostatického orgánu
- 5 párů žaber à zajišťuje dýchání
- mozek je protáhlý s vyvinutým mohutný čichovým lalokem a mozečkem
- nemá plynový měchýř
- na hlavě Lorenziniho ampule – několik set, pro vnímání elektrických podnětů (svalového potenciálu) pohybující se kořisti
- venózní srdce, krev je čerpána jednosměrně do břišní aorty, z ní vychází 5 párů žaberních tepen à okysličená krev je sbírána hřbetní aortou
- má vysoký obsah hladiny močoviny v krvi à vyrovnání osmotického tlaku okolní mořské vody
- vylučovací orgán: prvoledviny, ústí do kloaky
- oddělené pohlaví, vaječníky, varlata a jejich vývody jsou párové
- vajíčka jsou velká s velkým množstvím žloutku
- 2-4 mláďata ročně (nízký se srovnáním s jinými rybami)
- řád: Rejnoci:
- mají ploché tělo
- párové ploutve srůstají a tvoří lem těla
- ocas protažen do bičíkovitého výběžku . u některých druhů
- hřbetní a ocasní ploutve zakrňují
- žijí u dna
- ve spodu těla mají 5 žaberních štěrbin, čichové jamky a ústa
- Trnucha obecná
- na hřbetě u kořenu ocasu trn s jedovatou žlázou à obranná fce
- Parejnok elektrický
- svalovou činností vytváří statickou elektřinu (až 300V) à výboj k omračování kořisti nebo obrany
- řád: Chiméry:
- protáhlé tělo, velké prsní ploutve, bičovitý ocas
- mají 4 žaberní štěrbiny kryté kožním záhybem
- nemají kloaku
- pohlavní diformismus – samci mají na hlavě výrůstek, který slouží k přichycení samice při páření
- Chiméra hlavatá
- třída: RYBY
- nejpočetnější třída obratlovců (asi 24 000 druhů)
- dýchají žábrami po celý život
- vyvinuli se ve sladkovodním prostředí, mořské vodní prostředí osídlili až druhotně
- převažují kosti nad chrupavkami
- ve škáře se vytvářejí kostěné šupiny
- plynový měchýř = vnikl vychlípěním části hltanu, má hydrostatickou fci
- oplození je vnější, obrovská produkce potomstva
podtřída: PAPRSKOPLOUTVÍ:
- většina dnes žijících druhů ryb
- mají slepé čichové jamky, plynový měchýř
nadřád: CHRUPAVČITÍ:
- některými znaky připomínají paryby: vespod hlavy příčně postavená ústa, spodní nozdry, heterocerkní ocasní ploutev, vodorovné prsní ploutve
řád: Jeseteři:
- kostěné skřele, plynový měchýř, vnější oplození, ganoidní šupiny
- kostra je chrupavčitá
- chorda zachována po celý život
- hlava vpředu nápadně prodloužená v rypec
- ústa extrémně spodní, bezzubá, česné hmatové výrůstky
- tělo je lysé shora kryté pěti řadami velkých kosočtverečných šupin, které jsou kryty sklovitým ganoinem
- obývají moře severní polokoule
- živí se bezobratlým živočichy mořského dna
- jikry = kaviár
- Jeseter velký, Jeseter malý, Vyza velká
Nadřád: KOSTNATÍ:
Kapr obecný:
- hydrodynamický tvar těla pro snadný pohyb ve vodě
- odpor vodního prostředí snižuje vylučováním slizu z jednobuň. žláz v pokožce
- hlava je v předu zahrocená, vzadu se rozšiřuje a přechází přímo v trup
- hlava s trupem je nepohyblivě spojená
- trup se zužuje k ocasní ploutvi
- kůže kapra je hladká, slizovitá, na hřbetě olivově zelená, ve spod těla bělavě žlutá
- ze škáry vyrůstají šupiny cykloidního tvaru, rostou po celý život
- postranní čára – po stranách těla, je patrná a temnější, táhne se od hlavy až po ploutev
- otvůrky v postranní čáře proniká voda do podélného kanálku pod šupinami, tam nervová zakončení zaznamenávají chvění vody à orientace ryb za tmy a v kalné vodě
- hmatové výběžky při koutcích úst à vyhmatávání potravy na dně
- 2 oči bez víček, 2 nozdry na hřebetní části hlavy
- žábry jsou kryty skřelemi = párová, tenká, pohyblivá kostěná šupina porostlá kůží
- na hřbetě je hřbetní ploutev
- ocasní ploutev je vně symetrická, vnitřně asymetrická, hlavní zdroj pohybu
- ostatní ploutve pomáhají udržovat stabilitu a měnit směr
- zkostnatělá vnitřní kostra vunikající osifikací chrupavek nebo osifikací kstí kožního původu
- potrava à bezzubé ústa à hltan, na dně hltanu jsou požerákové zuby, které potravu rozmělňují mechanicky à krátký jícenà žaludek tvaru vaku à střeva, zde jsou výběžky s funkcí sekrece enzymů, střevo je nedělené à řitní otvor
- velká játra s žlučovým váčkem
- dýchání: dýchá bohatě prokrvenými žaberními lupínky (párové, po stranách hlavy v žaberních dutinách, chráněny skřelemi), kapr nabere vodu do úst se zavřenými skřelemi, vodu přitom cedí (potravu polyká) – nikdy vodu nepolyká à voda omývá žaberní lupínky, tam dojde k výměně plynů à pod skřelemi voda opouští tělo
- plynový měchýř: vychlípenina hřbetní části hltanu s funkcí hydrostatického ústrojí, stěny jsou bohatě prokrvené vlásečnicemi, umožňuje regulovat hustotu těla ryby podle hmotnosti vody, ve které se nachází
- cévní soustava: venózní srdce à prochází výhradně odkysličená krev
- červení krvinky jsou velké, vejčité a mají jádro
- v CNS převládá hmota míchy nad hmotou mozku, mozek je z 5 částí
- ploché oči na stranách hlavy, má tyčinky i čípky à barevné vidění, zaostřování oka pomocí přiblížení čočky
- pohlaví oddělené, samci produkují mlíčí, samičky jikry, oplození je vnější
- z oplozených jiker, se líhne plůdek à vývoj kapra je přímý
Úhoř říční:
- hladké slizké tělo, malé prsní ploutve
- olovově zelení až černí
- po dosažení dospělosti odplouvají do moře
- dospělí jedinci po tření hynou
- dorůstají délky kolem 100 cm
- Sleď obecný
- Sardinka obecná
- Šprot obecný
- Losos obecný
- Pstruh obecný
- Štika obecná
- Karas obecný
- Sumec velký
Podtřída: NOZDRATÍ:
Nadřád: Lalokoploutví:
- fosilní zástupci žili v devonských sladkých vodách
- předci všech suchozemských obratlovců
Latimerie podivná:
- jediná dnes žijící toho druhu
- tzv. „živá zkamenělina“
- první exemplář objeven roku 1938
- žije pod pobřežními skalisky v hloubkách od 100 m níže
Nadřád: Dvojdyšní:
- protáhlé přes 1 m dlouhé ryby
- chorda zachována po celý život
- chrupavčitá kostra
- obývají sladké periodicky vysychající vody tropické oblasti
- mají vyvinuté i dýchání plicní i žeberní
- dýchají vzdušný kyslík za období sucha
- Bahník australský
- Bahník americký
- Bahník východoafrický
třída: OBOJŽIVELNÍCI:
- čtyřnožci schopní žít na souši a dýchat vzdušný kyslík
- rozmnožování je trvale vázáno na vodu à larvy mají tělesnou stavbu i způsob života podobný rybám
- samice kladou do vody vajíčka, nemají zárodečné obaly ani skořápky
- larvy = pulci à mají odlišně utvářené tělo a ocásek, mají lysou kůži bez ochranných žláz, jejich hlavním smyslovým ústrojím je postranní čára
- dospělí jedinci žijí převážně na souši, vyvinuté dýchání plícemi i doplňkové dýchání kožní, srdce má 2 předsíně a 1 komoru s neúplnou přepážkou, lymfatický systém velmi vyvinutý, žlázy vylučují ochranný hlen
- nejvíce rozšíření v tropických oblastech, kde je relativně vysoká a poměrně stejnoměrná teplota a vlhkost
- mají proměnlivou teplotu těla
- studenokrevní obratlovci
- pohyblivost malá
- nevyskytují se v mořích, Arktidě a v pouštích
- nepřízniví klimatické podmínky přežívají zahrabáni v bahně na dně nádrží nebo ve vlhké půdě
- období největší aktivity je jaro
- loví převážně hmyz a samo jsou potravou pro některé živočichy
- v České republice jsou všechny obojživelníci chráněni zákonem
Podtřída: BEZOCASÍ:
Řád: Žáby:
Skokan hnědý:
- běžní na celém našem území
- velikost těla do 10 cm
- hnědí s tmavými skvrnami, na břiše bělaví
- zploštělá tupě trojúhelníková hlava nasedá na krátký trup
- mají nápadně velké oči s drobným nepohyblivým horním víčkem a velkým pohyblivým dolním víčkem, třetí průhledné víčko = mžurka chrání oko ve vodě
- před očima 2 nosní otvory
- trup je měkký à nemají žebra
- přední končetiny mají 4 volné prsty, na zadních nohách mají 5 prstů, které jsou propojené plovacími blánami
- pohybuje se skákáním
- kůže je lysá, četné mnohobuněčné žlázy à chrání kůži před vysycháním, dodatkové kožní dýchání
- převládají kosti nad chrupavkami, páteř tvořena obratli, skokani ( a obecně žáby) mají poprvé vyvinutou hrudní kost u obratlovců
- stavba končetin je typická pro suchozemské živočichy, v těle zakotveny pletencem lopatkovým a pánevním
- kosterní svalstvo je příčně pruhované, útrobní svalstvo je hladké
- trávící soustava: ústní dutina – na jejím dně a vpředu přirostlý a vzadu volný lepkavý jazyk, jeho vymršťováním lapá hmyz à jícen à žaludek à střevo – rozdělené na tenké a tlusté à kloaka; + játra, žlučník, slinivka břišní
- očnice svou bází zasahuje do dutiny ústní(odděleny jen tenkou sliznicí)à podílí se na mechanizmu polykání; zatažením očních bulev à posun potravy do jícnu
- larvy dýchaní žábrami, dospělí jedinci plícemi
- protože nemají žebra ani bránici vzduch „polykají“
- v hrtanu jsou uloženy hlasivkové vazy à typické skřehotavé zvuky
- cévní soustava:srdce má 2 síně a 1 komoru à v komoře se krev okysličená částečně mísí s krví odkysličenou
- párové prvoledviny à močovody à močový měchýř à kloaka
- nervová soustava je ve srovnání s rybami pokročilejší
- sluchový orgán má vyvinuté střední ucho
- pulci mají po celou dobu vyvinut proudový orgán, jako ryby
- odděleného pohlaví, samečkové jsou menší
- samičky kladou tmavá vajíčka v rosolovitém obalu, které samečci ihned oplodňují à vnější oplození
- pro pulce je jediným zdrojem pohybu ocásek lemovaný plovací blánou
- v prvních dnech pulce dýchá keříčkovitými žábrami po stranách hlavy, postupně jsou nahrazeny žábrami vnitřními, cévní soustava pulce je stejná s cévní soustavou ryb
- Kuňka obecná
- Blatnice skvrnitá
- Ropucha obecná
- Rosnička zelená
- Skokan zelený, skřehotavý
- Drápatka vodní
Podtřída: OCASATÍ:
- jsou převážnou část života vázáni na vodu
- 2 páry končetin
- hlava je zřetelně oddělena od těla, které má ocas
- vyvinuta poměrně vysoká schopnost regenerace
- obývají pouze mírné pásmo severní polokoule
- larvy se podobají dospělým jedincům
- jsou převážně vejcorodí
- Čolek obecný, čolek velký, čolek horský:
- mají ocas zploštělý ze stran
- zimují v půdě mimo vodu
- jejich vývoj trvá asi 3 měsíce
- Mlok skvrnitý:
- žijí je vlhkých lesích
- aktivní v noci, pohybují se pomalu
- vyžaduje vysokou vlhkost prostředí
- Axolotl mexický:
- neotenické larvy se schopností pohlavního rozmnožování
- Macarát jeskynní:
- slepý, endemitem podzemních vod
- Velemlok japonský:
- největší obojživelník – asi 150 m
Reklama: